Stojí za ní tým odborníků kolem Marthy Clare Morrisové z chicagské Rush University, která si všimla souvislosti mezi demencí a výživou, a následně ji dokonce doložila. Tím popřela tezi, že demence je pouze genetickou chorobou, a navzdory úvodnímu nedostatku financí poté zkoumala, jak by šlo riziko rozvinutí nemoci eliminovat specifickými nutričními doporučeními.
Výsledkem jejího úsilí byla dieta nazvaná MIND, kterou poprvé představila ve studii z magazínu Alzheimer&Dementia v roce 2015 a v knize Dieta pro mysl o dva roky později. Je vlastně propojením takzvané středozemní diety a diety na kontrolu a prevenci hypertenze známé jako DASH.
Jedním z nejzajímavějších aspektů diety MIND přitom byla její doložená efektivita. Výzkum prokázal, že pokud se jejími doporučeními řídili lidé striktně, zmenšovala riziko Alzheimerovy nemoci o plných 53 procent. Snižovala ho však o úctyhodných 35 procent i v případě uvolněného následování. „I lidé, kteří zásady diety MIND dodržují jen zhruba, zaznamenají snížení rizika. A to může motivovat,“ poznamenala Morrisová.
Na její výzkumy navázali další vědci, dopady její diety na mozkovou kondici naposledy ověřoval tým Klodiana Dhany z Rush University.
Mozek se patologicky mění, ale bez příznaků
Dieta MINDObnáší dopřát si:
Vyhýbat se je třeba:
|
Měl k dispozici rozsáhlá data. Pokrývala téměř šest stovek lidí, průměrný věk jejich smrti byl 93 let. Díky dlouhodobé klinicko-patologické studii měl tým pečlivé informace o jejich stravovacích návycích, výsledcích jejich kognitivních testů i údaje získané pitvou po jejich smrti. Vědci je začali sledovat v roce 1997, v roce 2004 začali monitorovat i jejich stravování.
Analýzy vytěžených informací jednoznačně potvrdily, že ti muži a ženy, jejichž jídelníček odpovídal dietě MIND, si užili i poslední roky svého života s dobrými kognitivními schopnostmi a defekty způsobené Alzheimerovou chorobou se jim vyhýbaly.
Vědci přitom v některých případech jejich mozcích nalezli podmínky, které by k projevům nemoci bývaly měly vést. Alzheimerova nemoc totiž souvisí s tvorbou patologických amyloidních plaků, proteinových nánosů mezi nervovými buňkami, právě ty způsobují problémy s myšlením. „Někteří sledovaní lidé měli tolik oněch plaků, že to znamenalo posmrtné vynesení diagnózy Alzheimerovy choroby. Jenže během jejich života se u nich klinicky demence nevyvinula,“ líčí na serveru Science Daily Dhana.
Proč ani existence oněch změn v mozku k poruchám nevedla, podle jeho týmu vysvětluje právě jídelníček oněch mužů a žen. Čím striktněji se drželi zásad diety MIND, tím lepší paměť a myšlení měli do posledních let, a to dokonce navzdory objektivním změnám v mozku. To, shrnuje server Inverse, naznačuje, že dieta MIND podporuje kognitivní funkce bez ohledu na existenci patogenů souvisejících s Alzheimerovou chorobou.
Proč je dieta MIND tak mocná a účinná?
Listová zelenina a bobule. A sklenka vína
Držet se jejích doporučení je poměrně jednoduché, ční z nich konzumace listové i jiné zeleniny, celozrnných výrobků, bobulí a oříšků, vyhýbání se sladkostem, střídmost ohledně červeného masa. Podle vědců jsou „magickou“ složkou jejího jídelníčku antioxidanty, protizánětlivé prvky a složky chránící nervové buňky.
V jídelníčku diety MIND samozřejmě nenajdete salámy, hranolky ani řízky.
Objevila souvislost mezi stravou a kondicí mozku. Výsledkem práce Marthy Clare Morrisové je dieta MIND.
Speciálně autoři studie poukazují na listovou zeleninu a oříšky, jsou bohaté na živiny včetně vitaminu E, který je antioxidantem chránícím nervové buňky před poškozením oxidačním stresem.
Vedoucí studie, která vyšla v magazínu Journal of Alzheimer´s Disease, přitom na prevenci Alzheimerovy choroby kromě diety MIND doporučuje též 150 minut mírné i intenzivnější fyzické aktivity týdně a kognitivní aktivity, jako je četba knih, návštěva muzeí nebo například skládání puzzle.
Časopis Inverse připomíná, že to není jediný benefit diety MIND. Již dříve se zjistilo, že dokáže oddálit nástup Parkinsonovy nemoci a dokáže umožnit mozku, aby pracoval, jako by byl o sedm a půl roku mladší.
