Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

VIDEO: Volný pád ze 7 500 metrů na vlastní kůži

Dvě minuty prázdna a volnosti. Řítíte se volným pádem rychlostí přes 300km/hod a zažíváte tolik adrenalinu jako nikdy v životě. Předtím však musíte absolvovat hodinový let vzhůru, během něhož se vám hlavou honí všechna hrozící rizika: nedostatek kyslíku, omrznutí očí, předčasné otevření padáku. Ty dvě minuty za to ale stojí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

kraxna.n

A olizovat vlastní semeno je při seskoku

také možno? :-P

Pro případnou censuru, inspirace je zde :

http://xman.idnes.cz/feministky-maji-sve-porno-a-libi-se-i-muzum-f20-/xman-styl.asp?c=A090807_122519_xman-styl_hig    :-/:-/:-/

0/0
12.8.2009 23:53

padodo

Kdo je Marketa

Není to náhodou taková pěkná paní, která chodí na letiště s kočárkem a kolem ní pobíhají pejsek a kačenka?

0/0
12.8.2009 23:08

baloun

Taky trocha poezie :-)

Při seskoku nad letištěm

uvrtal mi kdosi sviště...

Musel to být - jsem si jistá!

Motorový rogallista.

Kdo to asi bude příště? :-) (http://baloun62.sblog.cz/)

0/0
12.8.2009 13:24

paskundilek

Trochu poezie:

Trhá šňůrku, trhá druhou,

za chvilku se míjí s duhou.

Zem se blíží, vítr sviští,

nebude mít seskok příští...

0/0
12.8.2009 13:11

Spring-peace

Trocha fyziky autore !!

Tak za 1/ volný pád je nezávislý na hmotnosti !!! Viz: http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=13 Tlusťoch by naopak padal pomaleji, protože má větší odpor vzuchu.

A za 2/ padat  120 sekund rychlost í přes 300 km by chtělo skočit z 10 km. Normální pádová rychlost je kolem 200 km, pak to vychází na skok z 6,6 km + otevření padáku v cca 0,5 km nad zemí.  :-)

0/0
12.8.2009 11:49

DKK

Re: Trocha fyziky autore !!

konecne R^!!

0/0
12.8.2009 13:11

mal

Re: Trocha fyziky autore !!

Ne ne, menší tlustější člověk padá rychleji než hubeňour s dlouhýma rukama a nohama, i když oba váží stejně...

0/0
12.8.2009 13:36

Ajetak

Re: Trocha fyziky autore !!

No nevím. 1) Např. hmotnost koule roste s třetí mocninou poloměru a její povrch (nebo průřez, prostě to "čím brzdí") jen s druhou mocninou poloměru. U člověka je to podobné - hmotnost roste rychleji než povrch.

2) Pád zavisí i na poloze těla.

0/0
12.8.2009 13:42

Shperhock

Re: Trocha fyziky autore !!

ad 1) možná na silnějším člověku méně vlaje oblečení a taky má batoh v lepším zákrytu, takže ve výsledku může mít menší odpor vzduchu než hubeňour - prostě ho vzduch lépe obtéká.

ad 2) trocha fyziky i vám - to přece nemůžete počítat jako konstantní rychlost po celou dobu pádu !!! 8-o - těch 300 km za hodinu je samozřejmě myšleno jen jako nejvyšší dosažená během pádu.

0/0
12.8.2009 14:35

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

Trocha pokročilejší fyziky pro Spring-peace !! Koeficient odporu vzduchu C. Bezrozměrná fyzikální veličina, koeficient odporu C, vystupuje v Newtonově vztahu pro odporovou sílu (1) jako konstanta úměrnosti zahrnující vliv tvar tělesa a jeho orientaci vzhledem ke směru pohybu. Běžnými metodami pro měření koeficientu odporu C jsou měření mezní rychlosti pádu nebo měření na speciálním siloměru v aerodynamickém tunelu. Obě tyto metody mají značná úskalí při realizaci. Při měření mezní rychlosti nemáme obvykle dostatek prostoru, druhý způsob se neobejde bez nákladného aerodynamického tunelu.

http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/Veletrh_09/09_02_Bartos.html

Navíc v popsaném experimentu se počítá s konstantní hustotou vzduchu – ρ = 1.169 kg.m-3, ale hustota vzduchu není stálá, zmenšuje se z výškou.

http://radek.jandora.sweb.cz/f05.htm

Takže to vůbec není tak jednoduchý výpočet ....

0/0
12.8.2009 14:37

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

Trocha fyziky pro Spring-peace. Doplnění

Při řešení školských úloh o pohybu jsou žáci často přímo vedeni k tomu, aby do svých úvah nezahrnovali vliv okolního prostředí na pohyby objektů. Téměř vždy najdeme ve formulaci fyzikální úlohy slova: „tření zanedbáme“, či „odpor prostředí nebudeme uvažovat“. Právě díky takovým formulacím pak studenti mají tendenci zanedbávat odpor prostředí v každé předložené úloze, a to i v takové, v níž odporové a třecí síly hrají podstatnou roli. Objevují se i otázky typu: „Co padá rychleji, kilo peří nebo kilo železa?“. Přitom takto položená otázka nemá valného smyslu, protože neobsahuje informaci o tom, jaké prostorové uspořádání má soustava složená z 1 kg peří, resp. 1 kg železa.

http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/Veletrh_09/09_02_Bartos.html

0/0
12.8.2009 14:46

Bonelord

Re: Trocha fyziky autore !!

Je vidět, že nevíš o čem mluvíš. Tlustí parašutisté padají ve stejném poloze významně rychleji (mají vyšší hmotnost a zhruba stejný odpor, neboť málokdo je tlustý do šířky). O rychlosti plácáš úplné nesmysly. Rychlost okolo 200 km se dosahuje cca po 15 vteřinách při seskoku z 4 km, pokud skáčeš v "poloze". Pokud se dokážeš udržet v tzv. "head downu", popřípadě ve "stojáku" tak máš za stejnou dobu rychlost okolo 300 km i více. Při HALO seskocích (high altitude low opening) je rychlost vyšší s ohledem na řidší vzduch.

0/0
13.8.2009 10:32

sirc

Re: Trocha fyziky autore !!

U volného pádu ve vakuu na hmotnosti NEZÁLEŽÍ. Jeden ze základních principů fyziky mnohokrát popisovaný už od dávnověku. V běžném prostředí na objekt působí tření, ale při +- stejné ploše povrchu je zanedbatelné. Vysvětlení rychlosti je popsáno celkem srozumitelně, 300km/h bylo maximu a dosažené na pouhých několik vteřin (jinak to totiž nevychází :) )

0/0
13.8.2009 16:27

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

>> V běžném prostředí na objekt působí tření, ale při +- stejné ploše povrchu je zanedbatelné.

Vyhoďte z letadla polystyrénovou kouli o průměru 0,5 m a železnou kouli o stejném průměru. Uvidíme, která bude dole dřív a jak najednou na hmotnosti záleží. :-) Pokud bude stejná koule dutá, lehká a naplňená třeba vodíkem, tak dokonce poletí nahoru. Jak je to možné, když má nějakou hmotnost, na hmotnosti nezáleží a měla by padat volným pádem dolů. ;-)

0/0
14.8.2009 0:39

Shperhock

Re: Trocha fyziky autore !!

R^ za vaše příklady. Ale byl byste si tak jistý, kdyby místo té polystyrénové koule to byla koule hliníková)? :-P

Taky nejsem fyzik, ale při volném pádu na hmotnosti opravdu nezáleží. Ve vakuu by padaly obě stejně rychle a stejně tak i míč naplněný vodíkem. Ve vzduchu tím rozhodujícím čnitelem zřejmě bude odpor vzduchu (díky tomu můžou parašutisti ovlivňovat rychlost pádu) a vztlaková síla, která působí proti gravitační - tato síla bude u duté koule naplněné vodíkem samozřejmě větší, než u plné koule.:-)

0/0
14.8.2009 8:51

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

JJ, ta vztlaková síla je navíc statická(nezávislá na rychlosti) a dynamická(závislá na rychlosti). Takže výpočet toho celého by byl docela strašný. :-)

0/0
14.8.2009 8:58

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

P.S. Jsem chemik, ne fyzik. :-)

0/0
14.8.2009 9:01

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

>> Ve vzduchu tím rozhodujícím čnitelem zřejmě bude odpor vzduchu (díky tomu můžou parašutisti ovlivňovat rychlost pádu)

A hlavně díky odporu vzduchu můžou vůbec použít padák a nezabít se...

0/0
14.8.2009 9:03

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

>> Ale byl byste si tak jistý, kdyby místo té polystyrénové koule to byla koule hliníková)

Zrychlení je síla děleno hmotnost : a = F/m, také F = m * a, Fg = m * g

Reálné zrychlení je gravitační síla mínus vztlaková síla lomeno hmotnost : a = (Fg - Fvz) / m

a = (m * g - Fvz) / m -> a = g - Fvz/m

Síla vztlaková je pro obě koule stejná(konstanta, jsou nadlehčované tím, co vytlačí), ale výsledné zrychlování závisí i na hmotnosti koulí. Čím bude hmotnost koule větší, tím víc můžeme vztlakovou sílu zanedbat (bude se blížit nule). Pro zjednodušení počítám pouze se statickým vztlakem. Kdyby to bylo špatně, tak jsem chemik. ;-D

0/0
14.8.2009 10:13

Cocik

Re: Trocha fyziky autore !!

Nejsem ani fyzik, ani chemik, ale jsem hubenej skydiver, kterej skace ve formacich s mnohem tlustsima lidma. Takze znova a polopaticky - pokud skacete z letadla, tak rychlost volneho padu zalezi hlavne na poloze, ve ktere padate. Obrovske rozdily jsou zejmena mezi klasickou prsni polohou a headdownem, ale i "obycejne" vetsi prohnuti nebo stazeni rukou dokaze udelat klidne i 20-30 km/h rozdilu.

Potiz je v tom, ze kazdy z nas ma urcity rozsah rychlosti (tj. jak moc se dokaze prohnout nebo naopak sudovat), pri kterych se mu nejlepe provadeji zmeny a vubec cinnost ve formaci, takze pokud spolu skacou tlusty a hubeny clovek a rozsahem se rozchazeji, musi si hubenour vzit zatezovy pas s olovem (cca 3-10kg), aby pri stejne poloze padal tak o 10-15 km/h rychleji nez normalne, a tlustoch si zase vezme volnejsi kombinezu z vhodneho materialu, ktera mu treba 5-10 km/h ubere.

0/0
14.8.2009 10:19

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

Je jedno co jste, jste člověk, který má pravdu... ;-D Teď to jenom ukázat i fyzikům. Takže limitní rychlost volného pádu v prostředí s odporem úměrná druhé mocnině rychlosti : v(l) = A/B = sqrt[(g * R * H) / (0,18 * H0)] sqrt je druhá odmocnina, g je gravitační konstanta, R je poloměr, H je hustota, H0 je hustaota vzduchu.

http://www.volny.cz/jtomsa/odpor.htm

Z toho je vidět, že limitní rychlost je přímo úměrná hustotě a poloměru tělesa. Pokud to dál upravíme (koef je součin poloměru a hustoty) koef = R * H = R * m/V = (R * m) / (4/3 * PI * R^3), tak je vidět, že koef = m / (4/3 * PI * r^2). Je tak vidět, že limitní rychlost závisí na hmotnosti a nepřímo na kvadrátu jeho "poloměru"- čím těžší člověk, tím vyšší limitní rychlost(za předpokladu že se mu nezmenšuje hustota, tj. nenabírá moc velký objem).

0/0
14.8.2009 12:27

Cocik

Re: Trocha fyziky autore !!

Ano, uz se zaciname dostavat trochu bliz realite. Opravte mne, pokud se pletu, ale ta rovnice predpoklada, ze ma uvazovane teleso stale stejny koeficient aerodynamickeho odporu, coz v naproste vetsine pripadu neni pravda (viz to vetsi ci mensi prohnuti tela a spousta dalsich vychytavek, ktere zlepsi obtekani vzduchem). Zkuste to jeste do toho vypoctu nejak zakomponovat a bude to idealni :-) Dynamicky vztlak muzete klidne zanedbat - to by se musel skakat tracking dive, aby to melo smysl pocitat :-)

0/0
14.8.2009 13:06

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

>> ta rovnice predpoklada, ze ma uvazovane teleso stale stejny koeficient aerodynamickeho odporu

Ano, těleso v rovnici je koule.

>> Zkuste to jeste do toho vypoctu nejak zakomponovat a bude to idealni

To nepůjede. :-( Bylo by potřeba znát součinitel odporu. Hodnota součinitele odporu se určuje experimentálně pro každé těleso. Hodnota závisí na tvaru zkoumaného tělesa a kvalitě povrchu a její výpočet je prakticky nemožný.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Součinitel_odporu

0/0
14.8.2009 13:40

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

>> Zkuste to jeste do toho vypoctu nejak zakomponovat

Jinak rovnice pro limitní rychlost je takto :

v(l) = sqrt((8*R*H)/(3*C*H0)

R je poloměr, H je hustota, H0 je hustota vzduchu, C je koeficient aerodynamickeho odporu a sqrt je odmocnina. Čím větší je odpor, tím je limitní rychlost menší. :-)

0/0
14.8.2009 13:51

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

Oprava : v(l) = sqrt((8*g*R*H)/(3*C*H0)

Vypadla mi tam gravitační konstanta.

0/0
14.8.2009 13:52

Cocik

Re: Trocha fyziky autore !!

No a je to doma :-) Hodnota soucinitele se stanovi experimentalne ve vetrnem tunelu, kde skydiveri normalne trenuji. Staci si pri letu na miste precist na displeji rychlost vzduchu a z ni to spocitat pro tu kterou polohu :-) Dobra prace :-)

0/0
14.8.2009 16:49

Cocik

Re: Trocha fyziky autore !!

Mne fascinuje troufalost a ochota nekterych "fyziku-teoretiku" poucovat o rychlostech volneho padu skydivery a vysvetlovat jim, ze to, co nahore nescetnekrat zazili a co si muzou zpetne prehrat na altitracku, vlastne neni pravda, protoze na hmotnosti preci nezalezi, treni je zanedbatelne atd. :-) Trochu mi to pripomina situaci, kdy  panic poucuje Rosenberga o tom, jake to je, kdyz clovek soulozi :-)

0/0
14.8.2009 6:52

stranka

Re: Trocha fyziky autore !!

Ti rádoby "fyzici-teoretici" totiž neví vůbec nic o vztlaku a o pohybu v prostředí s odporem. Atmosféra jim pak kazí jejich krásné teoretické výsledky. :-)

0/0
14.8.2009 8:14

DKK

Husin a nieco o rychlosti

Nedalo mi nenapisat, za prve to neni Husin ale Hosin u Ceskych Budejovic a za druhe cim je clovek tazsi tym rychlejsie pada? Co to je pre boha za blbost ???

0/0
12.8.2009 8:06

tomaro

Re: Husin a nieco o rychlosti

je to tak. cim tezsi, tim pada rychleji. nejde ale o gravitaci, ale o lepsi prorazeni odporu vzduchu tezsich predmetu nez lehkych. kdyby padali ve vakuu, tak to blbost je. ale precejen nejaky vzduch tam byl.

nebo vam snad dopadne pirko na zem stejne rychle jako cinka? :-)

0/0
12.8.2009 8:50

Cocik

Re: Husin a nieco o rychlosti

Tomaro ma pravdu. Kazdopadne je jeste potreba doplnit, ze je rychlost volneho padu nejvic zavisla na poloze tela skydivera. Tlustoch v prsni poloze vetsinou hubenoura v headdownu nedozene :-)

0/0
12.8.2009 10:47

DKK

Re: Husin a nieco o rychlosti

pochopitelne ze cinka a pirko nepadnou stejne pac vlyv odporu je v tomto porovnani mnohem podstatnejsi. Kdyz vememe vlyv vahy a tvaru cloveka padajiciho ze 7mi kilometru ... tak mnohem vetsi vlyv ma tvar v jakem budou padat nez vaha :-) skakal jsem a vim ze to tak je ... kdyz budes mit 100 nebo 80 kilo a budes padat treba ve stabilizovane poloze (bricho dolu ruce nohy nahoru) tak se oba lidi ustaly na stejne rychlosti coz je cca 180km-h. Kdyz budes lehci a das si sipku tak budes stejne rychlejsi :-) ale to je asi jedno :-)

0/0
12.8.2009 10:49

padodo

Re: Husin a nieco o rychlosti

zkus si uvědomit, jak rychle asi padá zrnko prachu a jak rychle hrouda hlíny...

0/0
12.8.2009 23:10







Najdete na iDNES.cz