- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když moje stará vypadla z bytu, tak jsem si našel o hodně let mladší a nestěžuju si.
chlapi, dobrovolně odevzdejte ženským všechno, co máte, včetně dětí a bojte se až do smrti někde v chatrči u lesa, aby vás bejvalka nenašla! Všichni to tu evidentně pokládají za normální.
A kdo tady něco takového napsal?
Když mi manželka oznámila, že ne já, ale Zdeněk je ten pravý, bolelo to, ale život šel dál a já potkal po dvou měsících jinou. Na konec jsme spolu už i žili, i když rozvod se táhl několik let. Moje ex se do nové nechutně navážela, no hrůza to ani nebudu psát. Když jsem jí připomněl, že to byla ona, kdo mne opustil a já si tu novou našel až jsem byl sám, pronesla památnou větu: "Hajzle, ale dlouho ti to netrvalo, asi ses už nemohl dočkat". No ta nová to nevydržela a se slovy "Ona ti nikdy nedá pokoj a já chci mít klid" odešla taky. Takže nový vztah asi až v novém životě, přicházím na pohodu singl života
Stačilo by to shrnout do několika vět:
1) večer po rozvodu se ožeru s kámošema jako *(°°)* na oslavu znovunabytý svobody, zajdu si do bordelu a ráno se někde probudím, to je jedno...
2) druhej den to samý , a tak ještě celej tejden
3) po čase, když už konečně budu mít nějaký prachy, o který mě manželka neoškube, koupím si pořádný fáro nebo motorku a čas od času s ní udělám bejvalce pod oknama kravál.
4) Seženu si vlastní bejvák, kterej si sám zařídím, sám zaplatím a když si budu chtít jednou začít zase s nějakou majitelkou dámskýho přirození, dostane na podnose větu, že tu může být, ale za řeči o svatbě nebo prodeji bytu za účelem pořízení společnýho bydlení je okamžitě vyhazov.
rady 15 puberťáka.. o ničem a nesmyslný. Když se ožereš, na poprvé to může být sranda, na svobodu a tak, na podruhé, potřetí atd. už začneš vzpomínat a bude ti ještě hůř. O to horší je, když nejsou kamarádi na každodenní dýchánky, protože mají rodiny, partnery a ty se jen hloupě ožíráš. Pak máš kocovinu, problémy v práci, musíš se živit sám, ty prachy se samy nenatisknou a chlast něco stojí. Projedeš se bejvalce pod barákem a zjistíš, že ona má z tebe jen prdel, jaký jsi chudák, že na ni nemůžeš zapomenout. Máš vlastní bejvák, sem tam sex, ale po večerech tam sedíš sám a přepínáš TV aby se s tebou vůbec někdo bavil. Pak začneš být buď nerudný alkoholik nebo jdeš do sebe a hledáš partnerku, ne ženskou na sex.
když ze dne na den od vás odejde někdo, koho jste miloval a myslel si, že je to oboustranné. Nejsou žádné ideální návody. Nejlepším lékem je čas. Člověk se cítí sám a je logické, že se v myšlenkách vrací do minulosti. Pár měsíců to trvá, než to přejde. Nejlepší co mohou kamarádi udělat je ho chápat, někdy vyslechnout, někdy přivést na jiné myšlenky. Ale nic víc. A seznamovat se je největší blbost.
seznamovat se je nejlepším lékem. Jen bych doporučoval alespoň dvouměsíční oraz.
Nemůžu si pomoct, ale jak mám začít nový vztah, když na svou (teď už bývalou) přítelkyni stále nemůžu zapomenout? Je stále skvělá a úžasná a žádnou podobnou asi hned tak nenajdu. Opít se nepomáhá, holky kolem ji nesahají ani po kotníky, no a ona je pryč a chce něco jiného.
.
Co mám dělat, když na ni pořád myslím a všechno mi ji připomíná? Já vím, jsem ztracenej případ
To přejde :-)
... takže té nové přeci nemůžete tajit, že bývalá byla hezčí, že byla lepší v posteli, že uměla líp vařit, že byla zábavnější společnice a že tu novou jste holt klofli, aby bylo aspoň do čeho píchnout. No fakt, všechny holky se furt dušují, jak mají rády upřímnost, tak jim to řekněte, ocení to
Když jsem četl nadpis tvýho příspěvku, tak jsem si myslel, že se tady někdo zbláznil.
I mě se v životě přihodilo, že jsem se rozešla s dlouholetým partnerem. Jsem spíš "párový" člověk. Přesto jsem zůstala skoro tři roky sama. Ne že bych nikoho nepotkala. Měla jsem neuvěřitelné štěstí-smůlu? na bolestínky. Vyslechla jsem příběhy, o tom jaké jsou ženské mrchy, co všechno jim-správným chlapům udělaly, ale jaké byly v podstatě skvělé. Tohle by asi dlouho nikoho nebavilo poslouchat. Pak jsem potkala na kole svého nynějšího muže - spravil mi rozbité kolo. Jeli jsme spolu pár kilometrů, zastavili na občerstvení a povídali.. Já si pak řekla, zase jeden :-(
Vyměnili jsme si mejly, on se skoro hned ozval. Pak mi vypadl den před závodem ve štafetě běhu kolega, a on se nabídl, že zaskočí. Fajn, setkali jsme se, když jsem šla vyzvednout čísla, a že zajdem na zmrzlinu - a tam povídá, hele, já už ty vztahy nechci rozebírat, chci jít dál a soustředit se na budoucnost. Teď jsme manželé. Pointa : Něco málo říct o svých minulých ano, s mírou a bez ubliženectví. Fakt to otrvavuje.
nemáte těm chlapům ubližovat a byl by klid. Je to jen vaše chyba, tak si to vyžerte.
... to jsem udělal jednou a byla to ještě větší chyba než samotný rozchod (a kdybychom byli sezdáni, tak snad i rozvod). Najednou jsem byl tím lumpem já, co rozbil vztah. Všude o mě roztroubila lži, takže byl celkem problém si najít normální partnerku z města kde jsme žili. No a ten můj nový objev, to byl taky pěkný kvítek, hloupá, zlá, prospěchářská mrcha a navíc zlodějka. Ufff, do nových vztahů to chce jít hlavně s chladnou hlavou.
No v den rozchodu si může najít partnerku jen.... někdo kdo už nějakou má "v záloze"...