Ha, tož to jsem asi jedna ze sta. Pravda, s tím bydlením jsem to trochu obešla, zdědila jsem slušný byt po dědečkovi. Takže žádná hypotéka... to se pak holt snáz na auto a na rezervu našetří. Jinak v osmadvaceti jsem už přes čtyři roky dostudovaná a v pracovním procesu, to na nastartování docela stačí...

s manželkou už tři mám

tak teď už leda s milenkou

jsme na tom stejně  mluvíte mi z duše

Já vidím ideálního prvootce kolem 35 let. A prvorodičku kolem 28 let.

Aby spolu byli aspoň 6 let ve společné domácnosti.

Hypotéka za to bydlení by měla být max 2 roky před splacením, auto (lepší 2 auta) ne starší 5 let, v rezervách aspoň 350 000,- Kč. Po zaplacení všech závazků by mělo v domácnosti zbývat nejméně 20 000,- Kč. Pokud k tomu přidají mentální vyspělost a zabývají-li se osobnostním rozvojem, tak toto je dle mě ideální pár připravený na dítě.

Tak to by náš národ asi brzo vymřel 

Ideální stav je být otcem do těch 25 let. Později už to je horší v tom smyslu, že si započtěte sami kdy byste to chtěli + 15 let = puberta potomka - umíte si to představit? Příklad. Otec, 45 let. Za 15 let otec před důchodem a doma pubescent. Tak to je nářez.

před důchodem? jakým? :-)

Já děti nechci, protože se jejich výchovou nechci seberealizovat.

Aha. Takže do smrti u maminky pod sukní, ano?

No podle me na to u vetsiny chlapu ani nejde, aby se pak citili pripraveni...proste to prijde, dost zasadni zmena zivota, neni to moc sranda kdyz prilozi ruku k dilu, ale je to naprosto skvele .... a toto stejne clovek pochopi, az to dite ma

ovsem neni urcite na skodu se pred roli otce dostatecne "vybourit"

Hmmm, je mi 35, a dětský křik mnou stále projíždí jako zubařská vrtačka, asi nikdy nebudu připraven státi se otcem...

nebral bych to tak vazne, cizi deti moc nemusim, svoje miluju

Nejde o to, zda JE připraven, ale zda se CÍTÍ připraven. Někdo se cítí připraven v šestnácti a stačí mu, že ho nechají rodiče bydlet s dítětem v garáži. Já tedy nikdy nechtěl zažít situaci, kdy bych musel (obrazně řečeno) volit, zda tento měsíc koupit dítěti boty anebo čepici...

Ten okamžik prostě přijde, že si řeknete: "jo, teď už dítě zvládnu", a není to jen a pouze o penězích... Já se podle tohohle řídil, a dobře jsem udělal..

Deti jsou hezke do te doby dokud se daji vratit zpet rodicum Takze ja nato jeste pripravenej nejsem