Sundej boty, hoď nohy nahoru a dej si čaj s rumem a sleduj lyžaře z okna. Puchýř se ani neobjeví 

Ha, ha téma pro botaře 

Tak mi z toho nějak plyne, že je asi nejlepší mít lyžařské boty, ve kterých se vám nedělají puchýře na nohou.

Teoreticky se puchýř nemá propichovat. On to ale neví, takže se propíchnutý hojí rychleji :)

Problém je v tom, že tekutina v puchýři se bohužel chová jako ostatní tekutiny, tedy je například nestlačitelná. Pokud puchýř mechanicky namáháte (a to většina z nás musí), tak expanze tekutiny odtrhává svrchní vrstvy dále a dále a puchýř se zvětšuje (to není magie, ale hydraulika). Takže dává smysl po sterilizaci kůže Septonexem propíchnout sterilní jehlou, aby tlak kapaliny zmizel a celé to zakrýt Hemagelem, který dovolí vlhké hojení, ale zvenku, bez tlaku zevnitř. Překrytí polštářkem a obvazem je nutné.

Nepropíchnutý puchýř na chodidle se dokáže postupným namáháním zvětšid do doslova apokalyptických rozměrů a pak se hojí extrémně špatně

Super clanek

Ja rozhodne propichuji, a jeste k tomu mam v jehle navlecenu nit, kterou ponecham koukat z obou stran. Tim mi tekutina odteka. Uznavam ze nit asi sterilni nebude, ale nikdy zadny problem nebyl (naopak). Pokud jsem nit nedal, tak za par hodin byl puchyr opet plny (ac doslo k odstraneni priciny), nebo praskl - coz bylo to nejhorsi.

Jak tak pročítám tuhle diskuzi, máme tu jednoho geniálního autora a asi tři sta blbých čtenářů, kteří nikdy neměli puchýř. Nebo je to naopak? 

Přesně tak, blbost, puchýř propíchnout, vydezinfikovat, přelepit a pokud je puchýř v čistotě a není namáhaný, tak nepřelepovat a nechat zaschnout a zahojit...

Teda kdo psal tenhle článek...

Jj rýma bez doktora sedm dní, s doktorem týden. Stejný je to s puchýřem, jenže když ho nepropíchnu, tak nemůžu chodit vůbec.

To jsou rady jak poď do mě z boku ... samozřejmě, že se puchýř musí ve většině případů propíchnout. Vzhledem k tomu, že se vytváří převážně na chodidlech a patách, bez jeho propíchnutí a vypuštění není prostě možné vůbec chodit, a když s bolestmi ano, stejně se brzy strhne. Menší zlo je ho "vypustit", nechat kůži přes něj, držet ho v rozumně sterilním prostředí a nechat odumřelou kůži ztvrdnout.