Souhlas, kdo zná Danielu Vlkovou, ředitelku SJOP Poděbrady, uzná, že mnohé ženy drsným naturelem muže předčí!

Přečtu dvě věty a hned je mi jasné, že jde zase jen o strašnou slátaninu (neříkám, že nutně vinou redaktora idnes, pokud tedy k uvedeným závěrům přišla uváděná studie). Proč by proboha "měla" být lidská agresivita, emotivita a její projevy, či jejich specifika u mužů a žen determinována výhradně anatomií mozku a několika jeho struktur, natož pak z toho usuzovat, zde se mužská či ženská emotivita liší. Pokud chceme hledat "korelát" lidské emotivity a její biologická základny - mozku, můžeme využít mnoho přístupů, vrstev, metodik (genetika - exprese gen. informace a vliv na CNS, v mikro či makro hledisku; mikrobiologie, endokrinologie a mnoho dalších),které pak dají daleko ucelenější pohled na věc. Základním a zřejmě velmi plausibilním přístupem k hledání těchto korelátů je sledování funkce mozku pomocí zobrazovacích metod, jako funkční MR, pozitronová ET apod., a to dle možností ve více či méně strukturovaném (a komplexním) prostředí (např. třeba od snímání mozku osoby v situaci její běžné konverzace ve skupině přátel, po experimenty s velmi jednoduchou a vymezenou strukturou (třeba reakci na zhlédnutou automobilovou nehodu, nebo třeba jen zvuky, jednoduché podněty ap).

Základní přístupy a zjištění k tématu najdete např. Wikipedii (s odkazy ke článkům), vis Neuroscience of sex differences: https://en.wikipedia.org/wiki/Neuroscience_of_sex_differences

Možná že to s tím nesouvisí, ale vzpomněl jsem si, co řekl Svěrák v Cimrmanově hře Lijavec: "Pokud jde o umělecké hledisko, zahrát ženu není žádný problém. Hlasově se mužům přibližují, mnohá žena kouří, takže má hlubší hlas. Vzhledově si samozřejmě musíme někdy vypomáhat, ale která žena to nedělá, že? A pokud jde o psychologické hledisko - zahrát ženu je primitivní záležitost."

Nič také ten výskum nevyvracia. Vyvracia, že by medzi mozgami oboch pohlaví boli veľké rozdiely. Výsledkom sú minimálne rozdiely (čiže na druhej strane nie žiadne).

Zajímavá by by byla studie mozku novorozenců/batolat (a ideálně jednovaječných dvojčat). Protože pokud by mozky malých holčiček a chlapců byly totožné - a měnily se až v průběhu let, je dost velká šance, že na ony genderové stereotypy má velký vliv výchova, nikoli nějaké genetické predispozice.

Robili sa výskumy, čo zaujme novorodencov. Chlapcov zaujímali skôr veci a pohyb, dievčatá viac sledovali tváre. To naznačuje, že sme tak akosi od prírody naprogramovaní inak.

Pocitam, ze nekdy kolem roku 2020 vedci vyvrati i zazity mytus, ze muzi maji penis a zeny vaginu

Produkt lživé neomarxistické antigender propagandy.

Úplně stejný článek tady byl přede dvěma lety.

I toto představení je vědečtější: https://www.youtube.com/watch?v=SUmCRrKYwBQ

Zbyšku, díky to bylo hodně moc gut poučné

Kecy. Vypadá možná stejně, ale funguje úúúúúúúúplně jinak.