- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Příběh to byl pěkný a pán určitě vařit umí.
Pár věcí se mi však v tomto díle trochu nelíbilo. Zvenčí byla restaurace prakticky "neviditelná" a ani po návštěvě p. Pohlreicha jsem nezaznamenal nějakou větší změnu. To je jedna z věcí, kterou P. v každé jiné restauraci minimálně sarkasticky komentuje, ale zhusta také majitelům pořádně omlátí o hlavu. "Píárko" na radnici a v místním tisku si paní mohla přece udělat dávno před návštěvou TV. Ovšem stálo by ji to jistě nemalé peníze. Proč by po "Tyrolákovi v Hodoníííně" měli místní novináři či starosta nějak pátrat?
Také to, když z majitele budovy udělal P. hyenu v přímém přenosu, aniž by se ten k tomu mohl jakkoli vyjádřit.
Co mne však na příběhu opravdu dostalo, byl krásný vztah paní restauratérky ke svým rodičům a neokázalá láska mezi ní a manželem. Kdybych to viděl ve filmu, myslel bych si něco o červené knihovně. Nádhera. A myslím, že takových pravdivých příběhů ze života by se mělo v médiích objevovat více. I proto jim také moc fandím.
Já ho hluboce obdivuji. S jeho kvalitami jít podnikat z Tyrolska do Czechistánu, to opravdu klobouk dolů.
"Čechy a Rakousko"??? To musel napsat opravdovy znalec!!!
Nevadi... Byl jsem nedavno doma na jizni Morave, ale ani jsem se tam nepokousel zabrousit. Zkusim to pristi rok, doufam, ze se ten obed v Hodonine zvladne bez blazince:))
Autor článku udělal nadpisem z pana kuchaře namyšleného hochštaplera, ale pán je velký sympaťák, má to v hlavě srovnané a podle všeho i opravdu umí. Klobouk dolů.
Opravdu se těším, až budu mít příležitost se stavit a ochutnat.
Já to tak nevnímám. Nedostatek zdravého sebevědomí je chyba. On ví, že na poli tyrolské kuchyně Pohlreicha trumfne, proč by měl být pokrytecky skromný?
Panovi vadi, ze se obsluha nezepta, zda jsem si pochutnal. Me zase vadi neosobni, umely a povinny dotaz servirky: "Bylo vsechno v poradku?". Ale na zapornou odpoved neni prichystana.
Na to je rada: kde to nikoho nezajímá, jestli chutnalo, tam už nikdy nepáchnout. Dobrých hospod je dost.
Ach ten nadpis. Bulvární až hnus. Jinak článek je hezký.
Kdo vymyslel ten prolhaný nadpis??
myslim, ze s kvalitou obsluhy, potazmo v servisni sfere obecne, uderil hrebicek na hlavicku. Vzdy me pobavi, jak se vysmivame rekum ci spanelu, ze siesta a ze nic nedelaji, ale kdyz tam clovek prijde jen na blby kafe, tak je pristup o 100% lepsi nez u nas. ferove je priznat, ze se to lepsi, ale velmi pomalu...
Děkuji idnes za krásný a duši pohlazující článek. Takových není nikdy dost. Ten Pohlreichův díl jsem viděl. Pouze lituji, že takový 'gasthaus' není i u nás.
Proto je důležitá kontinuita celé země, obyvatelstva. My zažili vyhánění Čechů v 38, vyhánění Němců v 45, únor 48, kolektivizaci, obsazení 68, normalizaci, pak privatizaci a všechno to vedlo akorát k likvidaci. Za rok budeme slavit 100 let a dalších 100 let klidu budeme potřebovat, abychom to všechno napravili.
V roce 1989 jsem tomu nechtěl věřit, když to někteří říkali. Dnes dávám za pravdu vám i zpětně jim. Bohužel.