A jestlipak ta paní za 69 let svého života podstoupila aspoň jedenkrát psychiatrické vyšetření? Inu, asi sotva. Tenhle článek je v podtextu neúměrně pochvalný ke své hlavní "hrdince", a tou je zákeřná vražedkyně. Pravda, americké zákonné předpisy k fungování rodiny byly ještě v diskutované době podivné. Domácí násilí vůči ženám vůbec neobhajuji, naprosto ne; a do letitého utrpení paní Hughesové se vžívám. Avšak o "hrdinčině" psychopatickém přístupu svědčí skutečnost, že po rozvodu se se svým trýznitelem znovu dala dohromady. Tvrdím, že to z hlediska psychiatrického a taktéž dle selského rozumu normální není. Obávám se, že článek vyznívá až poněkud návodně, ve smyslu, až jiná žena zase jednou v podobné situaci něco podobného udělá, bude osvobozena, a tak podobně. Tato vražedkyně osvobozena být neměla, třebaže i já bych (býval) navrhoval, aby soudci konstatovali polehčující okolnost velikánského kalibru. Utrpení její (zprvu spící) oběti, tedy toho chorobně se chovajícího pána, v článku nikdo nezmiňuje, jen si to představte. Nu a nechtěl bych být ošetřován takovouto zdravotnickou odbornicí, to opravdu ne. Od autorů článku bych třeba i očekával, aby ve smyslu vyváženosti aspoň v náznaku zmínili, že řada mužských partnerů (manželů) je v partnerském vztahu vystavena psychickému (pravda, jen v nemnohých případech i fyzickému) týrání od svých hysterických žen. Ženská hysterie je statisticky desetkrát častější než hysterie mužská; tento fakt je masmédii téměř zatajován. Doporučuji prostudovat si kapitolu "Hysterie" v knize "Klíč k výběru partnera" od skvělého autora a člověka MUDr. Miroslava Plzáka, CSc. Své vyjádření uzavírám tvrzením, že oběť domácího násilí se po rozvodu či rozchodu má a musí dokázat od svého bývalého trýznícího protějšku natrvalo odpoutat. V našich podmínkách ČR má v tom jednoznačnou podporu ze strany policie i soudů; tyto orgány mají nástroje jak zabránit případnému patologickému pronásledování (stalking) ze strany zhrzeného domácího krutovládce.

1. doma byla ona, ne on.

2. díky výchově byla zvyklá, že muž mlátí ženu a že žena musí poslouchat.

3. takovýhle psychopati jsou schopný přesvědčit oběť, že je to vlastně její chyba a ne jeho

4. Kdyby odešla, on by si ji našel

5. Společnost jí nepomohla. Když selže policie a soudy, přichází obvykle soudce lynč.

6. Díky jejímu činu se změnila legislativa, což je nejspíš důvod, proč ten obdiv (ale i v článku je řečeno, že i feministky měly s tím činem problém, takže zas takový obdiv ne)

7. Poté se dokázala vzchopit a žít normální život, takže to nejspíš měla v hlavě v pořádku, jen nebyla silná osobnost, ale to není spousta lidí

Nerozumiem, prečo od neho neodišla.

Nerozumite vice vecem.

A dobře udělala.

Milovala jsem svého manžela tolik, že ani jeho dva tresty odnětí svobody mi nebyly důvodem k rozvodu. Venku lump, doma hodný manžel. Až do doby, kdy si našel milenku a po výčitce na mě vztáhnul ruku. Tehdy "skončil". Šlo to rychle a dobře jsem udělala. Škoda 12let, strávených trápením...

Mam pritelkyni, ktera byla obeti dimaciho nasili az do dne kdy to v ni prasklo a sahla do kuchynske zasuvky pro nuz. Jak to manzel uvidel, utekl do loznice a zabarikadoval se. Od te doby ma ta zena doma pokoj. Ti nasilnici jsou vlastne zbabelci, kteri si dovoluji na slabsi. Kdyz se ukaze, ze ten slabsi je schopen se branit hned se stahnou.

no nejsem si jistej zda to platí na všechny ..... :-/

Podobnou změnu pohledu by teď měla společnost udělat i na domácí psychické týrání a vydírání, kterého se často dopouštějí ženy na mužích. Verbální agrese, při které si často berou jako rukojmí děti, je u některých žen se sklonem k hysterii pro normálního člověka neúnosná. Snažte si představit pravidelné scény, při kterých např. žena při jakémkoli verbálním konfliktu s mužem neváhá budit s křikem v půlnoci malé dítě a plačící ho nechá dívat se na to, jak rve do tašek hadry s tím, že konečně vypadnou od toho kreténa tatínka. Je i v takových případech tak nepochopitelné, že tomu tatínkovi, který to dítě miluje, a který se snažil konflikt řešit jinak, ujedou nervy a na tuhla "maminku" vztáhne ruku, aby tomuto týrání zabránil? Je fyzické násilí vždycky opravdu tím nejhorším zlem, které se v rodině může odehrát, nebo je to jen zlo, které se na rozdíl od toho psychického jen velmi snadno definuje? Ano, samozřejmě to mnozí pochopí jako omluvu fyzického násilí. Samozřejmě v tom mají mnozí jasno, ženu ani květinou neuhodíš a tečka. Já ale říkám, že člověk nikdy nemůže s jistotou vědět, jak se zachová v extrémní situaci, dokud se v ní skutečně neocitne.

Typické příznaky hysterické osobnosti. Zde je prakticky jediné řešení - utéct. Pokud možno dříve, než si s dotyčnou pořídíte děti.

Mně nejde na rozum jedna věc, nepřímo související. Vidím to totiž i v podobných případech. Třeba holčička má ráda tatínka, až na to, že pije přes míru - a ještě kvůli tomu otec brzo umře. Když se ale sama vdává, zase si vezme alkoholika, který taky brzo umře, a pak vychová dva syny: starší je alkoholik, mladší naproti tomu bojovný abstinent. Jde o reálný případ. Tady si taky dcera násilníka v útlém věku bere muže, který je násilník. Jde tu o nějaké archetypy? O nějakou "osudovou" přitažlivost nebo proč? I u násilí musejí být dva, jeden, který je páchá, a druhý, který drží (třeba i proto, že nemá kam jinam jít)...

Ještě poznámku: myslím, že soud postupoval velmi, velmi správně. Výnos o nepříčetnosti byl sice jen částečnou pravdou, ale za daného stavu legislativy zabránil jak neúměrnému trestu pro zoufalou, leč rozhodnutou ženu, jednak, a to především, fakticky zabránil dalšímu protahování koloběhu procesů, důkazů, svědectví, právních posudků a znalců, rekonstrukcí atp.

To že si vybíráme partnery po vzoru rodičů je známá věc. Občas je to taková dědičná kletba no.

Typický obrázek musulmanské rodinky, dnes je to v kurzu.

To bylo hodně trapný.

IMHO měla jít sedět aspoň za zabití.

Stejnou logikou ti policajti za neposkytnutí pomoci...

Když se dva magoři potkají...

Jste ponekud....obet je podle vas automaticky magor?