Jistá zdravá míra narcisismu je spíše pozitvní, jak v posouvání v práci, tak třeba v zálibách jako je třeba ten sport. V extrémním případě člověka, které mu je naprosto jedno, jaký dojem jeho jednání působí na ostatní, můžeme totiž také dostat třeba asociálního vraha. Co se týče sociálních sítí, tak sám nemám žádný účet na FB, Instagramu a spol. ale sociální sítě nějak výrazně nekritizuju. Každý ať si dělá co chce, když tím neubližuje druhým. Jediné, co bych v tomto ohledu vytkl soicálním sítím s ohledem na téma článku je fakt, že offline lidská komunikace začíná spíše zájmem, dotazy na druhého člověka (tak jak se daří v práci, jak ti vyšel ten závod, co jste si tam dali dobrého k večeři?). Sociální sítě, tím jak fungují, začínájí spíše opačným postupem, tohle si teď dáváme k večeři, skončil jsem druhý, takhle vypadá má nová kancelář a reálný zájem druhého člověka je až druhý v pořadí v podobě lajků či sdílení atd. Starší generace nemá většinou problém tohle rozlišit, u té mladičké, pro kterou jsou sociální sítě mnohem silnější složkou komunikace, bych byl s tím zaměřením na "já" trochu opatrnější a dětem opakoval, že skuteční přátelé a reálná ocenění jejich výsledků, se neměří v podobě lajků či počtu spojení na FB, ale čekají tam "venku".
... trosku sebereflexe a tolerance by to chtelo, ty tvrdaku
