Ano, rozcházející se ženy mají snahu se svým bývalým být kámoška. Kolikrát i s výhodami a chlap o to nestojí

"Kámoška s výhodami"? A v čem teda pak spočívá ten rozchod?

Vždy jsem měl snahu s mými bývalkami vycházet v pohodě, ale paradoxně to téměř vždy fungovalo jenom do doby, než jsem si našel jinou i já. Asi si myslely, že budu do konce života brečet do polštáře a čekat jestli se ke mně třeba náhodou někdy nevrátí V tomhle prostě ženským nerozumím U mé druhé a zatím poslední manželky to dokonce dospělo do stavu, kdy už cca rok kvůli dětem bez problémů komunikuji pouze s jejím současným partnerem, ona sama si změnila číslo a všem zakázala mi ho dát

A váš současný na to co?

Já bych to asi své ženě nedovolil. To bych se radši naučil lézt sám.

Slusny narazniky

A proč bych to dělal?? O přátelství s někým takovým prostě nestojím...

Jakým "takovým"?

Já si po pravdě řečeno zas neumím představit, že bych s některým z bývalých nedokázala dál fungovat přátelsky. Tím nemyslím, že bychom se měli vyhledávat či jezdit na společné "přátelské" dovolené nebo tak něco, jen prostě normálně komunikovat s tím, že pořád přetrvá vzájemně pozitivní vyladění.

Ten člověk přece měl nějaké plusy pro které jsem s ním byla - a ty se neztratily jen proto, že si nevyhovujeme jako partneři. S "někým takovým" (ať už tím myslíte cokoli) bych si byla nikdy nezačala.

Otázkou spíš je, proč bych to dělal?

Jediný důvod, který mě napadá, jsou společné děti.

Tak nejen deti, ale treba spolecne konicky. Ja treba s bejvalym jezdim lezt do skal.

téma pod článkem "deprese" .