Ja to chapu, kdyz je clovek mlady, nema moc penez. Tak u toho sedi a hraje. Taky jsem to delal. Ale kdyz jsem zacal pracovat. Okamzite jsem prestal hrat hry na pc nebo online. Kdyz ma clovek trochu vice penez a volny cas, daji se delat o dost lepsi a zajimavejsi veci nez tento zabijak casu. Jako bylo to fajn. Cast zivota jsem tomu taky venoval. Ale sedet u toho az do duchodu povazuju za promarneny cas. Uz bych nechtel nikdy znovu hrat.

Taky se to u mě krátce po nástupu do pracovního procesu zlomilo a hraní a sledování seriálů mě najednou přišlo jako ztráta času, kterého jsem měl najedno hodně málo.

u me ne, spis jen diky praci nebyl cas treba na raidovani v urcenou dobu, to je tak jedine co se zmenilo a jeste nechut hrat s lidma, rad bych nejlepe wowko single rpg

vidíte a já to mám obráceně - jako nepracující jsem neměl na gamesy, tudíž jsem běhal venku a hrál basket nebo fotbal. dneska zaberu a jdu si koupit něco pěknýho na steamu, abych měl po večerech co hrát :)

Podle mé vlastní zkušenosti hodně záleží na zaměstnání. Pokud celý den pochodujete skladem a přenášíte věci, po návratu domů rádi uniknete do virtuálního světa "gauče", ať už formou knihy, filmu, či hry.

Zase pokud celý den člověk sedí v kanclu, čumí do kompu a telefonuje, dá cokoli za to, aby si mohl jít protáhnout tělo s pár lidma, co nejsou dementi.

Osobně nejraději přirovnávám hry k beletrii. Když máte dobrý příběh, nedá vám klid a každou prázdnou chvíli na ni myslíte a chcete vědět, co bude dál.

Ano, mne zivi pocitace. Takze doma uz to najednou nesnesu. Kdysi to byl jen konicek. To bylo jine. V tom to asi bude :-D

Asi tak, po celém dni interakcí s lidma mne ani nehne si zahrát multiplayer. Ale velmi rád si zalezu k nějakému singlu co si můžu kdykoli zastavit, kdykoli od něj odejít a věnovat se čemukoli jinému.

a co neni promarneny cas? a ne skutecne nepotrebuji a ani nechci cele dny jen pracovat

Mám to podobně, i když hraní her jsem úplně nevypustil, jen na to nemám tolik času.