Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Projekt Thor: střely vysílané z vesmíru se vracejí do módy

Svou ničivostí by překonaly nukleární balistické střely, disponovaly by pustošivou silou. Nápad na wolframové střely odpalované z družic na orbitu se inspiroval kinetickým bombardováním, které znala první světová válka i boje v Koreji a Vietnamu. V době svého vzniku to byla příliš nákladná myšlenka, dnes ji americká armáda opět zkoumá.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A68l40e24š 64L63i95s25o21v51s62k54ý 9829338652312

Papež František: "Nebesa, která mají zvěstovat Boží slávu, jsou rozdírána stroji rozsévajícími smrt".

+1/0
17.4.2018 8:29

P91a70v61e60l 54Č68í90ž33e70k 7248792233672

Bože tady je to samej odborník. A zkusil si někdo spočítat energii toho wolframu když chytne? Protože on bude mnohem horší problém zařídit, aby to při průletu atmosférou nechytlo moc brzo. A pokud se to roztrhne 'rozumně' vysoko nad zemí, tak jen doufám, že budu na druhý straně zeměkoule.

0/0
15.4.2018 13:27

F18r81a20n41t14a 42F69l49i32n76t27a 7422737582413

Pane Dohnale, snažíte se udělat ze serveru Xman.cz dezinformační server? Nebo jste jen tak hloupej, že opíšete kdekoliv cokoliv aniž byste se nad tím nejdřív zamyslel? Protože tenhle článek je spíš vyprávění z říše pohádek ...

0/0
12.4.2018 9:17

J38i48ř42í 10K26u13n16e16š 4690630575200

Jaká je vlastně povinná norma počtu článků na redaktora a týden? Chápu, že když někdo nemá o čem psát, tak z nouze něco přeloží. Ale měl by o problematice něco vědět.

0/0
13.4.2018 21:47

K76a16t52e49ř82i81n57a 13V69ý52b22o78r89n95á 6810689939

Nechci vám pánové kazit ten váš mužský svět, ale pro zajímavost jsem si to projela na kalkulačce a vyšlo mi, že ta "telegrafní tyč" pohybující se rychlostí 10M, by k dosažení kinetické energie rovnající se 11-ti kilotunám, musela vážit 8 500 tun. :-)

+2/−2
9.4.2018 6:56

J44a27r80o19s59l93a32v 81H79o95r64á11k 8752494775559

Jo, také mě to zarazilo. Znamenalo by to, že ten telegrafní sloup by musel mít objem cca 420 m3 (čistého wolframu) - to je tedy sloup jako kráva.;-D Navíc by ho na oběžnou dráhu museli tahat po částech asi tak nastokrát.

Myslím, že v článku bude řádová chyba - asi mysleli tuny TNT, ne kilotuny. Jinou možností je, že by ten sloup byl navíc osazen výbušnou hlavicí.

V článku je ale těch divných údajů víc, viz příspěvky níže.

+1/0
11.4.2018 11:03

K31a91t42e78ř36i43n59a 26V55ý71b85o35r62n19á 6300319479

Jenže tuny TNT by dost dobře nemohly ničit celá města, jak se nám autor snaží nabulíkovat...

0/−1
11.4.2018 23:47

S21y35l45v76i11e 26T22u30r66k12o84v91á 2117927122444

11-ti? 8-o8-o

0/0
17.4.2018 5:54

J32a67r13o49s89l66a10v 66H63e63j87n17a 4957291699

Pane Dohnale, článek je zajímavý, ale vy se prezentujete jako fyzikální blbec.

Bombičky "nabírají zrychlení", a to zhruba "osm km za sekundu"?

+3/0
8.4.2018 9:36

V74á42c63l64a23v 41M77e30č75í29ř 2583683403744

Zábavný článek, ..... Ale špičková diskuze ... I Cimrman by plakal smíchy. Dyt si ten ingot neodpočine ani po cestě nahoru a ani dolů..

0/0
7.4.2018 21:25
Foto

Š33t53ě77p82á90n 39B50i27c81e57r53a 6359782228466

když se vystřelí náboj z kulovnice má hmotnost 13 gramů, rychlost 800 km/h, ale po dopadu na kmen stromu žádnou spoušť nenadělá.

0/0
7.4.2018 13:43

M37i14c33h47a41l 19P59u47p38c88s13i54k 8463363294407

A co brokovnice?

0/0
10.4.2018 22:19

J96o68s91e40f 20Š19o34l15t88e29s 8574608160203

Podle mě je to neekonomické do chvíle, kdy bude možné wolfram těžit ve vesmíru. V tu chvíli bude mít božské tyče každý.

0/0
5.4.2018 21:54

S87y62l65v83i47e 25T34u31r97k64o73v15á 2497937862844

I vy?

0/0
17.4.2018 5:56

J13o90s61e26f 56Š65o85l81t36e28s 8794288580223

Určitě.

0/0
17.4.2018 8:50

T61o97m41á28š 10K50o87t62í88k 9146163753696

Ať počítám jak chci, pořád mi vychází energie tělesa o velikosti telegrafního sloupu z wolframu a rychlosti 10 Mach kolem 11 tun TNT a ne kilotun. Původní kinetická na orbitě by mohla být asi čtyřnásobná a potenciální třetinová, celkem cca 50 tun, což odpovídá 80% ztrát v atmosféře. To je reálné. Pohybujeme se tedy přinejlepším v oblasti miniaturních taktických atomovek a srovnání s Minutemanem je úplně mimo.

+5/0
4.4.2018 19:22

I37v65o 14Ž69i39ž27k13a 8253667971881

Na to Rusové neskočí, energeticky by bylo jednodušší přesměrovat nějaký malý asteroid a donutit tím soupeře k "dohodě". Reakce by nemohla být v řádu minut, ale o to více by byla strategicky přínosná. Představím si takové jednání u kulatého stolu, že už máme jen půl roku na odklonění dráhy, jinak za dva roky bude definitivně půl kontinentu spáleno. :-)

+1/−8
3.4.2018 22:02

J62i31ř75í 82T57r29e44s16t71r 1844128748721

Na takové tvrzení by chyběl důkaz. Nikdy se nebude vědět přesně, kde by asteroid dopadl. Nikdy znamená doslova. Je zde hromada náhodných proměnných, které se nedají dopředu spočítat - vliv sluneční aktivity a slunečního větru, změny letu vlivem nepředvídané gravitace planet sluneční soustavy a v neposlední řadě mnoho mimoslunečních vlivů.

.

Na asteroidu by musel dosednout tým, který by řídil let jako kamikadze. Nebo by tam museli instalovat řídící jednotku, která by eliminovala náhodné odklony dráhy.

.

I tak při současných technologiích by byli rádi, kdyby trefili zemi plus mínus 100 000 m a to hodně přeháním. Řekl bych, že maximální přesnost by byla v řádu stovek tisíců kilometrů.

.

Druhá nevýhoda - zasáhli by sice jiný kontinent, ale vyhynulo by vše živé, jako za éry dinosaurů. Byla by to zbraň poslední odvety - když nevyhrajem, nevyhrajete ani VY.Rv

+1/0
4.4.2018 11:53

I30v92o 46Ž96i50ž11k57a 8203797951581

Astroid může být malý, přesto udělá v místě dopadu srovnatelnou škodu jako nejtěžší jaderné zbraně, ale bez celoplanetárního vyhynutí a hlavně bez radiace.

Demonstaci úspěchu lze provést na něčem malém, podobném jako nedávno v Čeljabinsku.

Takových vhodných kamenů budou milióny, stačí jen mírně zatlačit a navést na "správnou" dráhu.

Z dlouhodobého hlediska máte se slunečním větrem pravdu a chybovostí pravdu, ale to se netýka několika roků, tam by bylo naopak výhodou poměrně přesné zacílení. Vždyť se nedávno na takovém tělese podařilo i přistát.

+1/−1
4.4.2018 12:28

T25o31m57á49š 10M54a96t94ě98j 9525648783732

Ehm... a ty myslíš, že se to přistávání neobešlo bez průběžných korekcí dráhy? Zvláště ke konci?

+1/0
4.4.2018 13:00

I14v15o 68Ž68i98ž13k83a 8343897401491

Mohu vás ubezpečit, že pro útok nebudou zapotřebí žádné korekce. Nejedná se totiž o vnik do atmosféry pod přesně daným úhlem, jako je tomu u přistávajících modulů.

0/−2
4.4.2018 13:18

T46o80m16á73š 64M50a78t81ě34j 9275678353712

V tvem vesmiru se asi taky vsechny kosmické lodě potkají čelně a hlavou nahoru co?

Jinak pokud se spokojíš s tím, že trefíš planetu...

+1/0
4.4.2018 17:25

I93v16o 26Ž87i17ž74k30a 8653247711911

Podívejte se do databáze známých asteroidů nebo komet a zjistěte si odchylky drah. Výpočty jsou poměrně přesné, pokud zrovna neproletí blízko nějaké planety. Kdyby to nebylo možné, těžko bychom vypravili vozítka na Mars. K ovlivnění dráhy asteroidu rozhodně není zapotřebí mnoho energie. Určitě zlomek toho, co by bylo nutno k dopravení hlavic (popisovaných v článku) na oběžnou dráhu.

0/−1
4.4.2018 18:36

T45o42m87á20š 76M21a33t34ě89j 9185138283482

A u kolika z těch asteroidů znáš hmotnost?

A kolik jich proletí zcela nepozorovaně?

+1/0
4.4.2018 20:04

I33v39o 58Ž72i81ž53k56a 8463787961741

Hodně. To ale neznamená, že je nelze využít. Vojenské prostředky ve vesmíru umí určitě více, než ty civilní.

0/−1
4.4.2018 20:36

T92o85m95á27š 24M19a82t32ě18j 9245388323612

oba platí nějaká jiná vojenská fyzika?

0/0
5.4.2018 0:07

I68v15o 23Ž93i42ž45k62a 8893867771631

Neplatí, ale zajímavé věci si nechávají řadu let pro sebe. Něco jako ten několikrát utajený let raketoplánu.

0/0
5.4.2018 8:07

T76o26m57á82š 69M25a54t65ě44j 9235268893252

Několikrát utajený let raketoplánu? Povídej.

0/0
5.4.2018 8:33

I15v19o 79Ž34i80ž19k34a 8933177961141

https://technet.idnes.cz/x-37b-raketoplan-tajny-0tf-/tec_vesmir.aspx?c=A170508_000517_tec_vesmir_kuz

0/0
5.4.2018 9:20

L75i40b62o14r 42D43u83p15a18k 8413506977613

A kolik energie je potřeba se k tomu asteroidu dostat?

0/0
5.4.2018 14:52

I10v61o 92Ž68i71ž86k48a 8513257971871

Dost, ale už se na jednom přistálo.

0/0
5.4.2018 16:28

L32i65b38o18r 77D52u68p68a28k 8533166397623

Na kterém?

0/0
5.4.2018 18:51

I50v33o 11Ž38i21ž81k82a 8643217271341

Tady v roce 2001:

http://www.astro.cz/apod/ap010213.html

V roce 2014 dokonce na kometě:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1009680-pruzkumny-modul-pristal-na-pul-miliardy-kilometru-vzdalene-komete

0/0
5.4.2018 19:49

L29i26b64o32r 30D58u61p60a42k 8733806767143

Na NEAR-Shoemaker jsem zapomněl, 67P je kometa.

V obou případech ale trvalo roky! než se k nim dostali, což je dosti nepraktické;-)

0/0
5.4.2018 20:15

I74v37o 64Ž72i80ž79k18a 8923327401281

Právě jsem o tom psal, že z hlediska vyjednávání s protistranou roky nevadí. Výhodou je naopak konečný čas, od kterého už kolizi nebude možno zabránit.

0/0
6.4.2018 4:50

L48i84b19o39r 42D25u33p21a47k 8143886607873

Pokud budete chtít zasáhnout konkrétní místo tak korekce budou potřeba a bude potřeba vstup do atmosféry ve správný čas pod správným úhlem!

Jinak by si ho taky mohly hodit na vlastní hlavy!

Vemte si teď tu čínskou stanici, vždyť do poslední chvíle netušili kam dopadne.

+1/0
5.4.2018 14:55

I46v47o 69Ž90i54ž96k88a 8683557951621

Stanice drhne o vrchní vrstvy atmosféry, která má výrazně proměnnou hustotu i výšku. A to se špatně počítá. Dráha asteroidu musí být známa roky dopředu a kromě gracitace velkých planet o nic nedrhne.

0/−1
5.4.2018 17:17

L83i26b19o82r 40D19u40p96a85k 8453836447483

Ale pokud chcete něco konkrétního zasáhnout na povrchu, tak taky musíte správně trefit atmosféru. Pár sekund později a jste o desítky km jinde.

+2/0
5.4.2018 18:50

I31v27o 26Ž49i69ž39k10a 8853757761361

Trefit se musí hlavně místo na Zemi a její správné natočení. Ale to lze všechno dobře a hlavně s dostatečným předstihem spočítat. Důležitý je výběr asteroidu, který má mít správný směr, aby to nebylo moc energeticky náročné. Úhel vniku do atmosféry má mít nejméně 20st, aby se zakousl jako do másla a nehrozil odraz. Atmosféra mu vůbec vadit nebude, naopak, několikrát může cestou explodovat a zvýšit tak škody.

0/0
5.4.2018 19:34

L42i19b26o47r 34D51u59p91a88k 8563556267153

A jak velkou oblast vlastně chcete zasáhnout?

0/0
5.4.2018 19:41

P49e79t37r 72S91o74u51k62u12p 6309689375799

Podle takto nějak vypadá typická fake news. Problém je hlavně v tom, že u článků, kde jako důkaz nelze použít fyzikální zákony to obvykle nejde dokázat. Fake news se vyskytují všude, jen málo kdy je možné to takto krásně dokázat.

+2/−1
3.4.2018 21:22

P48a98v25e94l 76S18o49b82o49t30k91a 5920714

Rusko situaci velmi zneužívá k šíření své propagandy a falešných zpráv.

V záplavě podobných nesmyslů jako je tento se totiž dá sktýt uplně všechno ;-D

+2/−1
3.4.2018 21:30

T44o85m90á55š 91R75e11k21t10o88r 1118374937109

Nejen rusko...

+1/0
6.4.2018 10:01

P34e72t39r 88S57o20u54k12u60p 6769929795479

Nejen že padající tyč z vesmíru nemá zdaleka takovou energii jak se článek chlubí, ale je bez aktivního řízení pádu tím těžko něco trefí. Pokud by to ale chtěli aktivně řídit, nejspíše jím aktivní řízení shoří někde v atmosféře. Leda že by tohle nějak nákladně vyřešili, ale i tak je to docela drahá neúčinná sranda zbraň.

Prostě jen totální nesmysl ala scifi.

Jestli mají podobné odborníky jako psal tento článek i v US armádě, tak nemají proti Rusku vůbec žádnou šanci. To má být jako odpověď na nové ruské zbraně? Házet šipky a tyče z vesmíru nebo letadla a doufat, že to někoho zabije a bude to nepřítel? Fakt objevná zbraň.

+5/−3
3.4.2018 21:13

P76a31v98e58l 45S79o29b40o64t70k56a 5380924

SciFi do toho netahejte, toto je SciFi asi tak jako pohádka o sedmimílových botách.

Bohžel lidé nejsou schopni rozlišovat (neumí matiku, cyziku ani chemii, nemají strojařská aj. cit), a o vědeckonesmyslných pohádkách ala Arabela si myslí, že to může být pravda.

+5/0
3.4.2018 21:32

J35i67ř47í 19K23r67á81t17k24ý 2193209410441

Co třeba kulka vystřelená z ostřelovací pušky. Je to takové malé nic, co si letí třeba i dva kilometry a přesto zasáhne cíl aniž by byla aktivně řízena. Stačí pečlivé zaměření, započítání atmosférických vlivů a pokud možno chvíli nehybný cíl. A teď si představme vzdálenost padesáti, nebo stonásobně větší. Projektil je mnohem větší, cílem není zasáhnout špendlíkovou hlavičku ale budovu, strategický objekt nebo určitou oblast. Úkolem není prostřelit cíl naskrz, ale zničit jej kinetickou energií, tedy stačí trefit se v určité vzdálenosti podle odolnosti cíle. Máme k tomu "vesmírnou" pušku, započítáme rotaci planety, vzdálenost od cíle, atmosférické vlivy, zrychlení a zpomalení a ve správný okamžik vystřelíme. Ještě se to zdá tak utopické? Jasně, není to tak jednoduché, ale podle mě ani zase ne neřešitelné.

0/0
3.4.2018 22:47

P82e27t41r 35S24o62u22k37u33p 6899109405659

Hloupost. Vesmírný sniper je scifi. Puška musí mít vždy mnohanásobnou hmotnost kulky. Aby to nedělalo značnou škodu musí mít vesmírná kulka značnou hmotnost i velikost a i tak hrozí, že jen prolítne naskrz budovou či bunkrem, ale nikoho nezabije ani nezničí. Střílet ze dvou kilometrů a na cíl dobře vidět je něco jiného než z vesmíru. Navíc vystřelit napřímo ze stacionární družice dost dobře nejde protože družice má značnou rychlost právě proto aby zůstala na místě. Respektive na místě zůstane jen v určité výšce a až by se náboj začal přibližovat, najednou by prostě na místě už nebyl. Kulka prostě nepoletí rovně ale vlivem atmosféry a gravitace začne zatáčet.

+2/0
4.4.2018 1:12

L57i73b69o68r 11D82u60p63a83k 8853646507623

Proč je potřeba vesmírná puška mnohonásobné hmotnosti? Stačí raketový motor!

Jak to funguje: https://www.youtube.com/watch?v=m0Cun9hp_B0

+1/0
5.4.2018 17:51

T34o96m40á62š 21M88a27t10ě96j 9125988393562

/facepalm

1) Ta "puška" o které mluvíš se pohybuje rychlostí 7km/s praktick kolmo k idéalnímu směru, kterým chceš střilet.

2) Pokud nechceš na idpálení spálit cca 15% paliva, které bylo potřebné na vynesení tak ti deorbit zabere nejméně 3/4 oběhu ...

3) atmosférické vlivy neznáš. nejseš schopen ani přesně říct, kam sahá. v idélním případě budeš mít pás dopadu 600km široký a 2000 km dlouhý

4) účinek je ekvivalent 11t TNT a jedinou výhodou je průraznost ...takže nepřesnost si dovolit nemůžeš.

+1/0
4.4.2018 9:31

J92i26ř65í 11T77r47e78s57t20r 1184478548171

Pravda.

Na druhou stranu bych se nápadu zastal, i když je to zatím utopie. Do Sci-Fi to ovšem patří.

Na oběžné dráze astronaut je schopen přesné servisní montáže. Přirovnání k pozemským podmínkám - jedete na skůtru po dálnici rychlostí 7 km/s. Vedle Vás jede auto stejnou rychlostí. Vy se ze skůtru nahnete, přišroubujete skůtr k souběžně jedoucímu autu a v něm vyměníte za jízdy volant. Pak se odpojíte. To není sci-fi, to samé se děje na geostacionární dráze, kdy astronauté něco opravují na geostacionární družici.

.

Něco podobného by bylo s odpalovacím zařízením. K dispozici jsou data z meteodružic a poměrně přesného sledování povětrnostních podmínek a počasí.

Pochopitelně by wolframový klacek neletěl přímo, aby shořel. Rakety také nelétají na orbitu kolmo, že ano.

Klacek by musel mít autonomní navádění na cíl - musela by tam být nějaká spolehlivá navigace. Stačilo by ho pouze urychlit a pak jen udržovat rychlost, aby klacek v atmosféře neshořel.

Před dopadem na cíl v jisté výšce by se pouze urychlil na kritickou rychlost, aby to v cíli zanechalo potřebnou kinetickou energii a aby klacek dopadl na cíl neporušen. To si myslím je reálné. Můj odhad - tunový kus wolframu urychlený ve výšce 10 km při rychlosti cca 20 000 km/h - by udělal v cíli pořádný kráter.

.

Otázka je čistě ekonomická - kvůli toho se vyvíjejí supersonické zbraně. Což jsou mnohem lépe vynaložené prostředky.

0/0
4.4.2018 12:06







Najdete na iDNES.cz