Už když se člověk zamyslí nad tím, že v té době vznikala oppida - sídliště opevněná mohutnými valy z velkého množství kamení prosypaného půdou a opatřeného dřevěnou palisádou a strážními věžemi - naznačuje, že muselo docházet ke konfliktům, které výrazně přesahovaly nájezdy několika jedinců loupících potraviny.

Pokud si člověk uvědomí, kolik osob muselo takové opevnění postavit a kolik času a energie to stálo, je jasné, že na to padlo řádově více času, než který byl potřeba k vyprodukování potravin, které mohlo uloupit několik špatně ozbrojených jedinců. Zkrátka stavět něco takového kvůli pár „potulným zlodějům“ by se nevyplatilo.

Stačilo jen takových cca 100 let vhodných podmínek. Pokud někde tehdejší úroveń hospodaření, zemědělství, pastevectví, rybolov atd dával lidem dostatek potravy po celý rok, nezkazili si to nějakým zásadním náboženským omezením a byl tam dostatek prostoru pro další šíření toho způsobu života, za 100 - 150 let let z třeba několika původních rodin, které do té končiny přišly, vzniklo společenství s mnoha tisíci členy. V dostatku a s trochou štěstí mohla většina žen porodit až 10 dětí, pokud začínaly v 15 , za 100 let stihli až 6 generací...

V příznivých podmínkách těch 100 let skutečně stačilo k dost hustému osídlení. A jakmile už je několikatisícové společenství, už vznikají dobré podmínky pro společenskou nastavbu. Tou je společný vládce, nějaké organizované v celé komunitě jednotné náboženství, nějaké správní centrum, ideálně taky chráněné před možnými nájezdy sousedních komunist odlišujících se třeba trochu jiným způsobem obživy nebo trochu jiným náboženstvm - bohem atd.

Stačí tedy jen poměrně krátká doba, aby , zatím ještě na jednoduchých principech, ale už zanechávající pro současnou archeologii stopy, vznikly velké stavby. Jako ty oppida.

Tak Evropa určitě nebyla v prehistorii zaostalým koutem. Možná v době bronzové relativně nic moc, ale tisíce let před ní moc vyspělejších oblastí nebylo. V Evropě se našlo velmi prastaré písmo, tisíce let před sumerským, cca 2000 let před první pyramidou byl postaven Barnenez, obrovská megahrobka, která neměla nikde do prvních pyramid konkurenci. Zajímavý je i žebříček nejstarších velkých staveb, které známe. Na první místě Barnenez ve Francii, druhé místo mohyla ve Francii, třetí místo zaujímá další mohyla ve Francii, 4. chrám v Itálii, 5. Skotsko, 6. Malta, 7. Španělsko, 8. UK, 9. Irsko, 10. UK.......TOP10 jen Evropa a to není vše dokonce 19 z 20 nejstarších známých staveb se nachází v Evropě. A nejsou to žádné zemljanky, ale mohutné kamenné stavby jako Ggantija, Newgrange, Tarxien..... Něco, co by tyhle stavby překonalo, bylo postaveno až v Egyptě kolem cca 2700 př. n.l. ˇ

Škoda, že o této době toho zatím moc nevíme. O kultuře, která dokázala před 6-7 tis. lety postavit něco takového bych rád věděl víc.

https://interestingengineering.com/top-10-oldest-buildings-in-the-world

Kdysi nam detem vykreslovali idealni prirodu, kde se srnky pasly na louce a ptackove zpivali. Dnes uz vime, ze drava zvirata musi neco zabit skoro kazdy den, aby prezila. Puvodne idealizovani simpanzi byli nakonec odhaleni jako lovci, kteri bojuji a zabijeji I mezi sebou. Clovek je velmi pribuzny simpanzum a ma podobne puvodni sklony. V cele jeho historii jsou neustale boje o uzemi a nadvladu. Zadne mirove doby neexistovaly a i kdyz nektere skupiny byly bojovnejsi, vsichni bijovali

Jeden pěkný dokument myslím z dílny rakouské státní televize poskytl pozoruhodný pohled na dávnou minulost Evropy. Stavby napříč Evropou se vzájemnou provázaností, primitivní stavby ovšem tak rozsáhlé materiálem, že by to v přepočtu vyžadovalo tisíce nákladních vozů. Navíc astronomické souvislosti extrémně přesné. Ač hlína, kameny, dřevo, přesto pozoruhodná přesnost, nutná organizace a vědomosti. Zarážející je i množství různých staveb, útvaru, kamenných řad. Na jejich místě dnes často stojí křesťanské objekty.

Mluvte za sebe kolego pokud vaši předci přišli z východu tak to prosím nevztahujte na nás ostatní. Děkuji.

Všechny současné slovanské i germánské národy s haploskupinou včetně R1a a R1b přišly ze Střední Asie - z východu.

Sám mluvíte, jako by vaši předci teprve před pár generacemi slezli ze stromu.

Střety o území konají a konaly ještě primitivnější primáti než je náš druh. To že někdo neznal technologii metalurgie železa jako v té době např. Chetité a zavlažovací systémy jako Egypt, ještě neznamená že nebyl schopen organizace. Naopak neurovědecké výzkumy ukazují, že neandrtálci a náš druh byl v pravěku o mnoho inteligentnější, než v současnosti. Protože byl velký selekční tlak na inteligenci zejména v Evropa a Asii kde bylo nutno vymýšlet sofistikované pasti na nepočetnou zvěř a to i v zimě, stavět si obydlí a celkově přežít zimu, zatímco dnešní doba umožňuje přežít i těm méně inteligentním, bo společnost se o ně postará.

A např. takoví Mongolové žili ve kmenové, šamanské a prvobytně pospolné společnosti ještě ve 13. století. Uměli akorát domestikovat koně a jiná zvířata. A schopnost organizace byla taková že ve 13. století dobyli za jednu generaci ty nejvyspělejší civilizace své doby- několik čínských císařství, Perskou říši, Bagdádský Kalifát. Rozdrtili Kyjevskou Rus a početnější spojená vojska Poláků a Maďarů v několika bitvách...

To tvrdite podla mna dobre hluposti, hlavne o tej inteligencii. Urcita inteligencia bola urcite nutna ale zaklad boli fyzicke schopnosti a imunita. Schopnost prezit ako u romskeho etnika napriklad , kde IQ sice je nizisie ..ale schopnost prezit je asi vysia.

A ked pozrete na top myslitelov dneska , vacsina z nich su "nerdi", ktorych schopnost prezit v dobe bronzovej by bola miziva. Prave dnesna doba podporuje prezitie takychto geniov, ktori sa dokonca! mozu rozmnozovat,v ramci akcie ..zarob za vynalez kopec prachov ,a nejaka zlatokopecka zenska si ta uz najde (alebo bude z teba hotova lebo uz aj vedec moze byt celebrita) .

Níže se tam baví o tehdejších stezkách.

Já myslím, že pokud by nějaký schopný náčelník nebo schopná dynastie tehdy ve starověku třeba na 100 let na tom území , řekněme pár stovek kilometrů do hloubky vybudovala, respekive dobýváním dala dohromady nějaký státní útvar, bezesporu by kvůli spojení jednotlivých osídlených míst musela vybudovat kvalitní aspoň pěší stezky. Ale že tehdy byly k dispozici takové materiály a postupy, že až by vládce skončil, říše s rozpadla, tak by už za 100 let nikdo nemusel poznat, že tam nějaká stezka byla .Ani dnes s dnešními vědeckými postupy by to nešlo poznat. Šla by poznat sídliště zaniklá z té doby, ale zase by se nepoznalo, jestli to bylo samostatné sídliště nebo jestli patřilo do takového státního útvaru. Maximálně by se tam mohl najít nějaký evidentně jinde vyrobený šperk nebo jiná dovezená věc jako doklad dálkových kontaktů . A nic jiného k dispozici neni, žádné zápisky, nic. Možná se v budoucnu najde sídlo oné dynastie, které se podaří do té doby datovat a kde bude násobně víc dovezeného zboží zdaleka nebo doklady nějaké v té době špičkové technologie výroby nečeho atd.

Vždyť my ani nevíme prakticky nic třeba o Sámově říši a ta vznikla o cca 2000 let později. Ani téměř nic nevíme o velmi podstatné bitvě u Vogastizburku, kde měl Sámo dobýt nezávislosti na franské říši. Kromě pár záznamů v tehdejších kronikách.

O Sámově "říši" mluví v podstatě jen jediný písemný pramen, a to Fredegarova kronika. Autor byl pravděpodobně burgundský mnich. Vogastisburg dodnes lokalizován přesně nebyl, možné lokality sahají od Staffelbergu v Pomohaní až po místa v Dolním Rakousku (včetně několika potenciálních v západních Čechách).

Je smutne, ze ked sa ludom v danej oblasti zacalo lepsie darit, isli za najblizsie kopce rozsekat zopar tisic susedov na kusky

Třeba se jim právě naopak začalo dařit znatelně hůře a někdo jim nakecal, že mečem na někom se domůžou zlepšení..

Minimálně když například vybuchla v Egejském moři Théra na Santorini, to je ale o hezkých pár století později, musely být následujích pár let velmi špatné časy pro minimálně Evropu, ne li celý svět. V létě zima, takže zemědělci bez úrody, v zimě kruté mrazy... V těch pár letech taky muselo proběhnout hodně změn.

Cas konfliktu zhruba suhlasi s casom, ked morske narody prenikali na dnesny stredny vychod a do afriky. Mozno sa nejaka zapadnejsia cast tejto presuvajucej sa populacie zucastnila tohoto konfliktu.

Mohu se zeptat, kde se nachází nadloketní kost? Co vlastně našli?

Der Oberarmknochen - Humerus.