Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dokážu poznat, že člověk brzo umře, tvrdí hrobník

aktualizováno 
Má hodně černý humor, připravený vlastní hrob a na mobilu mu vyzvání píseň Hrobař. Radek Churaň ze šumavské vesničky Záhoříčko u Čkyně je jedním ze šesti lidí v republice, kteří složili zkoušky na hrobníka. Zajímalo nás, co to obnáší, i historky z hřbitova.

Jeden ze hřbitovů, který má na starosti hrobník Radek Churáň | foto: Archiv redakceXman.cz

Tak pro začátek; strach na hřbitově asi nemáte?
Ne, tam je krásné ticho. Zvlášť na dušičky je to úplná nádhera, to moře zapálených svíček!

Máte už rezervovaný hrob pro sebe?
Ale jo, už je připravený, takže aspoň vím, do čeho jdu.

Kdo vás bude spouštět?
Máme to domluvené s kamarádem. Říkáme si: Když umřu první já, dohlídneš, aby bylo všechno v pořádku. A když ty, obstarám to já.

Jak jste se dostal ke kopání hrobů?
Původně jsme se vyučil jako elektrikář, otec ale dělal kameníka v komunálu a když měl zdravotní problémy, začal jsem mu pomáhat. Ostatky mi nikdy nevadily. Vždycky jsem si navíc říkal: Až mě to všechno totálně naštve, koupím si lopatu a krumpáč a do práce to budu mít kousek, bydlíme totiž hned vedle hřbitova. Kromě toho, tuhle práci mi nikdo nevezme. (smích). Teď mám i kamenictví, protože oba obory na sebe navazují. Lidi dnes chtějí kompletní službu, aby se nemuseli o nic starat. Vykopu hrob, udělám pomník a starám se o případné opravy.

Vy spouštíte i rakev?
My děláme všechno, co je potřeba. Někdy se ale stane, že si pozůstalí chtějí rakev odnést sami. Potom ji s rodinou spouštím já nebo někdo od pohřební služby. Někdy se hrob musí podkopnout, pak jde rakev nohama napřed, na to je takový grif. Správně, kvůli bezpečnosti práce, se má rakev spouštět rovně, ale ne vždy na to jsou hroby na hřbitovech uzpůsobené.

Jeden ze hřbitovů, který má na starosti hrobník Radek Churáň

Jeden váš kolega mi vyprávěl neuvěřitelné příhody o tom, jak někteří hrobníci pijí při práci, jsou sprostí na pozůstalé a někdy je dokonce nechají, aby hrob kopali sami. Jsou to mýty, nebo máte podobnou zkušenost?
Znal jsem jednoho takového. Už nepracuje, ale byl to podle mě nejlacinější hrobař v celé republice. S kopáním mu museli pozůstalí pomáhat, museli ho přivést na pohřeb, on si jen stoupnul a dával povely, co mají dělat. Pak se nechal odvézt i na smuteční oslavu, hrob si rodina zasypávala sama. On byl vždycky takový pan Lorenc.

Smlouvají lidé o ceně?
Takový případ jsem měl pouze jednou. Jeden pán, který byl zvyklý na toho pana Lorence, mi řekl, že to je moc. Tak se ho ptám: A nechcete to zadarmo? A on odpověděl: No, to bych chtěl. A já na to: Tak si běžte koupit krumpáč, lopatu a vyběhejte si to po úřadech. Ten mě trochu nadzvedl. Přitom sem přijdou lidé, a říkají, že za ty peníze by to nekopali.

PŘEČTĚTE SI ROZHOVOR SE SOUDNÍ LÉKAŘKOU

Svým způsobem jste vlastně podnikatel. Máte tady v kraji konkurenci?
Já jsem tady v kraji sám. Ale ať si to klidně někdo zkusí! Ne, že bych ho někde zakopal, ale podle odezvy místních lidí jsem laťku nastavil hodně vysoko. Když tady bude chtít někdo začít, bude muset začínat na stejné úrovni. A co by chtěl vylepšit? My dáváme do hrobu látku s krajkou jako výzdobu a kolem hrobu koberce, aby to neklouzalo, když prší nebo mrzne. Bude tam on dávat damašek?

Jaká je standardní cena za vykopání hrobu?
Cena se mění podle toho, kde kopeme, jak je to těžké a do jaké hloubky nakonec půjdeme. Úplně přesně se to říct nedá. Co se týče pomníků, občas si uděláme s kamarádem srandu, říkám mu, aby se šel podívat, jakým autem zákazník přijel, že cenu určíme podle toho. Ale to je jenom sranda.

Našlo by se něco, co vám na téhle práci opravdu vadí?
Nic. Vlastně… zima.

Jeden ze hřbitovů, který má na starosti hrobník Radek Churáň

Pohřbívá se více v létě, nebo v zimě?
Je to zvláštní, ale v zimě chtějí lidi víc hroby, v létě zase víc spalují v krematoriu. Čím je větší mráz, tím více chtějí lidé pohřbívat. Celkově to vychází tak, že ročně děláme asi padesát pohřbů do země, ale to se týká všech 12 hřbitovů, které máme na starosti.

Jste poslední člověk, který zachází s ostatky zemřelých. S jakou úctou člověk ze světa odejde, záleží jen na vás…
Beru to takhle: když je člověk živý, má práva a povinnosti. Když zemře, má už jen ta práva. Já se snažím, aby s ostatky bylo zacházeno důstojně.

PŘEČTĚTE SI, JAK SE SKLÁDAJÍ ZKOUŠKY NA HROBNÍKA

Jaké máte vztahy s faráři?
Já myslím, že je to dobré. Někdy mě štve, že na pohřbech tak dlouho mluví, protože bych rád dodělal svou práci a šel domů. Jednomu jsem se jen tak zmínil, ať to zkrátí. Zkrátil to o deset minut a další čtyři měsíce jsem to měl na talíři. On je to ale dobrý farář, citlivý k pozůstalým.

Může hrobníka při práci vůbec něco překvapit?
No, je to asi měsíc, kopali jsme do staršího hrobu a narazili jsme na rakev, ve které byla voda. Voda ostatky zakonzervuje a rakev zůstává, jako by byla měsíc stará. Ale o tom bych nerad mluvil.

Jak vás berou chlapi v hospodě?
Já do hospody nechodím. Ale víte co? Já se za tu práci nestydím. Styděl bych se za to, že jsem nezaměstnaný nebo že nechci dělat. A navíc, zatím jsem neslyšel, že by si na mě někdo stěžoval, každému se to líbilo.

Dobře, máte nějakou nejveselejší historku ze hřbitova, jestli se to takhle vůbec dá říct?
My se zasmějeme vždycky, tedy ne přímo při pohřbu. Ale třeba když mě někdo naštve, říkám mu: Nech toho, nebo vykopu o dvacet centimetrů hlubší hrob a zítra tě už nikdo nenajde. Jednomu jsem to už řekl víckrát: O dvacet hloubš, a jsi tam.

Jeden ze hřbitovů, který má na starosti hrobník Radek Churáň

Co podle vás musí mít správný hrobník? Popište se, například…
Silný, blbý a musí vydržet.

Tak jinak... Baví vás ta práce?
Jo, baví, já to beru jako poslání a přál bych si, aby si toho povolání lidi víc vážili. Ono to není o tom jenom vykopat díru, ale je tam taky administrativa, zákony a na obecních úřadech leckdy ani nevědí, co kde může být a kde ne. Dobrý hrobník by to vědět měl a měl by umět poradit. I v našem oboru přibývá zákonů a vyhlášek.

Nenapadlo vás někdy stát se sponzorem? Běhá tady u vás fotbalový tým s nápisem na dresech "Sponzoruje hrobník Churaň"?
Ne. Jen kamenictví sponzorovalo hasiče. Teď jsem někde četl, že v Polsku daroval nějaký lékárník poukázku na darování hrobu, takže když mi kamarádka řekla, že budou mít ples a že by to chtělo něco srandovního, nabídnul jsem jí poukázku, že vykopeme hrob. Do konce měsíce je sleva 100 procent, do půl roku dostane 50 procent a do konce roku 20 procent. Nakonec k tomu ale nedošlo. To samé jsem nabídnul i jednomu klukovi na maturitní ples. To také nevyšlo, ale tvrdil, že by tu poukázku do tomboly stejně nedali, že by to rovnou věnovali jejich třídní učitelce.

Čím se baví hrobník ve svém volném čase?
To nevím, já měl jako koníček hasičinu. Teď přijdu domů a spím jak zabitý.

Jak vy sám zvládáte zprávy o úmrtí někoho blízkého?
Teď jsem si už zvykl, ale pokud je to mladý člověk, je to vždycky strašné. Někdy dokonce dokážu určit i diagnózu, když toho člověka znám. Záleží, o koho jde. Takový případ jsem zažil zrovna minulý měsíc. Známá onemocněla těžkou nemocí, objevilo se u ní zlepšení, rodina byla ráda, ale já tohle znám: jak se udělá dobře, bývá hůř. Do měsíce zemřela, a to jsem tu holku ani neviděl, v jakém stavu před smrtí byla.

Nenapadlo vás někdy, že byste v hrobu nechal nějaký vzkaz pro kolegu, který by ho za nějakých šedesát let našel?
Ne. Stejně, to už lidi budou možná pohřbívat tak, že to budou střílet na Měsíc.

Autoři:


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Všichni jste sériový vrah. Jak bývalý astrolog zesměšnil horoskopy

První horoskopy měly čtvercovou podobu. Tento patřil francouzskému králi Louisi...

Na horoskopy dodnes věří čtvrtina populace západního světa, prim hraje Amerika. Vytrvale jim důvěřuje přes 35 procent...



OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Jak šíříme paniku: zlé události vnímáme zásadněji, proto je nafukujeme

Svět není tak špatný, společnost však má tendenci negativní informace zesilovat.

Negativním informacím přikládáme větší význam, proto je zdůrazňujeme, zveličujeme. Realitu nakonec překrucujeme k...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Hlasitá hudba svádí k nezdravým jídlům, tvrdí věda

Hamburger? Asi se v restauraci hrálo hodně nahlas.

Zvuková hudební kulisa v restauracích má velký vliv na to, co si objednáte. Ta hlasitá vám napovídá, abyste místo...

Najdete na iDNES.cz