Pokud by se světová populace věnovala více pohybu, šlo by odvrátit čtyři až pět milionů úmrtí ročně, píše WHO. Nedostatkem tělesné aktivity dnes podle jejích ukazatelů trpí jeden ze čtyř dospělých a čtyři z pěti dospívajících. A poslední desetiletí nepřineslo zhola žádné zlepšení.
Pro ty, kdo se s rokem 2021 chystají k nápravě svého přístupu k životu, se hodí seznámit se s novými směrnicemi Světové zdravotnické organizace. A mohou být potěšující zprávou. V jistém ohledu jsou vstřícnější ohledně požadavků i ohledně druhů fyzické aktivity.
Málo příležitostí pro pohyb, hodně pro sezení
Jeden z jejich autorů Emmanuel Stamatakis přitom upřesňuje, co je problémem naší doby. Není to sezení samo o sobě, je přece koneckonců součástí běžného života. Potíž je v poměru mezi mírou sezení a fyzicky aktivního života.
„Hlavním viníkem je to, že naše civilizace sestrojila prostředí, v němž je obtížné být fyzicky aktivní, které však nabízí bohaté příležitosti pro trávení času bez pohybu, vsedě,“ uvedl Stamatakis serveru Inverse.
Silový trénink pomáhá svalům. Ale nejprve mozku, tvrdí vědci Velká činka, kettlebell, dřepy, kliky a hrazda jsou vaším přítelem, který vám zaručí silnější svaly. Přirozeně. Jenže pozor, ještě předtím zlepší váš mozek. Zatímco svaly začne silový trénink měnit až po týdnech cvičení, nervový systém začne posilovat mnohem dříve, zjistil výzkum. |
Vztah mezi dobou strávenou sezením a pohybem ilustrují nová doporučení Světové zdravotnické organizace, která vyšla v magazínu British Journal of Sports Medicine. Vycházejí přitom z devíti studií, jimiž prošlo na 44 tisíc dobrovolníků a dobrovolnic. Výzkumy seznaly, že riziko úmrtí spojeného se sedavým životním stylem je možné snížit dvojí cestou, buď vyšší mírou cvičení, nebo redukcí sezení, i když ideální je samozřejmě kombinace obojího.
Lidé, kteří cvičili pouhých jedenáct minut denně, avšak za čtyřiadvacet hodin proseděli „jen“ osm a půl hodiny, snížili riziko úmrtí stejně jako ti, kteří cvičili až 35 minut denně, jenže proseděli deset.
Minimum neexistuje, počítá se každý pohyb
Jedna z nejvýznamnějších aktualizací, které přinášejí nová doporučení, se týká délky cvičení. Předchozí směrnice WHO doporučovala přinejmenším desetiminutová kola cvičení. Nový materiál žádnou minimální časovou hranici nestanoví. Důvod je prostý, nové důkazy prý totiž odhalily, že zdraví prospívá i sebekratší pohyb.
A nepočítá se pouze sportovní aktivita. „Fyzická aktivita se může odehrávat v rámci práce, sportu, volného času nebo dopravy, jako je chůze, jízda na kole, stejně tak jako při domácích pracích,“ cituje Světovou zdravotnickou organizaci server World Economic Forum. Jinými slovy, klíčem je pohyb, ne cvičení.
Zdravá síla. Cvičení s činkami i vlastní vahou sníží riziko rakoviny Kliky, dřepy, mrtvé tahy jsou cestou k delšímu a zdravějšími životu. Takové je poselství aktuální rozsáhlé studie. Budování fyzické síly podle ní významně snižuje riziko rakoviny i předčasného úmrtí. |
Server Inverse dodává, že studie z roku 2019 shledala, že se sníženým rizikem smrti souvisely i krátké volnočasové aktivity. Procházky, zahradničení nebo tanec po dobu deseti až šedesáti minut denně byly spojeny s o osmnáct procent nižším rizikem úmrtí než nicnedělání.
Jednomu druhu tělesné činnosti však nová doporučení Světové zdravotnické organizace věnují speciální pozornost.
V hledáčku je silový trénink
Posilování si samozřejmě všímala již dřívější vydání doporučení Světové zdravotnické organizace, snažila se dospělé přimět k dvěma tréninkům zaměřeným na svalovou sílu týdně. Co tedy přináší jejich aktuální verze nového? Upřesňuje, že silový trénink má speciální přínos. „V materiálu je specifické doporučení ohledně cvičení podporujícího sílu. To proto, že je jasné, že dává benefity, které předčí přínosy aerobní fyzické aktivity,“ vysvětluje Stamatakis.
Kromě toho Světová zdravotnické organizace nabádá, aby se silovým tréninkem muži a ženy nepřestávali ani v pozdějších letech, zejména po šedesáti pěti. A i to je novinka, protože na to se pozapomínalo.
Chystáte si dát novoroční předsevzetí?
Důvody jsou však očividné. Studie totiž prokázaly, že silový trénink může zvýšit hustotu kostí a kvalitu svalů. Zvedání železa nebo posilování s vlastní vahou rovněž podpoří nervový systém, především retikulospinální trakt, což vylepší kontrolu a koordinaci motorické aktivity. A to vše znamená prevenci zranění utrpěných při pádech, které starým lidem hrozí, připomíná Světová zdravotnická organizace.
