Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zdraví mužům pomohou ochránit spíše lékařky než lékaři, tvrdí studie

aktualizováno 
Muži se obecně neradi svěřují se svými slabostmi a problémy, to proto, aby nepřišli o tradiční svatozář neporazitelnosti, hrdinství a soběstačnosti. Ještě méně ochotně však mluví o svých zdravotních potížích před lékaři, protože je jako muže považují za soky, tvrdí nová americká studie. Doporučuje tak spíše lékařky.

U lékařky mají šanci mluvit o svých problémech otevřeněji i drsňáci, naznačuje americká studie. | foto: Profimedia.cz

Na začátku výzkumu stála palčivá otázka: Proč vlastně muži umírají dříve než ženy? Onen rozdíl je standardně akceptován, dá se i změřit, ženy se dožívají v průměru o pět let více než pánové. Jenže proč, na to již věda odpověď neví. „Fyziologické odlišnosti onen rozdíl nevysvětlují,“ uvádí Diana Sanchezová, psycholožka z Rutgers University, která se svou kolegyní Mary Himmelsteinovou výzkum vedla.

Slabina drsných chlapů

Podnikly proto celkem čtyři výzkumy, které poukazují na možné vysvětlení. Za časnější úmrtní věk mužů může podle nich zanedbávání péče o zdraví, a to je zase následkem přílišného drsňáctví. Jak to spolu souvisí? Muži, kteří zastávají tradiční představy o maskulinitě, mají tendenci přehlížet zdravotní obtíže, jejich problémy a neduhy se ztratí pod slupkou snahy po tom, dostát ideálu tvrdosti, soběstačnosti, statečnosti a potlačování emocí. Jinými slovy, stanou se obětí konzervativního náhledu na mužnost.

A do léčky padnou ještě jednou, to když si vyberou mužského doktora, protože si v souladu se stereotypy myslí, že bude kompetentnější než lékařka. Případ od případu to může být i pravda, jenže dotyčnému to k užitku beztak nebude. Pravděpodobně se mu totiž nesvěří s tím, co jej trápí, příliš otevřeně. „To proto, že muži nechtějí dávat najevo slabost či závislost na jiném muži, včetně muže – lékaře,“ vysvětluje Sanchezová.

Větší šance mají muži, kteří jsou vůči tradičnímu diktátu mužské „nezdolnosti“ více imunní, a ti, kteří navštíví lékařku, u ní totiž necítí takové zábrany.

Vědkyně nejprve vyzvaly 250 mužských respondentů, aby vyplnili dotazníky, které vyzvídaly jejich názory na atributy mužnosti, zjišťovaly, jak maskulinní sami jsou, ale také to, zda dávají přednost lékařům či lékařkám. Čím výše se pánové umístili na škále maskulinity, tím silněji preferovali lékaře.

A slabina drsných žen

Poté sáhly autorky výzkumu po dalším vzorku, ten tvořilo 250 univerzitních studentů. I ty vyzpovídaly ohledně jejich vztahu k atributům mužnosti, pak je ale v rámci výzkumu nechaly vyzpovídat medičkami a mediky v bílých pláštích. I tento pokus potvrdil hypotézy svých autorek. Ti respondenti, kteří vykazovali silné znaky tradičně chápané maskulinity, byli ve zdravotních pohovorech mnohem méně sdělní než jejich kolegové.

V poslední fázi výzkumu si vědkyně vzaly k ruce 193 studentů, z nichž bylo 88 mužů, a poté navíc vzorek 298 dalších lidí, v nichž byla mužů zhruba polovina. I v tomto případě zjistily, že muži zastávající tradiční pojetí maskulinity vyhledávali zdravotní péči méně často, umenšovali příznaky potíží a vykazovali horší zdravotní stav než ostatní.

Jedno překvapení však vědkyně čekalo, nástrahám kultu soběstačnosti padali za oběť nejen muži, ale i ženy. Rovněž dámy, které měly za to, že musejí být statečné a tvrdé, že mají vše snést a vydržet, totiž své zdravé upozaďovaly, méně vyhledávaly zdravotní péči a pomoc. „Kult soběstačnosti se proto zdá být nebezpečný pro všechny, bez ohledu na pohlaví,“ uzavírá tisková zpráva Rutger University.

Mary Himmelsteinová nicméně zdůrazňuje, že muži to mají těžší. „Do mužů je totiž kulturně zapsáno, že mají být stateční, soběstační a drsní. Do žen ne, proto neexistuje žádné kulturní poselství, sdělení, které by jim říkalo, že aby byly opravdové ženy, neměly by si moc dělat z nemocí a jejich příznaků,“ dodává.

Svěřuje se vám se svými zdravotními obtížemi lékařce snáze než lékaři?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

Ano 146
Ne 91
Autor:




Nejčtenější

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí...
OBRAZEM: Putin, Trump, Merkelová. Umělci stáhli politiky z kůže

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí rozdělovat, udržovat odstup. Proto se umělci Alex Wadelton a Marcus Byrne...  celý článek

Některé části lesa Aokigahara  jsou nepřístupné.
Most mrtvých duší i aktivní sopka: místa, která přitahují sebevrahy

Kráter sopky Mihara plný žhavé lávy přitahuje tragickým romantickým příběhem, les Aokigahara má tradici brány, skrze kterou se odchází ze života, ještě delší....  celý článek

Další z rubriky

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....
Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta

Naši společnost čeká velká proměna, a to nejspíš už za pár let. Neznamená to, že vymřeme a svět zanikne, ale musíme najít nové způsoby, jak společenský systém,...  celý článek

Otevřené a polymaorické vztahy mají své výhody, ale sexuální spokojenost...
Lidé v otevřených vztazích jsou méně sexuálně spokojení, tvrdí studie

Kvalita vítězí nad kvantitou. Studie německé analytické společnosti Dalia nese právě tento všeříkající název. Zjistila totiž, že lidé žijící v monogamních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.