Ale pokud se vám podaří dostat sousto do úst, aniž by vás polechtalo svým odérem v nose, není to vůbec zlé. Je to jako plátek suši... které má za sebou dlouhou cestu autobusem.“ - Nejak mi unika pointa konzumace takoveho jidla, jist neco nechutne smradlaveho a riskovat pritom pomalu zivot jen kvuli tomu, ze se kdyz mate stesti tak je to i pozivatelne je opravdu zvlastni motivace...

Vyprávěl mi kamarád, který pracoval v nějakém mezinárodním výzkumném týmu, jak jednou soutěžili s kolegy z různých zemí, kdo doveze smradlavější jídlo. Myslel si, že s olomouckými tvarůžky má vítězství v kapse, ale Švédové se svojí rybí pochoutkou opravdu neměli konkurenci.

Stejné na Islandu. Tam se zase pojídá žralok, co se tlející vykope ze země. Také se zapíjí pálenkou, aby se to dalo vůbec pozřít.

Co si mám představit pod "silně zamřelá ryba" ?!

Prostě "smrad, že by jeden pad".

Tma, zima, co si clovek v takove dobe jeste k obveseleni nevymysli. Nasi svedsti kolegove na zacatku projektu rikali, ze budou jezdit na inspekci tak jednou za pul roku. Po prvni navsteve - grilovacka, bowling, pivo, slivovice - nas jezdili kontrolovat kazdy mesic :)

Před cca 10 lety se přede mnou otevřela v jednom pěkném pozdně jarním odpoledni na chatě od bodrého stýce ze severu plechovková výzva surströmming. Byl to takový puch, že jsem se okamžitě takřka pozvracel a musel jsem se vzdálit to vydýchat. Prý když budete ignorovat ten zápach, tak samotná chuť je docela jemná a překvapivě málo výrazná...

Ale už mi otrnulo, a říkám si, jestli bych to dnes už přeci jen nedal...

Youtube. Surstroming challenge.

Dlouho jsem se tak nepobavil :D ale taky malem poblil jen z videa. Supr tip :))

Díky,jsem úplně spokojený s tvarůžky.

Ochutnal jsem na Islandu hakarl (fermentovany zralok). Ochutnal bych i tohle, ale do jidelnicku bych si to urcite nepridal

bud vam to chuti velmi alebo to neznasate. Rovnako norom, neje to kazdy. Mne to chutilo