Na počátku studie stála profesorova dcera. Třináctiletá Leiea si totiž všimla, že její rodiče jsou při sledování zápasů fotbalového týmu, za který hraje, „úplně vyřízení“. Profesor Paul Khairy z montrealského Institutu pro výzkum srdce vyčerpání po sledování napínavého zápasu rozhodně nepopíral, začalo ho tedy zajímat, jak intenzivně reaguje lidské srdce na sledování sportovních utkání. Svůj experiment založil na podrobných záznamech srdeční aktivity dvacítky fanoušků Habs, hokejového družstva Montreal Canadiens.
Účastníci pokusu, ve věku od 20 do 63 let, nejprve prošli rigorózním zdravotním vyšetřením. Bylo zapotřebí zjistit, jak zdraví jsou a hlavně jak dobře funguje jejich srdce v běžném provozu. Poté museli vyplnit dotazník, na jehož základě bylo stanoveno jejich „fanouškovské skóre“. V zásadě šlo o to, jak emotivně podle subjektivního hodnocení prožívají utkání svého týmu. Sledovali všechny jeho zápasy? Mají doma jejich záznamy, a přehrávají si je? Účastní se oslav týmu? Jak rozsáhlé jsou jejich znalosti o historii her týmu? Jak často vyrážejí sledovat hokejové zápasy přímo do arény?
Následně byli fanoušci postaveni před příjemný úkol: polovina z nich bude sledovat zápasy Habs s pohodlí domova, druhá pak přímo v montrealské aréně. Vybaveni u toho ale budou holtery, lékařským přístrojem sloužícím k zaznamenávání aktivity srdce. „Díky tomu jsme mohli zpětně vyhodnotit jejich reakce vteřinu za vteřinou a přiřadit je k situacím, které se odehrály během utkání na ledě,“ říká Khairy.
A první výsledek studie? Fanoušci sledující zápas skutečně nezůstávali vůči hře chladní. Oběma skupinám bilo srdce prokazatelně rychleji, byť těm přímo v aréně zhruba o deset tepů za minutu rychleji, tvrdí studie, zveřejněná v Canadian Journal of Cardiology.
Nešlo ale jen o mírné zrychlení tepu během celé hry, ale o skokově výrazné změny srdeční aktivity při konkrétních situacích. Hrají Hans přesilovku? Srdce fanoušků bije v průměru o pět procent rychleji. Hrají v oslabení? Srdce hokejového fanouška zvyšuje tempo o 10 procent. Dostali Habs gól? Srdce zvyšuje frekvenci úderů o 15 procent. A tyto odchylky od průměru ale výrazně překonávají záznamy z holterů během dalších situací. Pokud Habs dávají branku, tep jejich fanoušků narůstá o čtvrtinu. A ve vražedném prodloužení? Skok o celých 40 procent.
„Na základě našich výsledků můžeme konstatovat souvislost mezi sledováním hokejového zápasu a intenzivním emočním stresem, který se projevuje zvýšením tepové frekvence,“ říká Khairy. Zvýšení srdeční aktivity může dosahovat poměrně závratných hodnot. „U televizních fanoušků až o 75 procent, u fanoušků sledujících zápas naživo v extrému až o 110 procent,“ líčí.
Srdce televizního diváka sledující napínavý zápas tak postupuje tutéž zátěž, jako by vykonával fyzickou činnost mírné či střední náročnosti, například jízdu na kole. V nejkritičtějších momentech u hry sledované naživo však srdce fanouška bije stejně jako při vrcholovém fyzickém výkonu.
Podle Khairyho je podstatným zjištěním, že naměřené extrémy nesouvisejí s konečným výsledkem hry, tedy s tím, zda tým nakonec vyhrál či prohrál, jak si stojí v celkovém pořadí nebo proti komu nastupuje. „Klíčový je průběh hry a jednotlivé napínavé momenty,“ vysvětluje.
Obavy, zda sledování hokejových zápasů nepředstavuje riziko pro lidi se slabším srdcem, však Khairy rozhání. Obezřetně však dodává, že „přesto by lidé spadající do rizikové skupiny měli být o potenciálních rizicích informováni svým lékařem“.
