Nechápete, že si někdo může koupit hodinky za sto tisíc korun? Považujete to za vyhozené peníze a projev snobismu? Tím spíš, když hodinky v dnešní době vlastně vůbec nepotřebujeme – každý je máme přece na mobilu?
„Obdivuju lidi, kteří můžou chodit bez hodinek, ušetří spoustu peněz,“ říká Jiří Simbartl. Pracuje v liberecké geodetické firmě, kterou spoluvlastní, a hodinky jsou jeho vášeň.
Doma má sbírku složenou asi ze sta kusů, pravidelně se účastní diskusí na chatu chronomag.cz, kde se setkávají lidé podobně posedlí touhle zálibou, a přes internetový obchod prodává a nakupuje.
Levé zápěstí mu zdobí masité hodinky Breitling Hercules z nerezu. Půjčuje mi je, abych mohl také okusit ten pocit z luxusních hodinek, o kterém dokážou někteří fandové doslova básnit.
A nic.
Jsou hezké, ale na útlém zápěstí vypadají nepatřičně, čtvrt kila váhy mi táhne ruku k zemi.
„Tuhle značku bych si normálně asi taky nekoupil, zdá se mi zbytečně nablýskaná, trochu pouťová, ale dostal jsem se k výhodné koupi,“ říká. Nové by stály zhruba 100 tisíc korun, on je má z druhé ruky za 40 tisíc korun i se všemi potřebnými certifikáty.
Není sám, kdo značku Breitling považuje za prvoplánový symbol bohatství, jakým jsou i další provařené značky jako Rolex nebo Omega. Takové hodinky si ne zřídka kupují zákazníci, kteří chtějí ukázat, že na to mají.
„Lítají jim většinou na ruce, protože mají povolený pásek. Myslí si, že je to nedbalá elegance, ale podle mě to je spíš trapné,“ říká Simbartl.
Značku Breitling má ve své kolekci třeba i pražský primátor Pavel Bém, který se s drahými hodinkami rád ukazuje, ale přitom tvrdí, že je nesbírá.
Tahle výkladní skříň úspěšných značek – Breitling, Omega a Rolex – se také nejčastěji nejvíce padělá. Je to logické, z těch dražších se nejvíc prodávají.
Když na to přijde, můžete si koupit „zaručeně pravé“ omegy nikoli za 150 tisíc korun v renomovaném zlatnictví, ale třeba za 50 eur někde na pláži ve Španělsku.
„Levé zboží bych nikdy nekoupil,“ tvrdí lobbista Marek Dalík, jenž má rovněž slabost pro hodinky. „Nesnáším napodobeniny. Ale vím o několika známých lidech, kteří si padělek pořídili.“
I můj někdejší kolega z ekonomické rubriky MF DNES si takový „fake“ před lety opatřil a při rozhovorech s českými byznysmeny sledoval jejich zkoumavé pohledy.
Byli nesví, že „nějaký“ redaktor má dražší hodinky než oni.
Jak poznat falešné omegy
Na první pohled se falzifikát liší jen drobnostmi: třeba sklíčkem, sponou nebo provedením číselníku. K mání jsou i hodně zdařilé napodobeniny za 20 či 30 tisíc korun a ty jsou takřka k nerozeznání i pro odborníky.
Někdy padělatelé koupí originální hodinky a udělají z nich troje. V jedněch je původní strojek, v druhých pouzdro, v dalších řemínek. A když má někdo pochybnosti o pravosti, ukážete mu tu původní část.
Laik nepravé hodinky těžko odhalí, takže se i průměrně vydělávající Čech může s cinknutými omegami tvářit jako příslušník smetánky. Ale co z toho? Pravý hodinkový nadšenec by se takového podrazu nikdy nedopustil.
Pojďme radši od toho.
Skutečně bohatí zákazníci stejně většinou o omegy ani nezavadí – nakupují jiné značky: třeba Vacheron Constantine, Patek Phillipe nebo Breguet. Ty nejdražší stojí i několik milionů korun. Často to je pro ně investice, tím spíš pokud je jejich kousek z limitované série, a má ho tedy málokdo. Někteří z nich pak takové hodinky ani nedají na ruku a rovnou je zavřou na několik let do sejfu.
Ti praví hodinoví nadšenci a sběratelé penězi většinou moc nehýří. Často jdou po příběhu, který spousta modelů hodinek ukrývá, týdny se pídí po informacích, shánějí výhodnou koupi a pak na ni měsíce či roky šetří.
A ten příběh nemusí být zrovna živený jen silnou marketingovou masírkou jako v případě Jamese Bonda, jehož od poloviny 90. let provázejí hodinky značky Omega.
S nimi můžete být skoro jako on. Akorát že jako vy je na tom dalších 10 tisíc lidí, kteří dostali tentýž nápad a koupili si stejné hodinky.
Mimochodem je to trochu podraz – v úplně první bondovce z roku 1962 dělal Sean Connery pro změnu slávu ocelovému modelu Rolex Oyster, což byly první vodotěsné hodinky na světě, které byly vyrobené už v roce 1926.
A pak se v tom vyznejte.
Příběh se skrývá i za modelem Omega Speedmaster. Zezadu mají vyryto: „Jediné hodinky, které se procházely po Měsíci.“ V roce 1969 tam byly s americkými astronauty.
I Rusové mají obdobnou story – v roce 1961 měl mít Jurij Gagarin ve vesmíru armádní hodinky typu Šturmanskie (Navigátor). Když se vrátil na Zem, dostala dosud bezejmenná značka „První moskevská továrna na výrobu hodin“ jméno Poljot (Let).
Hádejte, která značka byla úspěšnější? Švýcarská, nebo sovětská? Když se v roce 1975 poprvé spojily ve vesmírném prostoru kosmické lodi – americké Apollo a sovětský Sojuz – měly obě posádky stejné hodinky.
Ty švýcarské.
Teď už jsou prý ruští kosmonauti kontrolováni, jestli mají ty správné.
Jak si splnit dětský sen
A pak je tu druhá cesta: příběh nemusíte jen následovat, můžete ho i napsat. To je v kostce marketingová strategie domácí značky Prim. „Můžete přinést jakékoli hodinky Prim třeba po dědečkovi a my vám z nich uděláme elegantní a funkční kousek. Jsme schopni vyrobit pouzdro na jakýkoli strojek,“ říká Jan Prokop, odborný poradce firmy.
Od roku 1954 Prim prodal 16 milionů mechanických hodinek, nyní je většinou vyrábí na zakázku. Základní cena je kolem dvaceti tisíc, ale speciální přání zákazníků ji může zněkolikanásobit.
Nejdražší kousek za necelý milion korun si nechal vyrobit jeden český podnikatel. Jen o málo méně stála výroba jednoho ruského zákazníka. Navrhl si pouzdro s křížem ze žlutého zlata osázené leštěným českým granátem.
Firma garantuje, že můžete mít takové hodinky jako jediný na světě: „Skoro každý chlap si v mládí nakreslil auto, jaké by chtěl. Teď si může vymyslet hodinky a my mu jeho sen pomůžeme zrealizovat.“
Tváří značky se stal fotbalový gólman Petr Čech, nosí je i prezident Václav Klaus. Byly vyrobeny speciálně pro něj. Při návrhu firma vycházela z typu Spartak, což je klasický retromodel hodící se do společnosti i na sport.
Má je ve zlatém provedení. Kdysi se mu vytýkalo, že nejezdí škodovkou, že dal přednost audi. I na návštěvu mladoboleslavské firmy dorazil trochu netakticky v oblíbeném voze, neboť superb prý víc „drncá“. Co se týče hodinek, je Klaus patriotem. Jeho primky jsou vyrobeny jen z domácích součástek.
Trhy stále ovládají Švýcaři (odtud pochází 70 procent prestižních značek, většinu vlastní Swatch a Richemont, k málu „svobodných“ patří Rolex a Patek Philippe), za nimi je Japonsko a Německo.
Jen 15 kilometrů od českých hranic v Krušných horách leží německé městečko Glashütte. Už víc než půldruhého století se tu vyrábějí jedny z nejluxusnějších hodinek na světě. Kdysi je měl prý v oblibě i Adolf Hitler, který jimi obdarovával své nejvěrnější. A to už jsme zase u příběhů.
Jaké hodinky si kupují Češi
Pro většinu z nás jsou hodinky čistě spotřební zboží, za něž jsme ochotni dát v průměru něco kolem dvou tisíc korun.
„Kvalitní hodinky začínají někde na 10 až 20 tisících,“ tvrdí Michaela Jetmarová ze zlatnictví v centru Prahy.
Do obchodu prý chodí v drtivé většině muži a dali by se rozdělit do tří skupin. Ti první jsou slušně vydělávající, kteří chtějí dárkem udělat někomu radost. „Takhle mi můj budoucí muž přinesl na první rande omegy. To mě ohromilo,“ vzpomíná Jetmarová.
Druhá skupina kupuje hodinky kvůli nějakému životnímu jubileu, často na ně spoří celá rodina. K té patří i ona: „Můj manžel si vyhlídnul breitlingy. Tři roky jsem šetřila těch 155 tisíc, abych mu udělala radost.“
A třetí jsou stálí zákazníci, kteří si čas od času koupí třeba něco z limitované série. „Většinou je známe jménem. Hodinkami žijí. Občas se tu zastaví, protože jdou kolem, nebo přijdou něco zkonzultovat.“
Jak si vybrat?
Pokud jste snob, nemusíte ani moc vybírat – kupte si omegy nebo rolexky. Stačí ty nejlevnější – logo mají všechny stejné.
Pokud jste posedlý romantickými příběhy, kupte si nějaký typ od firmy Romain Jerome, která začala vyrábět pouzdra z vyzdvižených trosek Titaniku.
Ale pak asi právě vám je adresován vzkaz jednoho rozhořčeného účastníka internetové diskuse, který se podepsal jménem TrueRobos: „Těmhle namachrovaným chlápkům řekneš, že hodinky jsou vyřezaný z váčků váčkový lišky, která žila deset minut v 16. století, a můžou se servat o to, kdo zaplatí dvacet nebo třicet mega.“
Ženy si většinou vybírají podle designu, hodinky jsou pro ně šperkem. Ale už i ty pánské jsou hodně zdobné, zvlášť mezi bohatými podnikateli, kteří se rádi ukazují, jsou teď trendy ty z růžového zlata osázené brilianty.
Pokud vlastníte vůz Aston Martin, vyberete si hodinky od firmy Jaeger-LeCoultre – vyrábí modely, které mají v sobě zabudované ovládání k vašemu autu.
Pokud chcete mít hodinky jako Brad Pitt, pořiďte si TAG Heuer.
Pokud jste fanda do letectví, volba je jasná: Breitling.
Pokud vám jde o kvalitu za rozumnou cenu, zvolíte si nějakou firmu, která neutrácí za marketing tolik jako například Breitling. Třeba Tissot nebo Oris.
Pokud naopak nevíte, co s penězi, můžete si objednat Vacheron Constantin za 13 339 000 korun.
Za co tolik peněz?
Platí se samozřejmě za materiály a za značku. Ale v té ceně se skrývá i technologický skvost – budete mít na ruce nejtenčí skeletonové hodinky s minutovou repeticí na světě. A budete jedním z patnácti lidí na téhle planetě – víc se jich nevyrobilo.
Ale zpět do reality.
Hodinkoví nadšenci by vám doporučili rozhodně mechanické hodinky, nikoli quartzové na baterku, které od 70. let postupně válcují trh. Rozdíl poznáte už při prvním pohledu na ručičku. Zatímco u quartzových sebou cuká v pravidelných intervalech, u mechanických prvním ladně plave.
Quartzové jsou levnější a přesnější, mechanické mají podle svých zastánců zase duši. Je to soukolí součástek, které pracuje samo.
„Je to vlastně živý tvor. Dáte je k uchu a slyšíte ten život. Spodním průhledem je vidět precizní chod strojku. Přesnost není důležitá, copak někdo měří život na vteřiny? Nejsem otrok času, ale krásných věcí ano, a hodinky k nim patří. Až si dáte na ruku nějakou pořádnou značku, jako třeba IWC, zjistíte, o co jde,“ napsal ve zmíněné internetové diskusi další z posedlých.
A jedna rada na závěr: Ať už si koupíte jakékoli hodinky, hlavně by se vám měly líbit. Traduje se, že v ideálním případě by se jejich cena měla rovnat výši vašeho měsíčního platu.
ČLÁNEK VYŠEL V SOBOTNÍ PŘÍLOZE MF DNES VÍKEND
