Fenomén: Kérky až ke krku

  17:00aktualizováno  17:00
Šikovní tatéři mají ve svých studiích do Vánoc plno. Tetování dnes pobuřuje málokoho a Češi je chtějí mít stále větší, mnohdy i barevnější – nosí už je jako oblečení. Manažeři, patnáctileté děti i čilé stařenky.

Tetování: Češi i Češky se do něj zbláznili | foto: MF DNES

Tlacháme v pražském obchodě s alternativní módou a s muzikou, "již poslouchá menšina, která pravděpodobně není budoucností tohoto národa, nebo jen ojediněle“, jak by asi poznamenala Rada Českého rozhlasu. Zároveň je tu i tetovací studio Alien, kam právě vchází chlapík, který vypadá jako... no, zhruba jako rybář.

Čímž tlachání končí, protože klidný a nenápadný padesátník míří přímo za mým společníkem, tatérem Martinem Jírou. Škoda – Martin vyprávěl zajímavě.

Dnešní Češi prý už nechtějí jenom neutrální ornamenty a malinké obrázky, teď už se nebojí nápadů, velikosti ani barev, povídal. "Obličeje moc nedělám, ale tak čtvrtka klientely si ode mě nechá vytetovat komplet rukávy, prsa, záda i nohy.“

Náš tichý host se jmenuje Franta a opravdu je rybář. Tatér mu po chvilce obtiskne na rameno obrysy patnácticentimetrového sumce: "Dobrá velikost, malej by nevyzněl,“ uklidňuje pána, i když to asi není potřeba. "Takhle si můžu vyhrát s detailama, nasvítit ho, všechno...“

Martin to má promyšlené – předem nastudoval desítky fotek a rybu pak sám nakreslil.

Franta se mrkne do zrcadla, dobrý. Může se začít s tetováním, které ho nebude bolet, jen trochu brní. "Já sumce lovím, je to srdeční záležitost,“ vysvětluje stručně. "Kecali jsme s klukama na rybách o tetování a oni mě vyhecovali. Manželka nadávala, ale co zmůže?“

Tetování: Češi a Češky se do něj zbláznili

Opravdu nic. Za tři hodiny se sumec leskne na rameni.

Dnešní ženy, ty chodí do studií ve stejných počtech jako muži, ale mnohdy bývají radikálnější. Jak říká tatér Martin: "Ženská třeba přijde s tím, že je úplně čistá, ale sakumprásk si nechá vyprojektovat ruku od ramene po zápěstí v barvách.“

Celkem mu věřím. Jedna z mých nejsympatičtějších kolegyň, Klára, má tetování na břiše i kousek pod ním, a to už od čtvrťáku na střední. "Což je sedm let,“ počítá, "a společnost se za tu dobu změnila. Když jsem zpočátku nosila kratší tričko, lidi hrozně koukali, ale dnes už je rozhodí máloco; moje tetování skoro nikdy.“

Mimochodem, kolegyně Klára si svůj veliký ornament vymyslela sama, když při nudné hodině čmárala ve školní lavici.

"Beru to tetování hlavně jako ozdobu,“ nevymýšlí hlubší smysly, "třeba jako prstýnek, který nejde sundat. Ale pořád jsem spokojená – nakreslila jsem to spontánně, jak mi jela ruka, nikdo jiný na světě to mít nebude, nemusela jsem si vybírat podle žádných vzorů ani přemýšlet o tom, jestli se symbol ztotožňuje s hodnotami, které budu mít až do smrti...“
 
Píchání do slabin v hitparádě
 
Nejstarší studio v republice se jmenuje Uzi a od roku 1992 v něm tetuje Michal Beneš, známější coby Béňa.

Takoví lidé musí vyjít s každým. Tetují své zákazníky několik hodin, povídají si s nimi, poslouchají jejich starosti. Každý salon je vlastně takovou drbárnou, ale právě teď mluví Béňa vážně.

Vystudoval kdysi grafiku na UMPRUM a říká: "Tetování by se tady mělo začít učit na nějaké výtvarné škole, ale nikoho to ještě nenapadlo. Moji někdejší spolužáci se na to pořád dívají skrz prsty, nedošlo jim, že se při tetování nemusíš zaprodávat, můžeš mít svůj originální styl. Oni se patlají se sochama a nepochopili, že lidi nemají prachy ani prostor, aby si koupili do baráku sochu, chtějí mít umění na sobě; celkem levné a originální umění.“

Béňa je mezi českými tatéry hvězdou a jistě se nemá o moc hůř než tradičnější výtvarníci z jeho ročníku. Zrovna teď se k němu odněkud z rádia přiřítila moderující modelka Diana Kobzanová, tak rychle! Co to bude?

Nic extra originálního, panteří tlapa někam do míst, kde mají kalhotky gumičku. Kobzanová už má na levé straně krku vytetovanou šťastnou třináctku – tenkrát poprvé se bála bolesti, ale nakonec si připadala, jako by ji chladili ledem.

A tak si teď klidně, švitořivě lehne, občas sice poznamená, "tohle zas není úplná hitparáda, když tě někdo píchá do slabin“, ale za půl hodiny zase může zmizet do rádia. Pacičku má nadosmrti pod džínami.

Ano, nadosmrti, žádné tetování na tři roky neexistuje. Jenže zkuste se kterékoli potetované ženy zeptat, jak myslí, že budou její kérky vypadat ve stáří. Každá obrátí oči v sloup: To jsou teda starosti!

Potetovaných českých celebrit přibývá a některé si pořídily výstavní kousky. Herečka Alice Bendová má na krku působivým hispánským stylem zvěčněné jméno a datum narození synka, Rudolf Hrušínský nejmladší překvapí znakem Dominikánské republiky, kam rád jezdí, a tatér Béňa by mohl hodiny vyprávět o většině úspěšných českých fotbalistů; zná je až intimně: "Třeba brankař Jarda Blažek je tvrdý chlápek, vydržel pětihodinové tetování na záda, má tam takového Ježíše s andělskými křídly... Aby mohl trénovat a hrát, musel jsem to vytetovat na jedno sezení, ale ani nehlesl.“

Tetování: Češi a Češky se do něj zbláznili

Ono je dobře, že už se fotbalisti nenechávají inspirovat pouze tetováním svých populárnějších a progresivnějších kolegů, hlavně Davidem Beckhamem. Takový Tomáš Ujfaluši dává tatérovi volnou ruku – naznačí jenom, že by chtěl egyptské téma, a nechá si navrhnout originální, velké, náročné motivy. Například Tutanchamonovu pohřební masku.
 
Policajt se střídá se zlodějem
 
U Béni se ještě zastavme, zaslouží si to. Je mu třiačtyřicet, skoro polovinu svého života tetuje, už ho z toho bolí záda.

I on je, samozřejmě, potetovaný, a na rodičovské schůzky chodí v tričku s krátkými rukávy. "Nesnažím se to zakrývat, protože jsem na svoji práci pyšný.“

Zatímco o pacičce Diany Kobzanové už snad ani neví, na některé ze svých kšeftů nezapomene: "Tak třeba na list z pravoslavné Bible, který jsem vytetoval jednomu chlapovi na pupek. Některá staroruská písmenka jsem vůbec neznal, každé mělo tři milimetry, to mi vzalo hodně let života. A ten chlap se pak vrátí a říká, je to dobrý, ale chybí ti tam dvě čárky. To mě mile překvapilo, že jenom dvě čárky, které se dají dodělat.“

Z extrovertního Béni je jasně cítit, jak se svým povoláním baví. Jednou si k němu přijde pro novou kresbu policista Jiří Komorous, ale hned po něm, vyloučit se to rozhodně nedá, usedne do křesla kriminálník. "Je nádherné sledovat všechny ty příběhy, které se u mě střetávají.“

Totéž, i když v dramatičtější verzi, zažíval Béňa i na Korsice, kam jezdil pravidelně tetovat výsadkáře cizinecké legie – dělal jim hlavně motivy draka na sto způsobů.

"Ale zároveň jsem se dostal mezi vesničany, separatisty, co bojují za odtržení Korsiky od Francie, a těm jsem zase v utajení tetoval ty jejich symboly...“
 
Hákové kříže Béňa netetuje.
 
Když zběláte a přestanete mluvit
 
Z některých přání jsou tatéři rozpačití.

Pořád je dost zákazníků, kterým vůbec nevadí, že budou nosit totéž, co spousta ostatních: "Já prostě chci to, co má tenhle...“

Tetování: Češi se do něj zbláznili

Pořád ještě se najdou chlapi, kteří chtějí malinký znáček na vytrénované rameno – často se pak vrátí, že ho chtějí zamaskovat do většího tetování, protože vypadal směšně.

Pořád se najde dost takových, co chtějí vytetovat cosi v čínských znacích, ale Číňané se jim pak smějí, že ten nápis nedává smysl.

Do lepších studií denně chodí nešťastníci, kteří se, aby ušetřili pětistovku, svěřili amatérovi, a ten jim zkazil polovinu zad nebo ruku. "Zkusíte mi to překrýt něčím smysluplným?“ Chtěli šetřit, zaplatí dvojnásobek.

Čeho jsme však nyní svědky ve studiu Panter, to je promyšlená, dlouhodobá dřina. Jako skoro každý týden sem dorazil solidně vypadající i oblečený muž, dlouhé rukávy, manažer v nadnárodní společnosti.

Pětatřicet let, Tomáš – když se svlékne, překvapí. Většinu kůže mezi krkem a kotníky má pokrytou čárami propletenými do různých keltských znaků. Dnes mu tatér stínuje jakési siluety ptáků, protože na tomhle těle je pořád co obnovovat a vylepšovat, dokud nějaká bílá místa zbudou.

"Je to výborná relaxace,“ pochvaluje si manažer, který zároveň vždycky poslouchal hard core, a k téhle muzice tetování patří jako ke Stivínovi čepice. "Deset hodin jsem řešil ve stresu práci, teď vypnu. Právě jsem utekl před každodenním náporem.“

Že si Tomáš postupně nechává potetovat většinu kůže, která se dá schovat pod svetr a kalhoty, z toho doma radost neměli, ale dnes už si například jeho otec ani nevšimne, když přibude nový ornament (Tomáš však uznává, že všimnout si jedenapadesátého ornamentu jednoduché není). "A vzhledem k tomu, že mám pevné pracovní místo dvanáct let, vydělávám slušně a jsem v pohodě, tak příbuzní pochopili, že se potetovanej chlap nemusí rovnat blbec.“

V některých rodinách nastanou i bizarnější scény, když se třeba zjistí, že je zkérovaná babička. To není vtip, zůstaňme ve studiu Panter: "Často přijdou prarodiče koupit poukázku na tetování pro vnouče k Vánocům, ale taky jsme tu měli skvělou starší paní, která už byla na smrtelné posteli, ale přežila, tak přišla, že jí rodina tetování vždycky zakazovala, ale teď se odhodlala,“ vypráví slečna Anička, která náhodou nikomu nepíchá náušnici kdovíkam.

"Ta paní si nechala udělat realistickou chobotničku na rameno a odcházela jako slunce, ještě na zastávce zářila. Starším lidem to psychicky kolikrát pomůže, jsou nadšeni, že vydrželi, jdou se pochlubit někam na oslavu...“

Stává se, že rodiče doprovázejí své děti – i ty se pod jejich dozorem od patnácti let tetovat můžou. Holky chtějí většinou starý dobrý ornament nad zadek, čímž se nedá nic zkazit, a rodiče to mnohdy berou, jako by jim koupili šperk. Je to jasné – kdo má dnes v patnácti letech kérku, ten je pro vrstevníky, které rozhodí máloco, borec.

A kdo má před návštěvou tatéra strach, ten by ho měl mít hlavně z toho, že si hloupě vybere motiv, za který se jednou bude stydět. Obava z velké bolesti je často zbytečná, ačkoli například tetování ohryzku bolí pekelně – i zápěstí, nárt, lopatka nebo hrudník dají zabrat. Ale přežije každý. "Občas nám tu někdo zkolabuje,“ směje se Anička, "ale většinou proto, že už přišel vystresovaný. Když zbělá, má studený pot na čele a přestane mluvit, tak je to jasný. Uděláme pauzu, dáme mu pití, nějaký bonbony a za chvíli je to dobrý. Může se tetovat dál.“

ANDREA: TŘI ZIMY PRÁCE
Už jako holce mi stačilo, když jsem jela tramvají a vedle mě stál chlap, co měl vytetovanou kotvu. Já z něj nespustila oči.

Tetování: Češi se do něj zbláznili

Sama jsem chtěla tetování od osmnácti, ale teprve ke třicátinám jsem ho dostala darem od svého kluka. Rozhodla jsem se pro japonský styl, velké a barevné tetování, a celá ta záda představují sedmnáct hodin práce v průběhu tří zim.

Při tetování na bolest zapomínám, mnohem víc se bojím k zubaři – dokonce mám na zádech i místo, kde mi to bylo vyloženě příjemné. Kdybych byla chlap, jsem už potetovaná celá, ale ženské se přece jen pořád musí vejít do nějakých konvencí.

V práci to nikomu nevadí, sedím v kanceláři, která dováží zboží z Indie a Nepálu, ale vždycky je zvláštní, když svítí první letní slunce, vyrazím v tílku na tramvaj, chlapi si ukazujou: "Vole, viděls ty záda?“ a mně teprve za chvíli dojde, že mluvili o mně. Ještě si nechám potetovat tři čtvrtiny pravé ruky, ale tím to nejspíš skončí.
 

SPEJBL: U TATÉRA TRPÍM
Bojovníci se tetovali odjakživa a nejlepší český thaiboxer Ondřej "Spejbl“ Hutník má na sobě směsici různých symbolů i stylů. Před měsícem do ní přibyl vlk nad levým prsem, "protože mám rád psy a vlk je prapředek všech psů – když jsi dřív potkal v lese smečku, tak nebylo jistý, jestli přežiješ“.

Tetování: Češi se do něj zbláznili

Dále tu máme thajského poloboha, detailně rozkreslené kopy a údery z thaiboxu, nápis v thajštině, rytíře se zdviženým mečem, erb rodných Líbeznic, českého lva na pravé noze, "z vlasteneckých důvodů, protože hodně zápasím venku, bývá to na Eurosportu, tak aby lidi věděli, že Češi fightujou“, a to jsme s výčtem v polovině.

Sice poněkud nahodilý systém, ale Spejbl sklízí chválu, dokonce i v Thajsku.

Tetováním se odměňuje za povedené zápasy, a že je mu teprve pětadvacet, obrázky budou přibývat. "Ačkoli mě to ve studiu bolí jako prase, vztekle řvu, mám citlivou kůži.“

A co říkají na tetování Spejblovy partnerky? "Musí pochopit, že mě to nijak neovlivňuje, že si rozhodně nemyslím, že bych takhle byl větší drsňák, jako si to myslí devadesát procent ostatních. Jak je kdo hustej, to se neměří tím, jestli jsi ztetovanej.“
 
FERDA: TEĎ MÁM BRNĚNÍ
V obličeji vypadá jako dobrák, a snad právě proto na jeho nahé tělo nezapomenete. Ferda je nejspíš první Čech, který má tradiční japonské tetování téměř na celém těle.

Tetování: Češi i Češky se do něj zbláznili

"Líbí se mi životní styl Japonska, mám vztah k bojovým uměním, a tak jsem si pořídil druhou kůži – brnění.“ Japonci skutečně věřili tomu, že jsou pod tetováním obrnění a nic se jim nestane, navíc je bolestivá zkušenost stmelovala do silných skupin.

I Ferda občas trpěl: "Některý místa jsou celkem zábavný, třeba žebra nebo partie blízko přirození.“ Nahého jej ovšem potká málokdo, Ferda na plovárny nechodí. "Ne že by mi to vadilo, ale co bych tam opaloval?“ Nikdo z jeho přátel se kvůli barevnému brnění nepohoršuje a rodina si zvykla: "Vědí, že kvůli tomu ještě nejsem horší člověk.“ 
 
 
GASPI A MAROSANA: POKÉROVANÍ SEBEVRAZI
Frajeři i magoři jsou tihle dva kamarádi, kteří patří do světové špičky v šíleném sportu freeride, při němž sjíždějí na kolech skály, skáčou přes propasti a zlomené končetiny pro ně neznamenají vůbec nic, protože oni už byli kolikrát v bezvědomí a s vnitřním krvácením.

Ale k tetování: Gaspi (Richard Gasperotti) si dělá výhradně vlastní návrhy, a dokonce sám tetuje. I sebe někdy. Vezměme jeho levou ruku: dole je náramek, nad ním tři čerti, plameny pekla, převodník z kola, nad loktem devět strážných andělů, což je na záchranu života málo a asi bude potřeba nějaké další dodělat, na rameni je slunce...

Tetování: Češi a Češky se do něj zbláznili

Gaspi má kérky skoro všude, vyjma nohou, protože ty jsou ze sportu naprosto dobité. Pro diváka je jeho tetování možná nesrozumitelné, ale on v něm vidí hluboký smysl, dlouho nad ním přemýšlel.

Michal Maroši má mimo jiné vytetovanou svou japonskou přezdívku Marosana, ale nejdůležitější pro něj je velryba, znak jednoho kmene kanadských indiánů, pocházejícího z míst nedaleko od Vancouveru, kam chlapci často jezdí na závody.

"Loni jsme tam pařili na lokální zábavě, už jsme to roztáčeli do půli těla, a když přišly indiánky, tak obdivně koukaly; nechápaly, proč má běloch z východní Evropy indiánský tetování.“

Ovšem i američtí soupeři hledí na oba české hochy často nechápavě a jejich tetování si fotí. "Státy jsou konzervativnější, takže oni mají kérky schovaný a říkaj, že jsme divná země, když jsou všichni naši závodníci úplně zkérovaní.“
 

Tetování: Češi se do něj zbláznili

PRAVDA A MÝTY O TETOVÁNÍ
Žádný strach. Ale dávejte si pozor na slunce a motiv vybírejte dobře – jeho odstranění přijde draho.

Od kolika let se tetuje?
Studia přijímají plnoleté zájemce. Šanci mají už ti od patnácti let, ale pouze v doprovodu rodičů.
 
Jak si vybrat motiv?
Vytetovat se dá všechno. Do studia si můžete donést svůj vlastní obrázek, nechat si navrhnout originál od tatéra nebo si vybrat ze stovek vzorů, které jsou vždy po ruce.
 
Jak probíhá tetování?
Obrázek si tatér obvykle překreslí přes pauzový papír a obtiskne na kůži, takže se dá stále ještě mazat. Pokud je vše v pořádku, vytetují se hrubé obrysy, pak se motiv vybarví a vystínuje.
 
Teče při tom krev?
Málokdy. Hrozí to tehdy, pijete-li před tetováním alkohol. Den předem byste neměli pít ani kávu nebo energy drinky, do studia je vhodné přijít odpočatý, najedený, klidný.
 
Kdy je nejvhodnější čas na tetování?
Než začne léto. S novým tetováním se nedá koupat ani chodit na slunce. Ani později byste se neměli vystavovat v soláriu nebo bez krému na přímém slunci, aby barvy nebledly.
 
Může se tetování zdeformovat?
Ano – ve stáří nebo při opravdu rapidní změně váhy.
 
Dá se odstranit?
Dá, ale je to drahé. Buď laserem, nebo vybroušením, což je poměrně bolestivá metoda. Zkušený tatér však dokáže staré nebo špatné tetování předělat k nepoznání.


Článek vyšel v dnešním Magazínu DNES.



Nejčtenější

Sexuální jiskru do dlouhodobého vztahu dokáže vrátit každý, tvrdí studie

Akrobacie v posteli netřeba, sex v posteli dlouhodobého páru oživí společně...

Je to jednodušší, než jste mysleli. Rutinu ze sexuálního života nemusíte vyhánět na drahé dovolené uprostřed Karibiku,...

Každý je světec. Než ke mně přijde s kapavkou, říká dermatovenerolog

"Můj obor je vedle plastické korektivní dermatologie či kosmetologie popelkou...

Je to pohyb na tenkém ledu. Diagnóza pohlavně přenosné choroby je velmi intimní verdikt. I proto je většinou reakcí...



Miluji kuře na paprice od mamky a pět knedlíků, říká MOgirl Lenka

Touhy, sny, plány mám, ale žiji současným dnem, říká MOgirl Lenka.

Podle vlastního soudu je neústupná, sebevědomá, energická. A nezastírá, že též tvrdohlavá a sarkastická. „Jsem taková,...

VIDEO: V Brně vybírali i nejškaredější tetování, vyhrál rozpitý motýl

Soutěž o nejhorší tetování na Tattoo Grand Prix v Brně vyhrálo dílo, které má...

Zvířata z reálného světa i z říše fantazie, abstraktní obrazy s prvky kubismu nebo futurismu, ale také rozsáhlé malby....

Udělat vibrátor nebo tramvaj je podobné, říká designérka Marešová

Anna Marešová získala za designovou kolekci erotických pomůcek pro ženy hlavní...

Její vibrátory byly oceňované a nepřehlédnutelné. Nemá však pocit, že by její práci přespříliš poznamenaly, že by...

Další z rubriky

Kruté metody poprav: ušlapání slonem a řezání zaživa

Lyngchi bylo jedním z nejnehumánnějších způsobů poprav, které historie přinesla.

Trest smrti je z principu definitivní záležitost. V leckterých společnostech se však nezdál dostatečně uspokojivý....

OBRAZEM: Těla jako plátna. V Londýně se konal festival tetování

Někteří měli na těle víc inkoustových ploch než míst nedotčených tetováním....

Někteří měli na těle víc inkoustových ploch než míst nedotčených tetováním. Mnozí další ho doplnili modifikacemi...

VIDEO: Takto pracují deratizátoři. Potkan vylezl z WC i ve 13. patře

Týmy deratizátorů vhazují do kanalizačních vpustí nástrahy s jedem. Někdy musí...

Vždy od dubna do října posílají Pražské vodovody a kanalizace do hlavního města týmy deratizátorů. Mají za úkol házet...



Najdete na iDNES.cz