Jděte v práci na kafe či na WC o patro výš, prospějete zdraví, říká věda

aktualizováno 
Jezdíme do práce v tramvaji či v autě, sedíme v ní, jedeme domů, odpočíváme u televize. Mnozí z nás tráví vsedě nejméně osm hodin denně. Aby si prodloužili život, měli by sezení kompenzovat aktivitou. Stačí rychlejší chůze nebo jízda na kole na pohodu. Měla by však trvat hodinu denně, radí vědci.

Nemusíte hned do fitka, následky sedavého zaměstnání můžete snížit tím, že uděláte z pohybu součást běžného života. Nepůjdete například k nejbližšímu automatu na kávu. | foto: Profimedia.cz

Jejich doporučení je přitom více než věrohodné, tým Ulfa Ekelunda z univerzity zaměřené na sport v Oslu a cambridgské univerzity ve svém výzkumu shrnul šestnáct studií a pracoval s daty o více než jednom milionu mužů a žen. Většina z nich byla starší 45 let a pocházela z Evropy, Spojených států a Austrálie.

Pro tak pečlivé studium měl Ekelundův kolektiv pádný důvod. Nedostatek pohybu totiž může, kvůli následným srdečním nemocem, cukrovce či některým druhům rakovin, za 5,3 milionu úmrtí ročně. Pro srovnání, jiný zabiják, kouření, má na svědomí 5,1 milionu ztracených životů za rok.

Nemusíte hrát squash ani vzpírat

Ekelundův výzkum uveřejněný v prestižním zdravotnickém magazínu The Lancet, z analýzy zjistil, že lidé, kteří tráví sezením osm hodin a více denně, se vystavují hrozbě předčasného úmrtí, ale vzkazuje též, že riziko se dá eliminovat fyzickou aktivitou. Nemusíte přitom nechávat duši na naddimenzovaných trénincích, nemusíte se ani upsat nejmodernějším cvičebním programům. Stačí aktivita mírné intenzity jako chůze rychlostí 5,6 kilometru za hodinu nebo jízda na kole v tempu 16 kilometrů za hodinu. Ráno, v poledne, po večeři.

Aktivitu si můžete i rozkouskovat během denního programu, jedno je však podle Ekelunda nutné dodržet: „Potřebujete aspoň hodinu pohybu denně.“ Norský vědec to říká navzdory tomu, že Světová zdravotnická organizace doporučuje 150 minut cvičení týdně. Podle Ekelundova týmu to však pro lidi, kteří sedí přes osm hodin denně, zkrátka nestačí.

Ekelund ví, že když požaduje, aby si sedaví pracující ze svého dne vyčlenili minimálně hodinu na pohyb, může se to zdát nadnesené. „Vyhradit hodinu denně fyzické aktivitě není snadné, ale... například ve Spojeném království tráví dospělý průměrně u televize přes tři hodiny denně,“ připomíná a řečnicky dodává: „Nevím tedy, zda je přespříliš požadovat, že by se část z oněch tří hodin měla věnovat fyzické aktivitě.“

Poselství, která jeho studie vysílá sedavým pracujícím, považuje vlastně za nadějné, motivující, optimistické. „Rizika je možné snížit, dokonce eliminovat, budeme-li dostatečně aktivní. Dokonce se ani nemusíme upsat nějakému sportu nebo chodit do tělocvičny,“ říká.

Pro list The Telegraph lidem z kanceláří napovídá: „Udělejte si každou hodinu pětiminutovou přestávku, zajděte si udělat kávu o patro výš, projděte se k tiskárně. Budujte fyzickou aktivitu během všedního dne.“ A pro The Washington Post byl ještě shovívavější, uvedl, že má za to, že se prostě počítá každá minuta fyzické aktivity.

Pandemie

Zájem vědy o fyzickou aktivitu, a tedy zdraví lidí, přitom není jen ryze altruistický. Jde i o peníze. Nedostatečná aktivita stála v roce 2013 globálně zdravotní systémy 53,8 miliardy dolarů. Dánský expert Lars Bo Andersen nechodí kolem horké kaše, podle jeho soudu je nedostatek fyzického pohybu pandemií. Netýká se jen vysokopříjmových zemí, na nich se podepisuje ekonomicky, ale i nízkopříjmových, které klátí, co se týká nemocí.

Ekelundova studie přitom nevyvozuje z boomu sedavé práce fatalistické závěry. Záleží na tom, co děláme kromě práce. Lidé, kteří trávili sezením osm hodin denně, ale věnovali se fyzické aktivitě, byli totiž podle výzkumů vystavení nebezpečí úmrtí méně než ti, kteří proseděli méně než čtyři hodiny denně, ale k pohybu byli lakomější.

Kolik času denně strávíte, v součtu, pohybem?

celkem hlasů: 864

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. srpna 2016. Anketa je uzavřena.

Více než 60 minut 443
Mezi 30 a 60 minutami 285
Méně než 30 minut 136
Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Takový je osud plastu ze žlutých popelnic. Půlka končí na skládce

Díky třídicí lince a jejím pracovnicím dokážeme plasty recyklovat. I když ne...

Když vyhodíme plastový výrobek do třídicího kontejneru, máme dobrý pocit. Reportér iDNES.tv Matěj Smlsal vyrazil do...

Prodávám v sexshopu a baví mě to, říká MOgirl Lucka

MOgirl Lucka miluje tetování a sama ráda kreslí.

Původem je holka z vesnice, po zastavení v Praze však skončila v Liberci. A zamilovala si ho. Plánuje vysokoškolské...

Hon na tygra: jak britský technik ulovil Hitlerův smrtící tank

Tiger měl renomé nezničitelného tanku.

Mezi spojeneckými vojáky vzbuzoval paniku. Oprávněně. Nacistický tank Tiger, šedesátitunové monstrum, se zdál...

Chlapi nejsou snadná kořist, říká domina a striptérka Majkelína

Majkelina

Je striptérkou, jako rázná domina má sadomasochistický projekt, se svou přítelkyní vystupuje jako bondage modelka. Pro...

Koně ve městě: když se světové metropole topily v hnoji

Zašlý půvab starých časů. Jenže koně ve městě znamenali problém.

Byl to problém, který narůstal. Čím více lidí žilo ve městě, tím více koní bylo zapotřebí k jejich přepravě. Nevábný...

Další z rubriky

Hon na tygra: jak britský technik ulovil Hitlerův smrtící tank

Tiger měl renomé nezničitelného tanku.

Mezi spojeneckými vojáky vzbuzoval paniku. Oprávněně. Nacistický tank Tiger, šedesátitunové monstrum, se zdál...

I pánové mají svátek: Mezinárodní den mužů se (ne)slaví 19. listopadu

Mezinárodní den mužů se rodil mnohem komplikovaněji a méně spontánně než oslava...

Proč nemají vlastní svátek i muži? Tato otázka bývá slyšet každoročně 8. března, na Mezinárodní den žen. Muži však svůj...

Česká lékařka v Iráku léčila i královskou rodinu

Ambiciózní a vzdělaná. Již v sedmnácti letech mluvila Vlasta Kálalová anglicky,...

Její jméno znali za první republiky všichni lékaři i prezident Masaryk. V Bagdádu založila českou nemocnici pro studium...

Najdete na iDNES.cz