náhledy
Říkává se jim žirafí ženy, ony samy se však odkazují spíše na pověsti o dracích. Ženy z kmene Padaung patří to etnické skupiny Karenů a dračí mytologie je součástí jejich identity. Podle některých z nich se vetkla i do jejich tradiční ozdoby, mosazných kruhů kolem krku.
Autor: Thomas Schoch, Creative Commons
První dostávají holčičky již ve dvou letech, s přibývajícími roky počet ozdob roste. Nakonec může být „krunýř“ z kruhů vysoký až osmatřicet centimetrů a vážit až deset kilogramů.
Autor: Profimedia.cz
Jakkoli se zdá, že následkem ozdoby je prodlužování krku, je to jen optický klam. Iluzi vyvolává fakt, že kruhy stlačí klíční kost a nakonec i horní žebra tak, že jsou až o 45 stupňů níže, než by měla být. Tradice je to bolestivá a náročná. Aby se žena co nejvíc vyhnula odřeninám a otlačeninám, musí spát s poduškou pod krkem.
Autor: Profimedia.cz
A proč se kruhy a s nimi spojená modifikace ženského těla v padaungské tradici objevila? Jistou odpověď neznáme. Podle jedné interpretace se tak ženy chránily toho, aby je unášely a kradly. okolní kmeny. (foto z doby kolem roku 1930)
Autor: Creative Commons
Podle jiné mělo jít o obranu před tygry, buď míněnou doslova, protože tygři útočí na krk lidí, nebo symbolicky.
Autor: Dr. Georg Buschan, Creative Commons
Padaungské ženy, které zpovídala vědkyně a cestovatelka Lessica Theurerová, odkazovaly i na mytologii. Kruhy prý mají tamní ženy spojovat se vzpomínkou na jejich Dračí matku, která dala kmenu vzniknout spojením s lidským andělem.
Autor: Profimedia.cz
Dříve prý kmen považoval kruhy i za jakousi rodinnou svatyni. Jeho členové se kruhů mohli dotknout, jen když bylo třeba vyléčit jejich nemoc nebo zajistit jim bezpečnou a šťastnou cestu.
Autor: J. K. Knudsen, Creative Commons
Ostatně, sám kmen Padaung musel urazit dlouhou cestu. Kvůli diktátorskému režimu musel opustit své původní domovy v Barmě a vydat se na cestu do Thajska. Exodus začal koncem osmdesátých let minulého století.
Autor: Profimedia.cz
V Thajsku však členy kmene Padaung nečekala otevřená náruč. Tamní stát je odmítl, ač utekli před terorem barmské armády, považovat za uprchlíky, byli pro něj jen ekonomickými migranty.
Autor: Profimedia.cz
Zatímco hledali bezpečí, nalezli jen ústrky. Je jím odpíráno vzdělání, zdravotní péče, občanství, pracovní příležitosti. Ba co víc, stali se zajatci turismu.
Autor: Profimedia.cz
Mnozí podnikavci pochopili, že exotická krása padaungských žen je magnetem a cestou do peněženek turistů. Výsledkem byla například umělá vesnice Chiang Mai, kterou v roce 1997 navštívil redaktor listu Times Andrew Drummond, aby v ní nalezl unesené „dračí ženy“.
Autor: Profimedia.cz
I místní policie potvrdila, že podle jejího názoru byly za branou střeženou ostrahou s automatickými zbraněmi unesené ženy internovány z jediného důvodu – jako výstava pro turisty. Podobných vesnice je více, píše Theurerová. Popisuje, že jsou záměrně udržovány v primitivním stavu, aby před turisty vzbudily autentický dojem.
Autor: Profimedia.cz
A cituje jednu z obyvatelek osady Mae Hong Son. „Turisté si myslí, že jsme primitivní. Strážci nám říkají, že návštěvníci nechtějí vidět upravené cesty, čisté vesnice či cokoli moderního. Že musíme žít, jak žijeme, abychom turisty uspokojili,“ řekla Zember, jedna z obyvatelek.
Autor: Profimedia.cz
Autorka dodává, že zatímco mnohé ženy by se kruhů kolem krku, které přišly o svůj tradiční rámec, rády zbavily, často to však neudělají. Buď nemohou kvůli svému statusu otroků pro turismus, nebo nemají jinou šanci, jak si vydělat peníze.
Autor: Profimedia.cz