náhledy
Přinesla prosperitu, rozvoj politických institucí a infrastruktury, imigraci, genocidu, rasismus, alkoholismus, prostituci. Dopady kalifornské zlaté horečky byly pestré a rozporuplné. Začátek zlaté horečky v Kalifornii se datuje k 24. lednu roku 1848.
Autor: Profimedia.cz
Tehdy objevil kousek zlata v řece American dělník jménem James W. Marshall. Jeho zaměstnavatel se nález snažil utajit, jenže zprávy o něm se začaly šířit rychlostí blesku. Už v březnu se ulicemi San Franciska neslo: „Zlato! Zlato! Zlato z řeky American!“ Pokřik, který vstoupil do dějin.
Autor: commons.wikimedia.org/L. C. McClure, Creative Commons
V polovině srpna zprávy o zlatě jako první potvrdil list New York Herald. Předurčil tak, že se z do té doby zapomenuté oblasti stalo místo, kam se upínaly sny, plány a představivost lidí celého světa.
Autor: Profimedia.cz
Nejprve na zlatou výzvu samozřejmě reagovali ti, co k ní měli nejblíže: San Francisco se stalo městem duchů. Osiřely jeho domy i lodě v přístavu. Všichni, kdo měli nohy, z něj utíkali, aby řece vzali její zlatý poklad.
Autor: Profimedia.cz
Brzy se však San Francisco proměnilo podruhé. Obří migrační vlna lidí, kteří se poddali zlatému lákání, města nafoukla. Z tisícovky obyvatel v roce 1848 bylo o necelé dva roky později 25 tisíc. Bydleli ve stanech a chatrčích stlučených z prken opuštěných lodí.
Autor: Profimedia.cz
Do roku 1855 horečka do Kalifornie přivábila na 300 tisíc lidí. První byli Američané, záhy následovali Mexičané, Chilané, Němci, Italové, Francouzi, Irové a Číňané. Malé skupiny tvořili například i Filipínci, Turci či afroameričané z latinskoamerických zemí.
Autor: Profimedia.cz
Mnozí imigranti byli vynalézaví a zaostalému regionu vdechli pokrok. Vzniklo ústavodárné shromáždění, ústava, Kalifornie začala posílat své zástupce do Washingtonu. Přistěhovalci s sebou přivezli ze svých zemí technologie a dovednosti. Budovaly se cesty, objevilo se velké zemědělství. A samozřejmě bankovnictví.
Autor: Profimedia.cz
Zlatá horečka však měla i odvrácenou stranu. Znamenala genocidu, od roku 1849 do roku 1873 zlatokopové podle některých zdrojů vybili až 16 tisíc kalifornských indiánů. A samozřejmě, po úvodním migračním boomu se vynořil rasismus. Byl namířený jak proti Latinoameričanům (jako na obrázku), tak proti Číňanům či Irům.
Autor: Profimedia.cz
A měl podobu jak holého lidového násilí, tak represivních, diskriminačních nařízení a zákonů. „Bezvěrecký Číňan hledá zlato," říkají písmena na fotografii z roku 1852.
Autor: Profimedia.cz
Leckterým imigrantům se však samozřejmě dařilo. Chinatown byl též domovem prosperujících drahých restaurací.
Autor: Profimedia.cz
San Francisco, to však byly také slumy, špeluňky, brlohy. Nakonec, zlatá horečka přinesla zbohatnutí jen menšině zlatokopů. Ruku v ruce s tím šel alkoholismus, ale také holdování opiu, které dalo na osobní tragédie zapomenout. Úmrtnost a míra vražd byla tak vysoká, že zlatá horečka stála život jednoho ze dvanácti imigrantů.
Autor: Profimedia.cz
Specifickým produktem převážně mužské migrace a nedostatku žen byla homosexualita a homosexuální prostituce. Ta si vyhradila čtvrť Barbary Coast.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Nad všemi osobními zborcenými sny a nadějemi se však tyčil světový význam kalifornské zlaté horečky. Jako stimulant zafungovala daleko za kalifornskými hranicemi. Podpořila dovoz potravin, profitovali z ní farmáři z Austrálie i Chile.
Autor: Profimedia.cz
Po moři do Kalifornie mířily i lodě plné britských výrobků. A zlato, jímž Kalifornie, prosperující a politicky se rozvíjející stát, ztělesnění úspěchu, platila, vytvářelo pracovní místa a zisky v mnoha zemích světa.
Autor: Profimedia.cz
Dnešní historici potvrzují, že ze zlaté horečky profitovali více obchodníci a spekulanti s pozemky než zlatokopové sami. A samozřejmě si na své přišli i majitelé salonů a nevěstinců, penzionů, prádelen a vývařoven.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
V polovině padesátých let už rtuť pomyslného teploměru klesla. Změnily se ekonomické podmínky. Ve zlatý zisk už totiž mohly doufat jen firmy nebo větší skupiny zlatokopů, ne jednotlivci. A sociální kvas, který se zlatokopy přišel, si začal sedat: lidé zjišťovali, že si na život mohou lépe vydělat i jinými ekonomickými aktivitami než prosíváním zlatých valounků z vody.
Autor: Profimedia.cz