Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Gayové mezi nacisty: sex jako objetí vojáků po boji

aktualizováno 
V řadách nacistů i mezi jejich dnešními následovníky byli a jsou také gayové. Navzdory nenávistné ideologii i represivní praxi se nacismus s homosexualitou prolíná.

Dekadentní virus v srdci nacismu. I kvůli konkurenčnímu boji se o SA šířila reputace zkažené organizace prostoupené homosexualitou. | foto: Profimedia.cz

Tmou bavorské noci se řítily tři limuzíny plné mužů v černých uniformách či béžových trenčkotech. Jen co vozy zastavily před hotelem na břehu jezera Tegernsee v podhůří Alp, vyskákal z nich půltucet ozbrojenců, kteří s knírkatým chlápkem v čele dlouhými kroky vešli do budovy.

„S bičem v ruce vtrhl Hitler do Röhmovy ložnice a vyhrkl ‚Röhme, jsi zatčen!‘ Röhm na něj rozespale mžoural a vykoktal ‚Heil, mein Führer!‘,“ vzpomínal později Hitlerův řidič Erich Kempka. „‚Jsi zatčen!‘, zařval Hitler podruhé, otočil se a vykráčel z místnosti.“ Spolu s šéfem rváčů v hnědých košilích bylo nad ránem 30. června 1934 s namířenou pistolí vytrženo z opileckého spánku dalších pět příslušníků Sturmabteilung (SA).

Fotogalerie

Mírný odpor kladl jen šestatřicetiletý Obergruppenführer, tedy generál SA Edmund Heines, velitel hnědokošiláčů ve Slezsku a policejní prezident ve Vratislavi. Z jeho postele strkanici vytřeštěně pozoroval dvacetiletý Erich Schiewek, který přijel s Heinesem jako zástup za jeho adjutanta. „Heines se rozbrečel: ‚Můj vůdče, nic jsem tomu chlapci neudělal.‘ A chlapec ze strachu a s lítostí políbí svého miláčka na tvář,“ zaznamenal vyprávění jednoho z policistů šéfideolog hnutí Alfred Rosenberg. „Vůdce na nikoho nikdy nevztáhl ruku, ale toho hocha chytl a zhnuseně vrhl proti zdi.“

Na chodbě pak Hitler prý narazil na mladíka s červeně nalíčenými tvářemi, který se představil jako Röhmův sluha. „Vůdce popadla zuřivost jako nikdy, když viděl svoji SA takto pošpiněnou. Hocha nařídil odvléct do sklepa a zastřelit,“ zapsal si Rosenberg do deníku.

Hnědá sexuální revoluce

Po krvavé noci se Hitler nad „poměry“ ve štábu SA veřejně rozhořčoval, o Röhmově zálibě v „Lustknaben“, tedy chlapcích k potěšení, však dlouho a bezpečně věděl. Röhma považoval za něco jako přítele a zajíčky mu toleroval, než vše pokazila politika. Esamani, kteří se rekrutovali především z dělnických vrstev, totiž volali po „druhé revoluci“, tedy aby po puči následovala radikální sociální přestavba. Röhm navíc chtěl ze svého čtyři miliony členů čítajícího klubu rváčů udělat hlavní policejní jednotku v novém státě, suplující též pravidelné vojsko. Vojáky ani středostavovské a vyšší kruhy si ale Hitler proti sobě poštvat nechtěl.

SS proto začala přiživovat řeči o homosexualitě v nejvyšších patrech SA i o údajných Röhmových plánech na puč. Rok před „nocí dlouhých nožů“ nařídil šéf SS Himmler sbírat informace o Heinesových „zvěrstvech, líčených jako katastrofální“, o jednání jeho adjutanta Hanse Schmidta a také slezského župního vedoucího (gauleitera) Helmutha Brücknera.

Setkání u alpského jezera Hitler přímo svolal s úmyslem, soustředit co nejvíce špiček SA na jenom místě, daleko od větších oddílů hnědých košil. Čistka mezi veliteli SA a dalšími nepohodlnými se rozběhla po celé zemi a vyžádala si přinejmenším devadesát, podle některých odhadů až dvě stě obětí. Sturmabteilung byla zpacifikována a její tehdejší složka SS se stala samostatnou. Během války nakonec narostla do role, kterou si Röhm vysnil pro SA.

Represe

Reichsführer-SS Heinrich Himmler hned v létě 1934 vyčlenil zvláštní oddělení Gestapa, které mělo za úkol vést seznamy homosexuálních mužů. A o dva roky později založil Říšské ústředí pro potírání homosexuality a potratů (Reichszentrale zur Bekämpfung der Homosexualität und Abtreibung), které v roce 1940 vedlo jednačtyřicet tisíc spisů na muže „podezřelé“ z intimních styků se stejným pohlavím. Esesácké „mravnostní“ dokonce mělo k dispozici mobilní jednotky určené k zatýkání. Perzekuce gayů ovšem začala dlouho před nocí dlouhých nožů, už měsíc po jmenování Hitlera říšským kancléřem, uprostřed procesu převzetí moci nacisty.

Koncem února 1933 přikázal Hermann Göring ve funkci pruského ministra vnitra zavřít všechny podniky spojené s gay, lesbickou a transgender scénou, celkem jich skončilo čtrnáct. Do té doby přitom v Berlíně, ale také Kolíně, Hamburku a dalších německých městech běžně fungovaly „LGBT friendly“ bary, noční kluby a kabarety, konala se travesti představení. Paragraf trestající homosexuální styk byl sice tu a tam uplatňován, a od světové války se stoupající četností, s příchodem nacistů se ale všechno změnilo.

V prosinci 1934 proběhla první velká vlna zatýkání, které postihlo osm set až tisíc lidí, z nichž velká většina skončila v koncentračních táborech. Jedním ze zatčených byl devatenáctiletý Erwin Keferstein, který vyšetřovatelům vyklopil desítky dalších jmen, mezi nimi hraběnku Ingu Ellen zu Bentheim. Ta ráda poskytla další seznam a dokonce prý zvala mladé homosexuály k sobě domů, aby je mohla předat do rukou gestapáků.

Chlapi sobě

Navzdory Röhmově kroužku, Goebbelsovým záletům, Himmlerově snaze prosadit u sebe doma i v celé společnosti mnohoženství, sexuální agresivitě gauleitera ve Frankách a vydavatele nacistického bulváru „Der Stürmer“ Juliuse Streichera ... zkrátka alespoň v teorii byl či je nacismus hluboce konzervativním smýšlením. Národoveckým ideálem je svalnatý blondýn a bárbína uprostřed kupy dětí. Homosexualita v něm nemá místo už jen proto, že gayové a lesby nerodí nové válečníky ani budoucí matky. Rozmnožování je pro nacisty klíčovou agendou, vždyť život je přece hlavně soubojem ras.

Jenže hluboce konzervativní přesvědčení či národovectví není s homosexuální orientací neslučitelné. Jisté řeči o Hitlerově architektu Albertu Speerovi nebo o jeho tiskovém mluvčím a důvěrníkovi Ernstu Hanfstaenglovi jsou nejspíš jen fámy. Zato Hitlerův tajemník a designovaný zástupce Rudolf Heß se podle mnoha svědectví pohyboval v gay scéně Mnichova i Berlína, prý se mu přezdívalo „Černá Berta“. Aby vrabcům na střeše zacpal zobáky, oženil se v prosinci 1927 s Ilse Pröhlovou, manželství prý ale bylo velmi chladné. Jejich jediné dítě Wolf Rüdiger se narodilo deset let po svatbě.

Rudolf Hess, alias Černá Berta, na záběrech agentury Reuters:

Pochodující mladíci v černých uniformách s loučemi v rukou byli jistě nejen pro Röhma a Černou Bertu ultimativní gay pride. Neexistují žádné výzkumy ani osobní svědectví z řad českých neonacistů, tedy pokud za takové nepovažujeme ze soukromých facebookových profilů stažené fotky ožralých neonacistů, jak napodobují orální sex s lahvemi, olizují se nazí, naoko kopulují či na sebe vystrkují obnažené zadnice. Ale v dokumentu německého režiséra s pseudonymem Rosa von Praunheim „Männer, Helden, schwule Nazis“ (2005) promluví hned několik gay nácků. Jejich postoje nejpřesněji shrnuje jistý André: „Boj proti teplým není nutně boj proti mužům, kteří spí s muži, ale boj proti zženštilosti“.

Už v roce 1986 to v knize „Nationalsozialismus und Homosexualität“ přesně takhle zformuloval Michael Kühnen, alespoň do okamžiku jejího vydání vůdčí osobnost neonacistické scény ve Spolkové republice. Nejvyšším mezilidským vztahem je podle něj ten mezi válečníky, kteří se po bitvě uvolní ve vzájemném objetí. Výše popsané pochopitelně neznamená, že je homosexualita v neonacistických kruzích rozšířená a tolerovaná. Naopak, nacisté gaye a lesby napadají a „vyoutovat“ se u stolu neonacistů s největší pravděpodobností skončí příjezdem sanitky. Jak se ale zdá, nemají to všichni neonacisté tak jednoduché, jako je jejich ideologie.

Autoři:




Nejčtenější

Její sportovní dráha se pojí s klubem Tiger team.
Klukům dnes schází vojna, říká kickboxerská šampionka Sandra Mašková

Druhé místo je pro ni prohra, znamená to být „jen“ nejlepší mezi poraženými. A ne za všechny své zlaté medaile se plácá po ramenou. Kickbox se stal jejím...  celý článek

Teatrální, klidní, šokovaní. Spoutaní, zbití, mrtví. Archivy listu New York...
OBRAZEM: Nahlédněte do kriminálního světa Ameriky

Teatrální, klidní, šokovaní. Spoutaní, zbití, mrtví. Archivy listu New York Daily News ukrývají fotky zločinců všeho ražení, od profesionálních gangsterů po...  celý článek

Gundolf Köhler byl u neonacistů Karl-Heinze Hoffmanna. Vraždil na Oktoberfestu.
S bombou na Oktoberfest. Němečtí neonacisté neváhali kvůli národu zabíjet

Říkali si Wehrsportgruppe Hoffmann a cvičili v lesích útoky vedené s neonacistickými ambicemi. Jen u příprav se však nezastavili, jeden z členů Gundolg Köhler...  celý článek

Další z rubriky

Muži by si měli najít do holičských salonů cestu zpět, říkají špičkové holičky...
Holičství je něco jako pánský klub, říká skotská holička

V posledních desetiletích se ze života mužů vytratila, na přelomu 19. a 20. století však byla salonní úprava vousů součástí jejich životů. „Není na tom vůbec...  celý článek

I takto vznikal v Americe kapitalismus. Jižanská ekonomika žila z produkce...
Černošští otrokáři si kupovali své blízké. Nejen proto, aby je zachránili

Ještě si pamatovali rozpálené železo a svištění biče, přitom i oni sami si na svobodě kupovali lidský majetek. Ano, otroky si pořizovali i propuštění černí...  celý článek

Vymodlený potomek. Při zkoumání souvislosti věku a reprodukční schopnosti věda...
Biologické hodiny tikají i mužům, říká věda

Tak pozorně se věda věnovala ženským biologickým hodinám, až pozapomněla na to, jak si s rostoucím věkem rozumí jejich reprodukční schopnosti. Aktuální studie...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.