Nebylo to poprvé, co pokořili náročný cyklistický závod. Před čtyřmi lety ujeli jubilejní stý ročník Tour de France. A už tehdy zjistili, že to, co mělo být sranda akcí, vtipnou a bláznivinou, na sebe v praxi vzalo podobu návštěvy pekla. A zkušenost Giro d ́Italia byla ještě náročnější a bolestivější.
První na světě
Na trať vyrazili 4. května a před sebou měli obří výzvu, která zahrnovala jak sníh a mrazivé počasí na obávaných alpských vrcholech, tak nebezpečný provoz na italských silnicích. „Jak organizátoři slibovali, šlo opravdu o nejtěžší etapový závod poslední dekády. Mnohdy to bylo na hraně a v italském provozu šlo někdy o krk,“ říká Michal Kulka, několikanásobný koloběžkový mistr a člen týmu.
Jeho kolega herec Václav Liška dodává: „Bylo to opravdu hodně náročné. Místy jsme měli pocit, že se organizátoři Gira dočista zbláznili. Nekonečně dlouhé etapy a téměř v každé byl alespoň nějaký velký kopec.“
Na rozdíl od cyklistických účastníků závodu se na trať vydali členové týmu Kick Italia 2017 jako amatéři. Koloběžky za něco víc než deset tisíc korun, žádné profi zázemí. Žádné finanční odměny. Jen nadšení a vědomí, že se trápí pro dobrou věc, jejich souboj s Giro d ́Italia totiž propagoval charitativní akci pro organizaci Pink Crocodile, která pomáhá dětem s těžkým kombinovaným postižením.
Trať se však vzpouzela, bránila, nechtěla se zápalu sedmičky koloběžkářů poddat. Průměrně borci spali tři čtyři hodiny denně. „V posledním týdnu, který proběhl celý v horách, jsme téměř nespali a dojížděli hodně pozdě v noci. Při královské etapě na Stelvio jsme na koloběžce strávili 20 hodin a v té další jen o hodinu méně. Šílenost,“ říká Liška, který poslední etapy bojoval s oteklými kotníky.
Kick Italy 2017Tým tvořila sedmička odvážlivců ve složení Václav Liška, Alpo Kuusisto, Jaromír Odvárka, Jakub Kopecký, Michal Kulka, Tomáš Pelc a Jan Vlášek. |
Nakonec to dali. Prý i díky předchozí extrémní zkušenosti s Tour de France. „Zkušenosti z Tour de France způsobily, že nás Giro nechalo projít až do cíle, i když to mnohdy bylo o kousek,“ líčí Kulka.
Na milánské náměstí Piazza Duomo dorazili, za bouřlivého potlesku nejen českých fanoušků, 27. května. Do historie se tak zapsali jako první borci, kteří závod zdolali na koloběžkách.
„V takovém projektu nejde o medaile ani rychlost. Je to jízda o přežití. Buď si tělo na extrémní námahu zvykne a dokáže to, nebo ne,“ shrnul lakonicky souboj s tratí Michal Kulka.
Hlavní organizátor a účastník závodu Honza Vlášek k tomu dodává, že si ze závodu odnáší poučení o tom, jak mocná dokáže být lidská vůle: „Když člověk chce, dokáže cokoliv. Cokoliv je možné ovšem dokázat, i když člověk nechce, ale je potřeba to udělat. Stačí zatnout zuby a jít kupředu, až k cíli.“
