Prcek. Šéf mocného kartelu Guzmán nemá příliš mužnou přezdívku, ale respekt si...

Prcek. Šéf mocného kartelu Guzmán nemá příliš mužnou přezdívku, ale respekt si dovede zjednat silou i penězi. | foto: Profimedia.cz

Jak Guzmán aka Prcek globalizoval a inovoval největší narkomafii světa

  • 24
Organizačně to bylo na úrovni Amazonu, jen se místo rozličného zboží dodávaly drogy. A finančně na úrovni Facebooku. Nejmocnější narkomafián všech dob je za mřížemi jen pár týdnů, ale už se začíná ukazovat, jak se v jeho říši dělal byznys.

Tak byl tam tehdy, nebo ne? Bylo srpnové odpoledne roku 2011 a v nemocnici v Antilopím údolí v Lancasteru kousek od Los Angeles právě rodila Emma Coronelová dvojčata. Maminka byla trošku zajímavá tím, že před časem byla královnou krásy mexického státu Sinaloa, i když to prý bylo koupené vítězství. Podstatně zajímavější však bylo, že obě holčičky, které se jí narodily, měla s otcem slavného jména, tedy pokud za slavné považujeme lidi typu Jack Rozparovač, Babinský nebo Al Capone. To on jí tu výhru zaplatil a lidem jako on se nedoporučuje odporovat ani při soutěži krásy.

Jmenoval se Joaquín Guzmán a přezdívalo se mu Prcek. Postavou malý, byl však možná největším mužem podsvětí všech dob.

Guzmán, kterého už roky hledali Američané a Mexičané (ti první na něj vypsali odměnu pět milionů dolarů, ti druzí dva), tam byl prý v nemocnici také. Miliardář a muž, který se umisťoval v první tisícovce nejbohatších lidí světa, tam údajně byl v převlečení za chudého uklízeče.

Fotogalerie

Několik týdnů se prý neholil, aby vypadal jinak, nasadil si brýle, změnil účes a nechal se propašovat do USA úplně stejně jako pytle s drogami, jaké tam jeho lidé vozili po stovkách. Tedy nebyl přímo v nemocnici, čekal venku, ale symbolicky byl u toho. Pak se v pořádku vrátil zase zpátky do Mexika, aby ho o necelé tři roky později přece jen sebrali.

Hezká pohádka. Je jednou z mnoha, které se o Guzmánovi mezi Mexičany vyprávějí, a každému je jedno, že zřejmě nebudou moc pravdivé. Zato fakta, která se dnes dostávají ven z policejních vyšetřoven, tajných záznamů a vzpomínek jeho bývalých lidí, vypadají spolehlivě. Třeba to, že byl úspěšný jako Mark Zuckerberg a jeho kartel vydělával podobně jako Facebook.

Když to člověku pálí, stačí mu i tři třídy

Guzmán dobře ukazuje, že můžete mít jen tři třídy základní školy a dopisy za vás musí psát známí, protože to zkrátka neumíte, ale pořád můžete být lepší obchodník, než kdybyste vystudovali vysokou školu ekonomickou. Je to vidět na číslech z Guzmánových účetních knih. A na tom, jak to vymyslel.

Kartel Sinaloa, jehož byl šéfem, koupil kilo kokainu v Kolumbii nebo Peru za zhruba tisíc dolarů. V Mexiku už takový balíček měl cenu deset tisíc. Jenom tím, že ho přepravili přes hranice do Ameriky, se hodnota zvedla na třicet tisíc. A když se z něj udělaly gramové dávky pro pouliční distribuci, měl najednou balíček hodnotu sto tisíc dolarů. A to je jen kokain. Sinaloa jela také v marihuaně, heroinu a jejím posledním velkým hitem je metamfetamin čili "po česku" pervitin.

A teď kolik to sype. Budou to jen odhady, protože kartely samy přesně nevědí, jak na tom jsou. Americké ministerstvo spravedlnosti soudí, že ročně vytáhnou z Američanů něco mezi 18 a 39 miliardami dolarů. Mexičtí odborníci tvrdí, že je to dokonce 64 miliard. Experti z institutu Rand si zase myslí, že čistý zisk všech kartelů dohromady dělá 6,6 miliard. Jiný expert, Stephen Morris, jenž o narkomafiích napsal knihu, spočítal čistý roční zisk na 25 až 30 miliard.

I kdybychom vzali v úvahu tu nejskromnější částku, pak kartel Sinaloa, který kontroluje něco mezi čtyřiceti až šedesáti procenty narkobyznysu, kasíruje do kapsy přinejmenším tři miliardy a možná, že i několikanásobně víc. To už je na úrovni firem jako Facebook.

Ale musí se to umět. Myšlenka převézt drogy do Ameriky je snadná, ale realizace obtížná. Ale Guzmán byl, řečeno dnešním jazykem, velmi kreativní manažer se smyslem pro inovace.

Když Američané postavili kolem hranice plot, čímž pašerákům přerušili noční stezky, zjistili za dva dny, že obchod pokračuje dál. Mafiáni si jednoduše sestrojili katapulty, jaké se používaly v antice.

Další Guzmánův nápad byl ještě jednodušší: když je tady plot, proč tedy nepěstovat drogy na jeho opačné straně? A tak jednou lovec ve Wisconsinu narazil v odlehlém kraji na pole marihuany, která měla zavodňovací systém a Mexičany s kalašnikovy v rukou jako hlídače. Podobná tajná pole jsou běžně v Kalifornii i jinde.

A k tomu samozřejmě ponorky, tunely, kokain pašovaný v zásilkách hasicích přístrojů nebo jako náplň konzervovaných chilli papriček a podobně. Kvůli nim dokonce v Guadalajaře založil a zprovoznil celou konzervárnu jménem Comadre Jalapeños. Ale to už je známá historie. Za těmito triky byly nápady chlapíka ze zapadlé vesnice, který ze školy vyšel ve třetí třídě.

Co ještě vymyslel a jak platil

Není nad to mít dobré podnikatelské nápady. Laik se mohl divit, proč americké město Chicago vyhlásilo Guzmána veřejným nepřítelem číslo jedna, což je pochybná čest, jakou měl předtím pouze Al Capone, který ovšem ve Větrném městě bydlel a působil. Teď už známe důvod. "Tím, čím byl Al Capone v pivu a whisky, byl pro nás Guzmán v drogách," prohlásil místopředseda městské komise pro boj se zločinem Art Bilek.

A za vším byl opět Guzmánův mozek. Chytře si uvědomil, že všichni čekají, že Mexičané si udělají hlavní centrum v Los Angeles, San Diegu nebo Houstonu, a tak je přelstil. Kromě toho věděl, že Chicago je největším dopravním uzlem Ameriky, je to odtud všude nejblíž a zboží odtud dojede za jediný den k sedmdesáti procentům Američanů.

Že je v Los Angeles ještě víc Hispánců? No a co, pokud jde o jejich počet, je Chicago čtvrtým nejhispánštějším městem v USA, tudíž má nejvíc ochotných pomahačů. Například ve čtvrti Pilsen (ano, to jméno naznačuje, že je to ta, kde kdysi žili čeští přistěhovalci) je jich dnes 80 procent. A navíc má toto město stejně pouličních gangů jako L. A., jen se o nich netočí filmy. To všechno se spojilo Guzmánovi v hlavě a udělal velmi chytré rozhodnutí.

Jenže se ukazuje, že práce šéfa narkomafie obnáší ještě jednu věc, která se ve filmech nevidí. Pokaždé sledujete jen to, jak mafiáni drogu vyrábějí, předávají a pašují přes hranice. Má to háček: za chvíli by zkrachovali, kdyby potom opačným směrem nepašovali peníze, které utržili. Toto pašování naruby je ještě náročnější než převážení drog, protože peníze jsou objemnější. Do banky je v Americe ukládat nemůžou a navíc, jak ještě uvidíme, potřebují tuny hotovosti.

Na narkomafiích, jako je Sinaloa, názorně vidíte, že bohatství může opravdu znamenat starosti, třeba kam s těmi penězi. A čím jste bohatší, tím máte větší trable. Guzmánova pravá ruka jménem Martinéz měl jednou v obýváku třicet milionů. A u jiného narkomafiána policie našla dokonce 206 milionů. Jeho dům byl peněz úplně plný. Mimochodem, tento chlápek prohrál v jediném kasinu v Las Vegas tolik peněz, že mu tam jako útěchu dali Rolls-Royce.

Jak je vidět, řídit takový narkokartel není jednoduché. Síť kartelu Sinaloa byla podle amerických médií rozsáhlá a sofistikovaná stejně jako síť dodávkových firem jako Amazon či UPC.

Jenže drogy jsou trochu jiné prostředí. A tak musíte mít jinou strukturu zaměstnanců a také je jinak platíte. Třeba pobočník Martinéz dostával plat jen jednou ročně. Bylo to vždy v prosinci ("Veselé Vánoce, Martinézi!"), plat byl v kufru a dělal milion dolarů. Také si je musíte umět pohlídat. Martinéz tak byl občas vystaven pokušení, když mu Guzmán řekl: "Tady je pět kufrů, v každém je milion. Předej je." Jenže v jednom bylo 200 tisíc navíc. Kdyby si je Martinéz nechal, už by asi další vánoční dárek nedostal. Jeho mrtvola by ho ani nepotřebovala.

Guzmán měl celou armádu lidí, které musel platit. Na kartel Sinaloa je údajně napojeno až 150 tisíc osob. Předně vlastní lidi. Nejsou to malé peníze, protože jim platíte za riziko, že je chytí a strčí do vězení nebo je konkurence zabije. A vy jim dáváte co nejvíc, aby nepřeběhli. Ale hlavní jsou ti, které podplácíte, protože tím chráníte celý kartel.

Spadla klec. Dvaadvacátého února 2014 policie Guzmána zatkla, jeho moc to ale nejspíš nezlomí.

Neplatíte sice žádné daně, ale nejásáte, protože úplatky vás stojí stejně, možná ještě víc. Kolos jako Sinaloa pravidelně platí úředníky na úrovni federace, státu a města. Platí guvernéry, politiky, vysoké policisty, soudce a žalobce, vojáky, námořnictvo.

Když si před nedávnem američtí agenti udělali nenápadný průzkum mezi svými informátory a operativci, v němž chtěli vědět, co je nejdůležitější věcí pro narkokartel, téměř všichni řekli, že umění korumpovat. Když se před pár lety u soudu zeptali bývalého vysokého policisty v Ciudad de Juárez, kolik policistů se nechává platit mexickými kartely, řekl, že všichni. Není divu: podle odhadů mafiáni vynaloží jen na uplácení obyčejných pochůzkářů víc než miliardu dolarů ročně.

Ale ryba smrdí i od hlavy. V roce 2008 byl mužem zodpovědným za boj proti narkomafiím v Mexiku šéf mexického protidrogového oddělení Noe Ramiréz. Později byl obviněn, že od nich každý rok bral 450 tisíc dolarů.

A pak jsou tady peníze na pomezí mezi platem a úplatkem. Po celém Mexiku funguje armáda "sokolíků", jak jim narkomafie říkají. Sokol má dobré oči a tito jsou placeni, aby se rozhlíželi. Jsou to prodavači, taxikáři, řidiči z povolání, pošťáci, zkrátka všichni, kdo se pohybují po městě nebo mají přehled. Dostávají zpravidla sto dolarů na ruku měsíčně, aby měli oči a uši všude a v případě, že si něčeho všimnou, zavolali na správné místo.

Platit je potřeba také Američany. Už se ví, že pohraniční úředníci dostávali tři až pět tisíc dolarů, aby se dívali stranou, když jel důležitý náklad.

Jak se globalizoval

Chytrý manažer jako je Guzmán také ví, že musí firmu rozvíjet. A i když má konkurenci, je někdy výhodnější se s ní dohodnout než s ní válčit.

Nejdříve rychle to první: zdálo by se, že rejdištěm kartelu Sinaloa je Mexiko a Amerika. Omyl. Za Guzmána se kartel globalizoval a zamířil do Evropy, kde za kilo kokainu dostane třikrát více než v Americe. Stal se možná největším dodavatelem do Austrálie a naposledy ho bylo plno i v Japonsku, Číně a jihovýchodní Asii. Klasická nadnárodní firma. Ovšem na rozdíl od velkých koncernů Sinaloa přežila světovou recesi v nejlepším zdraví. Její zisky stále stoupaly a nyní ovládá větší část trhu než předtím.

Jediné, kde se snad Guzmán chová poněkud postaru, je účtování s protivníky. S morbidní ironií řečeno, zatímco Sinaloa své oběti spíše utajuje před veřejností a rozpouští je v kyselině nebo zakopává, její konkurence z kartelu Zetas zvolila moderní multimediální přístup, neboť mrtvé Guzmánovy lidi ukazuje na YouTube.

Báječný život ve vězení

Poslední otázka: co bude dál? Odborníci říkají, že nic. Guzmán svůj kartel zorganizoval tak dobře, že prý hladce poběží i dál, i když to je asi věcí vývoje. Ale na jedno si můžeme vsadit bez přehnaného rizika: Guzmán bude pořád šéfem.

Jednou už ho totiž zavřeli a on si z vězení nechal udělat něco jako hotel. Jídla si vybíral podle jídelního lístku, úřadoval, obchodní i dámské návštěvy mu chodily přímo na "celu", telefonoval podle libosti. Věznici, která měla být nejtvrdší v Mexiku, vlastně zcela ovládl.

Ženy, které tam pracovaly, byly koupeny, nebo nuceny, aby byly kdykoliv po vůli vězňům z jeho kartelu. Uvnitř měl vlastní oddíl mlátiček, jimž se říkalo Pálkaři, což jasně vypovídá o jejich výzbroji a způsobu účtování s těmi, jimž se něco nelíbilo. Všichni mu šli samozřejmě na ruku, protože měli venku rodiny a on své řezníky.

A nakonec Guzmán utekl. Oficiálně v autě se špinavým prádlem, ale neoficiálně ho spíše úřady nechaly odejít. Údajně za to zaplatil tři miliony, což pro něj byly drobné.

A tak všichni očekávají, že Guzmán si opět podmaní celé vězení a bude tam panovat a řídit odtud svou říši. Jen odejít už dnes asi bude těžší.

,