Když byl ještě chlapec, kopla ho při výstřelu bolestivě puška do ramene. Už jako zralý muž si na to vzpomněl a na základě téhle dávné zkušenosti vymyslel kulomet.
Neprávem opomíjený vynálezce
Byl červen 1890 a na malém návrší nad jezerem Wasookeag občané amerického městečka Dexter sledovali, jak se rodí historie rychlostí 666 výstřelů za minutu. Jejich slavný krajan se na skok vrátil a předvedl svůj nejnovější vynález.
Musel to být úchvatný pohled, protože kulky bičovaly hladinu jako kroupy. Děsivý zážitek, na světě bylo pořád jen pár lidí, kteří zažili tak ničivou a soustředěnou střelbu z jediné zbraně. O dvacet čtyři let později se kulomet stal hlavní kosou, kterou smrt srážela životy mezi zákopy bojišť první světové války. Nedá se to samozřejmě spočítat přesně, ale kulometná palba podle některých odhadů způsobila až 70 procent všech ztrát.
Ať s nimi stříleli Rakušané, Francouzi, Britové, Němci, Rusové, Srbové nebo Italové, vždy to byla zbraň kopírující kulomet Hirama Maxima.
29. listopadu 2011 |
V té době už byl sice poddaným britské královny a nositelem šlechtického titulu, byl to však Američan. A rozený vynálezce. Dneska jsme ho nějak zapomněli počítat do skupiny největších vynálezců tehdejší doby, k nimž řadíme Thomase Alvu Edisona, Gottlieba Daimlera, bratry Wrightovy či Alexandra Bella. Je to chyba: Maxim byl všestranný muž, který možná objevil žárovku ještě před Edisonem a jehož letadlo poskočilo v dobách, kdy bratři Wrightové ještě mysleli, že létat mohou jen ptáci.
Kromě toho vymyslel taky kulmu na vlasy, inhalační tyčinku, kterou používáme při rýmě, elektroměr, zařízení zmírňující kývaní lodí, několik druhů motorů, palivo do nich, možná taky bezdýmný prach, což byla další revoluce ve vojenství (ten však byl přiřčen jeho bratrovi). A taky něco, co známe všichni – pastičku na myši.
Vlastně dvě. Ta první je ona klasika, kterou máme v případě nutnosti na chatách nebo ve sklepích. Druhá byla automatická. Opravdu: pohyby chycené myši, která se snažila vyprostit, natáhly mechanismus pastičky tak, že se mohla lapit další.
Celkem měl 271 patentů.
Když se podíváme na rodinu, tahle všestrannost nepřekvapuje.
Maximovi to zřejmě měli v genech. Tatínek se snažil vymyslet letadlo na principu vrtulníku. Jak už víme, Hiramův bratr se přinejmenším významně podílel na vynálezu prachu, který nedělal kouř, takže nebylo jasné jako dosud, kde je pozice střelce.
O Hiramovi už víme. A jeho syn vymyslel aspoň protihluková sluchátka. Bohužel pro otce příliš pozdě, protože ten v podstatě ohluchl kvůli tomu, jak pořád někde zkoušel nebo předváděl svůj kulomet.
Chcete vydělat balík peněz?
Maximovi byli Američané, ale do Ameriky přišli z Anglie. Žili v Kentu, ale nebyli ani Angličané. Pocházeli z Francie. Jejich předkové byli hugenoti, kteří na ostrovy uprchli před náboženským pronásledováním.
Kulomet a jeho vynálezce v akci
Hiram se však narodil roku 1840 už jako Američan. Vychodil pět tříd a začal pracovat jako truhlář v dílně na výrobu kočárů. Pak si ho vzal k sobě strýc, který měl malou strojírnu. Potom si ho všiml šéf firmy U. S. Electric Lightning Company a udělal z něj mozek podniku. Maxim tak například instaloval elektrické osvětlení v první budově v New Yorku. Bylo to na konci 70. let 19. století a šikovný Maxim vše vymyslel a zkonstruoval.
Po pár letech byl vyslán do Evropy, aby dohlédl na tamní firemní zakázky. Tam došlo k osudovému zlomu. Maxim to tak mnohem později aspoň popsal v britských Timesech. "Byl rok 1882, byl jsem ve Vídni, kde jsem potkal Američana, kterého jsem znal ze Států. Řekl mi: Pověste tu svoji svou chemii a elektřinu na hřebík! Jestli opravdu chcete vydělat hromady peněz, vymyslete radši něco, co umožní těmhle Evropanům, aby si podřezávali krky s ještě větší efektivitou."
Hiram Maxim si vzal tu radu k srdci. A vzpomněl si na to, jak ho jako dítě kopla puška.
Napadlo ho, že by mohl energii vyvolanou výstřelem převést na mechanismus, který vyhodí prázdnou nábojnici, zasune do komory nový náboj a natáhne spoušť. Podařilo se. Kulomet se oficiálně zrodil v roce 1885 v Anglii, kde si Maxim zřídil dílnu.
Když předváděl novou zbraň před členy královské rodiny, všechny ohromil tím, že do terče vystřílel písmena VR. Byla to zkratka pro slova Victoria Regina, královna Viktorie.
Získal rytířský titul a politici po něm chtěli, aby se stal poslancem. Musel to odmítnout, protože více než 200 tisíc výstřelů, které vypálil na střelnicích, ho připravilo o sluch.
Zato byl dobrý obchodník. Když ho carská policie chtěla vyhostit z Ruska, protože se prohlásil za ateistu, což tam nebylo možné, okamžitě tvrdil, že je "křesťanský protestant" – a prodal spoustu kulometů. "Řekli mi, že víc než polovinu Japonců, kteří padli v rusko-japonské válce, zabily mé zbraně," prohlásil později.
Vymyslel i kávovou náhražku
O zákazníky ovšem nemusel nijak usilovat – a mrtvých přibývalo. Rusko, Belgie, Německo, ti všichni se vyzbrojovali kulomety, které byly sestrojeny na základě jeho patentu. Paradoxně o ně nestála Amerika a rozpačitá byla i Británie, přestože je jako první použila.
Maximův létací stroj vypadal impozantně.
V roce 1892 zaútočilo pět tisíc jihoafrických Zulů na oddíl padesáti Britů vyzbrojených čtyřmi maximy. Po hodině a půl ležely tři tisíce útočníků v krvi. O sedm let později došlo k první opravdové bitvě. Britové u súdánského Umdurmánu postříleli nebo zranili přes 20 tisíc místních bojovníků, zatímco sami měli jen několik lehce zraněných.
Ale ani to nepřesvědčilo. Některým důstojníkům se kulomety zdály nemorální, dokonce se o nich hovořilo jako o zbrani hromadného ničení. Jiní se obávali, že mohou být nespolehlivé, protože se zasekávají a rychle zahřívají. Němci to riskli, a proto nakonec šli do první světové s větší palebnou silou než druhá strana.
Miliony mrtvých to však neskončilo. Moderní kulomety a samopaly, které dnes používají všechny armády světa, přímo vycházejí z Maximových patentů. Jak napsal historik John Ellis v knize Společenské dějiny kulometu, "nebýt Hirama Maxima, velká část současných dějin by mohla proběhnout jinak".
Škoda však, že Maxima máme spojeného jen s kulometem. Jeho letadlo, které vážilo 3,6 tuny, mělo rozpětí křídel skoro 34 metrů a poháněl ho parní stroj (!), už v roce 1894 udělalo skok, jenže Maxim potom kvůli penězům nepokračoval.
Finančně ho také vyčerpával soudní spor s Edisonem o žárovku. Dluhy byly jednou z příčin, proč se přestěhoval do Británie.
Jeho nepokojná duše vymýšlela všechno možné. Taky kávovou náhražku, nýtovací stroj, další zbraně. Mezi tím vším se stačil dvakrát oženit, vlastně možná i třikrát (jeden sňatek je neprokázaný) a vždy spěchal tak, že se nestačil včas ani rozvést, takže byl vlastně bigamistou.
Zemřel v roce 1916. Teď je to právě 95 let. Jeho kulomety šly tehdy na odbyt jako nikdy předtím.
