Jak se stalo, že „naši neolitici“ měli v době kamenné doma větší pohodlí než osídlenci v 10. století?
Ten rozdíl můžeme pochopit, když navštívíme muzeum původní slovanské kultury v Modré u Velehradu a vstoupíme (spíš vlezeme) do obytné polozemnice. Nebo když se podíváme, jak vypadaly domy dávných zemědělců v Bylanech u Kutné Hory (zdejší neolitické sídliště je modelovým příkladem dlouhodobě obývaného místa, na němž se studuje společnost prvních zemědělců, na sedmi hektarech půdy bylo objeveno téměř 150 domů, pozn. red.). Ukazuje se, že za vznikem neolitické kultury nebyl nějaký hon za potravinovými zdroji, dokonce ani žádná ideologie, ale normální postup rolníků. Přišli, vymýtili kus lesa, naseli ječmen a pšenici, k tomu trochu hrachu s čočkou a postavili si domy dlouhé sedm až dvanáct metrů; dobytek a prasata nechali pást v lese. Žili z toho, co sklidili.
Naše populace vykazuje v mužské linii výraznou příbuznost s Maďary, částečně s Rumuny a s podunajskými Němci; ze slovanských národů jsou to Poláci.