Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Drogy, sex a muzika. Velká trojka stimuluje stejnou část mozku

aktualizováno 
Slavné motto šedesátých let dává dohromady tři zdroje exaltace a rozkoše zcela po právu, tvrdí věda. Hudba, a nemusí to být jen rokenrol, totiž na náš mozek působí stejným způsobem jako sex a drogy. Stimuluje jeho opiátový systém.

Sex k rockové hudbě vždycky patřil. Takhle řádí na pódiu Red Chot Chili Peppers. | foto: Profimedia.cz

Tým Daniela Levitina z McGill University se rozhodl přispět ke splacení dluhu, který věda k hudbě má. Je akceptováno, že hudba je univerzálního charakteru, neznáme totiž žádnou lidskou kulturu, která by ji postrádala. Hudba doprovází naše dětství, slavnosti, obřady, sportovní i politické události. O tom, jaké neurochemické procesy potěšení z jejího poslechu doprovázejí, však víme jen málo.

„Předběžné studie prokázaly, že poslech a produkce hudby moduluje hladiny serotoninu, adrenalinu, dopaminu, oxytocinu a prolaktinu,“ shrnuje dosavadní poznatky aktuální práce vydaná v magazínu Scientific Reports. Jenže její autoři se rozhodli udělat krok dál.

O moci hudby se vlastně rozhodli podat negativní důkaz. Jejich hypotézou bylo, že hudba stejně jako například sex či drogy používá stejné mechanismy odměny. K důkazu se rozhodli dospět tak trochu z opačné strany. K ruce si vzali látku naltrexon, kterou zná věda jako antagonistu opiátových receptorů. V jeho moci je zmírňovat jak negativní, tak pozitivní emoce, navozovat stav zvaný anhedonie.

Naltrexon si přichystali pro dobrovolníky, nejprve je však požádali, aby se na pokus vybavili nahrávkami hudby, která v nich „spolehlivě vyvolává intenzivní pocity, včetně, ale nejen, mravenčení“. Dobrovolníci se nerozpakovali, v laboratoři se sešly písně tak různorodé, jako song Primavera od Santany, Turn Me On od Nicki Minaj nebo Mozartova Figarova svatba.

Části účastníků pokusu poté před poslechem nabídli naltrexon, té druhé placebo, aby po týdnu celý pokus opakovali a skupinám dali opačný přípravek. Reakce na hudbu přitom vědci zkoumali v mnoha ohledech, sledovali aktivitu obličejových svalů, měřili srdeční tep i frekvenci dechu, kromě toho dobrovolníci popisovali svoje pocity.

Vědce zajímalo především to, zda se podání naltrexonu projeví blokací příjemný ch pocitů. To by totiž znamenalo, že se na potěšení z hudby podílejí přirozené opiáty mozku. A k tomu opravdu došlo. Autoři výzkumu tím tak zcela překvapeni nebyli, s onou hypotézou ostatně pracovali. Zaskočila je však slova, jimiž účastníci, které naltrexon oloupil o potěšení z jejich oblíbené hudby, své pocity popisovali. „Jejich výpovědi byly fascinující,“ uvedl Levitin.

Jeden z dobrovolníků popsal, že jeho píseň zní krásně jako jindy, „nic však se mnou dnes nedělá“. Další sdělil: „Vím, že tohle je moje oblíbená skladba, ale nemám z ní pocit jako obvykle.“

Podle Daniela Levitina je to vůbec první vědecký doklad toho, že při potěšení z hudby hrají přímou roli mozkové opiáty. Práce jeho týmu však nabízí i klíč k vysvětlení záhady, proč se hudba vyvinula ve všech lidských kulturách a společenstvích. Lidé v ní jednoduše hledali podobný prožitek, jaký nabízí například sex.

Autoři:


Témata: Nicki Minaj


Nejčtenější

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky...
OBRAZEM: Hidžrové žijí mezi božstvy, útlakem a prostitucí

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky nepřehlédnutelné. Čelí však surové diskriminaci. Hidžrové, jihoasijská sekta eunuchů,...  celý článek

Na humor s kvantovou matematikou. Vědci berou vtipy útokem.
Vtipy podle vzorečků kvantové teorie. Věda se snaží pochopit humor

Lidstvo rozesmávají, věda má však kvůli nim dlouho vrásky. Vtipy, přesněji jejich mechanismus, jí unikají. Co dělá vtip vtipem? je otázka, nad níž věda neprská...  celý článek




Apple iPhone 5S 16GBApple iPhone 5S 16GB

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.