Falešný indián Long: lež byla snesitelnější, než žít jako černoch

Zažil rasovou segregaci a diskriminaci. A už jako teenager pochopil, že běloši z jakýchsi důvodů chovají k indiánům přece jen určitý respekt. Zatímco „negry“ zcela opovrhují. Proto se Afroameričan Sylvester Clark rozhodl, že se stane indiánem.
Přímo výstavní indián. Voják, novinář a herec se jmenoval Sylvester Clark....

Přímo výstavní indián. Voják, novinář a herec se jmenoval Sylvester Clark. Vystupoval však jako Sylvester Chahuska Long Lance, Buffalo Child nebo Chief Buffalo Child Long Lance (foto kolem roku 1920). | foto: Glenbow Museum / Calgary, Alberta

Kniha Dlouhé kopí byla strhujícím vyprávění náčelníka kmene Černonožců. Autor, vynikající vypravěč, rozhodně věděl, jaké to je žít v divočině, ale znal i existenci „na okraji“ v rasově segregované společnosti, vyznal se v indiánské mystice, vyprávěních, bájích. I proto se kniha stala bestsellerem. Chybu to mělo jedinou, její autor se ve skutečnosti jmenoval Sylvester Clark Long. A byl to Afroameričan.

Sny v ghettu o životě na prérii

Joe a Sallie, jeho rodiče, se už jako otroci narodili, a tak mohli na vlastní oči sledovat nevýrazné změny, které do jejich života vnesl rok 1863 a slavné zrušení otroctví. Minimálně v jejich rodném městečku Winston v Severní Karolíně byli černoši stále naprosto druhořadou sortou obyvatelstva a celá jejich komunita podléhala přísné rasové segregaci.

Vznešení a hrdí: ikonické fotky indiánů

Jejich syn, který přišel na svět v roce 1890, už přímé srovnání s původním otrokářským režimem neměl, a tak systém společenské nerovnosti příliš nechápal. Nebylo mu zřejmé, proč jeho otec může pracovat jako údržbář v základní škole tři bloky od jejich domu, ale on sám musí docházet přes tři kilometry na Depot Street do jiné. Do té pro barevné. Ve Winstonu totiž byly hranice jasně vymezené, odchylky od zažitých diskriminačních norem se tu neodpouštěly.

Sylvester se zhlédl v četbě westernů a indiánek a hltal prakticky každou novinovou zprávu, která se nějak indiánů týkala. Byl trochu zmatený z toho, že podobně „druhořadé“ etnikum jako černoši, tedy indiáni, si navzdory zažitému mnohasetletému útlaku od bělochů uchovali své autentické domorodé tradice. Imponovalo mu že nesešli z vlastní cesty.

A možná proto bylo jejich společenské postavení teď, všudypřítomné segregaci navzdory, přeci jen o něco respektovanější, dovozoval. Indiánský lovec nebo stopař mohl být kladnou postavou, rekem i v knížce pro bílé. Černoch hrdinou být nikdy nemůže.

Záliba v dobrodružné literatuře, která se od zábavy jiných chlapců winstonského ghetta výrazně lišila, mu vynesla od vrstevníků jen ústrky. Schytával to i za to, že se jeho rodiče „bratříčkují“ s bílými a „posluhují“ jim.

Mladík tak byl v době svého dospívání chycený do pasti: necítil se být jako ostatní barevní, ale rozhodně nebyl ani jako běloch. Nepatřil nikam a svůj mentální svět si tvořil v příbězích o statečných indiánech. Zásadní roli tu sehrála i jeho matka, která jej chtěla utěšit. Naznačila mu, že by snad některá z jeho prababiček teoreticky mohla být Kroatanka. Tedy severokarolínská indiánka.

A tehdy se mladý chlapec černé barvy pleti plně identifikoval se svým indiánským pravzorem. Dodalo mu to odvahu a ve svých třinácti letech poprvé vstoupil do stanu kočovného cirku Wild Wild West už ne jako divák, ale jako uchazeč o roli ve vystoupení. Nějaký štěk mu tam slíbili, komparsu je vždycky málo.

Jak se rodí indián

Sicilan se vydával za indiána. Jako Železné oči uhranul Hollywood

Espera Oscar de Corti aliasTony Corti.

Jeho jméno se pojí s dvoustovkou hollywoodských filmů. Pozorně mu naslouchali herci, na rtech viseli scénáristé. Aby ne, jako údajný indián věděl o životě „rudochů“ snad všechno. Sicilský kulišák Tony Corti s havraními vlasy si všiml velmi bystře, že původních obyvatel Ameriky je na filmovém trhu málo.

Na pódiu v šerém stanu jeho kůže nevypadala černá, zdála se být spíše měděná. A hle! Rasové předsudky tím zmizely jako mávnutím kouzelného proutku. A navíc tu výbavu, kterou vyfasoval! Válečné barvy na obličeji, čelenka s peřím, mokasíny, vesta s třásněmi. Na pár dní, než show odjela, mohl být tím, kým chtěl.

S přibývajícími lety pak vystupoval na dalších štacích a v roce 1908 už s kočovníky projížděl celé turné. Od starších a zkušenějších herců, pamětníků i nefalšovaných indiánů ledacos odkoukal. Třeba to, že je vlastně původem Čerokéz. Indián. A musí se nechat, že jeho vystouplé lícní kosti, orlí nos, teď už dlouhé rovné vlasy a stylový oděv dávaly jen málo důvodů k pochybnostem.

O rok později zfalšoval většinu dokumentů, které se týkaly jeho rodiště a původu. Do rodokmenu si dodá indiánskou krev, a takto vybavený zažádal o studium na Průmyslové škole pro indiány, zřízené v Carlisle v Pensylvánii. Přijali ho, a navíc dostal plné stipendium. Federální fondy americké vlády totiž vzdělání původních obyvatel, na rozdíl od černochů, podporovaly.

Jeho spolužáci se počítali k více než stovce kmenů a domorodých etnik z celých Spojených států a Sylvestr Clark Long mezi nimi exceloval. Ve vzdělání i sportovních aktivitách. Jako nadějný student postoupil do přípravky pro vysokou školu Dickinson College. A pak zabodoval i v přijímačkách na newyorskou vojenskou akademii v St. John´s.

Lhář, falzifikátor, podvodník

To už si však samozřejmě dávno neříkal svým rodným jménem. Už to byl Sylvester Chahuska Dlouhé kopí. A byl vyděšený pokaždé, když někdo ze skutečných indiánů jeho ochranné mimikry prohlédl. A k tomu docházelo docela často, vzhledem k tomu, že mezi jeho spolužáky patřil například Robert Geronimo, syn legendárního apačského válečníka. Sylvestr Clark měl však jasno, jako indián měl před sebou sice život plný lži, ale pořád naplňující. Jako černoch ze Severní Karolíny žádnou budoucnost neměl.

Z podobných úvah ho vytrhla první světová válka, při které strávil poslední čtyři měsíce jako dobrovolník kanadských expedičních sborů ve Francii. Byl tam dvakrát raněn. Dlužno dodat, že si na kanadském velitelství v Montrealu svůj životopis vyšperkoval. Přidal si pár let věku, obměnil svůj indiánský původ na „západní Čerokéz z Oklahomy“ a z roku studia na vojenské akademii udělal plné studium na prestižním West Pointu. Prošlo to.

Po svém oficiálním vyřazení z armády se zpět do Spojených států vrátit nechtěl. Své matce posílal dopisy a peníze, ale na návrat do jižanského rasismu nepomýšlel. Ne že by to v Kanadě bylo výrazně jiné. O černošské migranty tam nestáli. Bylo zřejmé, že pokud tam chce zůstat, musí i nadále zůstat indiánem.

Povím vám příběh z rezervace…

Dostal místo v Calgary Daily Herald a brzy se vyprofiloval na specialistu přes indiánská témata. Život v rezervacích, tradice, problémy domorodé komunity. Spoustu času trávil mezi indiány z Konfederace Černonožců. Čtyř kmenů, které jej po čase obřadně přijmou za vlastního. Formálně ho adoptují jako indiána z Oklahomy. I jim totiž o svém původu lhal.

A Sylvester Clark-Dlouhé kopí – a teď nově Buvolí mládě – pomalu tone ve svých smyšlených identitách. Kroatan, západní či východní Čerokéz, Černonožec, Odžibvej? Navíc často sklouzával k tomu, že se před čtenáři svých článků staví do role jediného mluvčího těchto kmenů. A to se skutečným indiánům ne vždy líbilo.

Ano, Sylvester Clark dokázal ostře zkritizovat kanadský vládní program, který měl indiány přeučit a zbavit starých zvyků. Vyjadřoval tím však jen svůj osobní názor, ne postoj všech dotčených kmenových společenství. Jindy hájil vybudování Kanadsko-pacifické železnice, dokonce se stal jejím tiskovým mluvčím, protože věřil, že dokáže nepřístupnou divočinu otevřít světu. Zdaleka ne každá indiánská rezervace o to však stála. Když přijde o místo v kanadské redakci, začne se živit jako reportér na volné noze.

Bude cestovat kanadskými i americkými rezervacemi a předkládat světu různá témata. Časem přistoupí i na pořádání přednášek, v cestovatelských klubech a na univerzitách. Všude si posluchači pochvalují, jak dokonale dokáže vystihnout mizérii života v izolaci rezervace. Jak dobře dokáže popsat mechanismus života v nerovnoprávné, rasově segregované společnosti. Kdo by mohl vědět, že tím ventiluje své vzpomínky na severokarolínský Winston?

Vzhůru na vrchol

To už se píše rok 1927 a Clark Long žije v New Yorku. Nemá se vůbec špatně. Při 100 dolarech za jednu přednášku či zasvěcený indiánský článek pro Cosmopolitan nebo Times žije životem, který by jako obyčejný černoch zažít nemohl. Také mu vyšla kniha.

Titul Dlouhé kopí ho proslaví. Hranice mezi fikcí a autobiografií je v ní naprosto nezřetelná. Je z ní patrné, že autor je Černonožcem už od narození. Coby syn náčelníka prožil spokojené dětství kdesi v Montaně a učil se moudrosti života v souladu s drsnou divočinou. Z ní je pak v dospívání vyrván surovou válkou, do které dobrovolně narukoval, aby byl za oceánem osmkrát raněn a nakonec skončil s hodností kapitána. Kritika si dílo pochvaluje a studovaní antropologové oceňují jeho vysokou autentičnost. A na prodejích je to znát.

Po úspěšné knize následoval neméně úspěšný film. Snímek Němý nepřítel: Příběh amerického indiána z roku 1929 učaroval divákům po celých Spojených státech. „Jako jeden z mála opravdu stoprocentních Američanů má pan Dlouhé kopí celý New York v kapse,“ napíše o něm magazín Screenland.

Sylvester Clark předstírající indiánské kořeny se stal vyhlášenou celebritou. A k tomu patřil rozmařilý život smetánky, večírky a zábava. I při nich si však našel čas na to, aby zastal roli veřejného advokáta a mluvčího indiánů. Nebo aby se stal tváří reklamy na sportovní obuv. Indiáni už o jeho propagaci nestojí, to by jej však moc netrápilo. Horší bylo, že zvědaví bulvární novináři, pátrající po pikantnostech newyorských celebrit, vyšťourali jeho skutečný původ.

Když vše prasklo, zrušili mu smlouvu na další film. Na pomalovaného černocha vydávajícího se za indiána se nechtěl nikdo dívat. Zrušeno bylo i jeho členství v newyorském prestižním Klubu cestovatelů. Uveden sem byl slavně, jako vůbec první zástupce Prvního národa. Po skandálním odhalení si však členové klubu neberou servítky: „Jsme zahanbeni, zostuzeni. Vždyť jste nám představili negra!“

O přátelství, společnost nebo přednášky Sylvestera už zájem nebyl. Z pomyslného vrcholu spadl až na samé dno a na jeho obhajobu nebo zdůvodnění jeho podvodu se nikdo neptal. Nikdo nechtěl slyšet, proč je pro černocha příhodnější vzít na sebe identitu indiána.

Sylvester Clark se utápěl ve vzpomínkách a alkoholu. V březnu roku 1932 pak spáchal sebevraždu. Bylo mu jednačtyřicet let.

Autoři:
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Umělá inteligence ladila piva. Podle degustátorů úspěšně

29. března 2024

Premium Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...