Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Znaky chytrých lidí: chodí pozdě, jsou nepořádní, milují béčkové filmy

aktualizováno 
Megažralok versus obří chobotnice, Toxický mstitel, Žralokonádo. Podobné filmy jsou přehlídkou trapnosti a nepovedenosti, přesto přitahují chytré, kreativní a kulturní mozky, aspoň podle vědy. Výzkumníci přitom dodávají i další poznávací znamení chytrých lidí: chodí pozdě, ponocují a jsou nepořádní.

Toxický mstitel Lloyda Kaufmana je jedním z nejproslulejších filmových propadáků. Natočila se ovšem tři jeho pokračování. | foto: csfd.cz

„Na první pohled se zdá paradoxní, že se někdo úmyslně dívá na špatně natočené, trapné a někdy dokonce nepříjemné filmy a má z nich potěšení,“ uvádí výsledky své studie Keyvan Sarkhosh z frankfurtského Institutu Maxe Plancka pro empirickou estetiku. Právě proto prostřednictvím on-line šetření pátral, co k tomu fanoušky béčkových filmů vede a jaké jsou jejich vlastní charakteristiky. Jeho studie vydaná v magazínu Poetics je první velkou empirickou prací o fenoménu „trash films“, tedy béčkových propadáků, a o jejich publiku.

Potvrdila, že fanoušci podřadné filmové produkce usedají do kin vybaveni ironií. Právě ta jim umožňuje vytěžit z braku pozitivní zábavu, filmy nazírají jako vtipné, byť to rozhodně neodpovídá záměru jejich tvůrců. Nadhled a sarkastický, cynický odstup, s nímž dotyční ke snímkům přistupují, souvisí s tím, co výzkum vyzradil o nich samotných.

„Máme co do činění s publikem, které je nadprůměrně vzdělané a které bychom mohli popsat jako kulturní všežravce,“ líčí Sarkhosh. Dodává, že laciné a neumělé filmy oceňují jejich fanoušci jako vítanou odchylku od dominantní filmové produkce.

Jejich zájem přitom není pouhou pasivní konzumací, nekončí totiž s posledními titulky. Pokračuje psaním recenzí, debatováním na internetových fórech a blozích, pečlivým analyzováním zápletek, scén a dialogů a vyzdvihováním groteskních a absurdních momentů, tedy právě těch, které dělají z dotyčných filmů nepovedená díla.

Chytří lenoši a navrch nedochvilní

Ironický zájem o filmové propadáky přitom není jedinou charakteristikou inteligentních lidí, která se na ně prozradila. Floridští vědci dodávají, že jiným znakem chytrých lidí je fyzická lenost.

Jejich výzkum na základě ověřeného psychologického testu rozčlenil dobrovolníky do dvou skupin. V jedné shromáždil účastníky, kteří měli rádi a potřebovali mentální aktivitu, v druhé ty, kteří věnovali přemýšlení jen tolik času, kolik je nezbytné. Všechny poté na sedm dní vybavili zařízeními, která vědce zásobovala daty o fyzické aktivitě svých nositelů. Výsledky, které magazín Journal of Health Psychology označil za „velmi závažná“ a „přesvědčivá“, prokázaly, že první skupina byla prokazatelně fyzicky méně aktivní.

Autoři výzkumu pro to mají dokonce vysvětlení. Lidé s vyšším IQ podle nich mnohem méně propadnou snadno nudě, proto jim nedělá problém fyzicky zahálet a věnovat se přemýšlení. Naopak lidé, kteří neholdují mentální činnosti, vyhledávají více externích stimulů, aby se vyhnuli přemýšlení nebo právě nudě.

Ani tím však výčet odhalení, která věda o chytrých obyvatelích planety přinesla, nekončí. O tom, že vzdělaní lidé častěji klejí, protože správně volené nadávky odrážejí rozsah a kvalitu obecné slovní zásoby a cit pro jazyk, jsme již psali. Server Business Insider však upomíná na to, že ruku v ruce jde s inteligencí i nedochvilnost. Může za to zvyk dělat více věcí najednou, jehož se chytří lidé drží a mají poté pocit, že vše stihnou. Věda sice s tím, nakolik je „multitasking“ chytrou a efektivní praxí, polemizuje, výzkumy však potvrzují, že inteligentní lidé mu přejí.

A ještě jeden faktor stojí za nedochvilností, jíž se inteligentní lidé vyznačují, dodává Business Insider. Připomíná, že od padesátých let minulého století věda rozděluje lidstvo do dvou skupin, typem A jsou soutěživí a netrpěliví lidé, zatímco typem B lidé, kteří jsou uvolněnější, mají větší tendenci nehlídat čas a být v zacházení s ním „velkorysejší“, kteří jsou však kreativnější.

K svéráznému filmovému vkusu, časové nezodpovědnosti a fyzické lenosti si však do výčtu rysů chytrých lidí musíme přidat ještě jednu vlastnost, nepořádnost. Právě ta totiž přeje originalitě myšlení, tvrdí Kathleen Vohsová, která se svým týmem z minnesotské univerzity stojí za studií vydanou magazínem Psychological Science. „Neuklizené prostředí inspiruje, zdá se, osvobození se od tradic, a to může produkovat nové, čerstvé myšlenky,“ tvrdí a dodává: „Naproti tomu spořádané prostředí povzbuzuje konvenčnost a zdrženlivost.“

A abychom doplnili poslední faktor, který se s inteligencí podle vědy pojí a který ilustruje i velkorysou nekonvenčnost a kreativitu samotných vědců, zastavme se ještě u jednoho spojení. Myšlení totiž prý souvisí se čmáráním automatických obrázků při telefonování či během porad. Jackie Andrade z University of Plymouth napadlo věnovat výzkum právě otázce, co se za bezděčnými malůvkami na papír skrývá: odvádějí naši pozornost, nebo ne?

Účastníci jejich pionýrského výzkumu měli za úkol poslouchat po telefonu jména lidí pozvaných na imaginární narozeninovou party. Polovina z nich měla při telefonátu čmárat na papír, vědce poté zajímalo, jak si obě skupiny povedou při nenadálém paměťovém testu. Zjistili, že ta, jejíž členové během volání kreslili čtverečky, kolečka a postavičky, měli o 29 procent lepší výsledky. „Na rozdíl od mnoha situací, kdy provádíme dva úkoly najednou, je automatické čmárání při práci prospěšné,“ uzavřeli studii vědci.

Autor:


Témata: mozek, věda


Nejčtenější

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí...
OBRAZEM: Putin, Trump, Merkelová. Umělci stáhli politiky z kůže

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí rozdělovat, udržovat odstup. Proto se umělci Alex Wadelton a Marcus Byrne...  celý článek

Otevřené a polymaorické vztahy mají své výhody, ale sexuální spokojenost...
Lidé v otevřených vztazích jsou méně sexuálně spokojení, tvrdí studie

Kvalita vítězí nad kvantitou. Studie německé analytické společnosti Dalia nese právě tento všeříkající název. Zjistila totiž, že lidé žijící v monogamních...  celý článek

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....
Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta

Naši společnost čeká velká proměna, a to nejspíš už za pár let. Neznamená to, že vymřeme a svět zanikne, ale musíme najít nové způsoby, jak společenský systém,...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Další z rubriky

Jejich cílem bylo spojit ošklivost a krásu, horor s erotičnem, krev se...
OBRAZEM: I zombie mohou být sexy pin-upky

Jejich cílem bylo spojit ošklivost a krásu, horor s erotičnem, krev se sex-appealem. Před objektiv postavili půvabné modelky, předtím je však změnili v zombie...  celý článek

Bitevní loď Radetzky byla esem rakousko-uherské námořní armády. František Kodet...
Český námořník císaře pána: unikátní deník mapuje epopej Trutnováka

Dřina, špína, pot i národnostní spory. Tak vypadala služba na rakousko-uherské válečné lodi. Popisuje ji unikátní deník Františka Kodeta. Zaprášené záznamy...  celý článek

Na rozdíl od jiných zlatokopeckých měst byly hlavní stavby Rhyolite zděné....
Rhyolite: superměsto vzniklo díky zlatu, nakonec ho pohřbila panika

Uprostřed nehostinné nevadské pouště vyrostlo z popudu jediného muže město, které žilo zlatou horečkou. A zaniklo, když v něj otec zakladatel přestal věřit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.