Loď jsme si půjčili v Rabyni, bohužel neměli klasický hausbót. "Jsou rozebrané už od února," sděluje nám majitel půjčovny Lukáš Kašpar. Dostáváme proto malou jachtu pro asi čtyři lidi. Hlavně, že budeme řídit sami a můžeme jet, kam chceme.
Před vyplutím inkasujeme od Lukáše základní instrukce, jak se na vodě chovat. "Je to podobné jako na silnici. Prostě používejte zdravý rozum," říká lakonicky a dodává: "V kajutě máte na stolku mapu, kde jsou i vysvětleny značky, které jsou na březích, tak se na ni koukněte." Prostě pohoda.
Házíme do lodě tašky a lezeme dovnitř, Lukáš s námi, aby nám ukázal, jak loď řídit. Moc si nedokážu představit, že v tom jsme čtyři, ale asi by se sem partička menších lidí vtěsnala. Honza se ujímá řízení, dává zpátečku a vycouvává z přístaviště.
I když je na vodní hladině klid, pozor se dávat musí.
Míříme k protějšímu břehu, kde nás Lukáš učí, jak jachtu zakotvit. Jdu na záď a házím kotvu do vody. Honza zařazuje neutrál a nechává loď pomalu přirazit k opuštěnému břehu. Kotva se chytá a já běžím přivázat loď ke kolíku na břehu. Jde to hladce, Lukáš je spokojen, takže ho odvážíme zpět do rodného přístaviště.
Odteď je loď jenom naše.
Parkování není jen tak. Ale to nevadí
Během cesty se ukazuje, že jsme parkování podcenili. Když se snažíte loď zakotvit mezi ostatní, je to vskutku složitá operace. Honza řval, ať konečně hodím kotvu a upevním loď vzadu. "Koukej dopředu a tref se mezi ostatní lodě," kontroval jsem já. "Hlavně něco nezničit," letělo nám oběma hlavami.
Po pár minutách bylo jasné, že to nedáme.
Koukneme na sebe, zařazujeme zpátečku a plujeme dál. Je nám vlastně jedno, kde přistaneme, je nám totiž egál, jak daleko ještě musíme plout, než zakotvíme. Brázdit Slapy jachtou je totiž prostě pohoda, která utiší i rozjitřené nervy.
Slapy jsou krásné, hlavně v té části směrem na Kamýk. Připadáte si jako někde ve Vietnamu nebo ve filmu Cesta do pravěku. Kolem vody jenom zelené kopce, skály. Vše působí tak trochu nepoznaně a záhadně. Občas kolem propluje loď, ale žádný velký provoz nečekejte. Do slapské pohody by se mumraj nevešel.
A co je na tom všem nejhezčí? Že si může vybrat každý podle svého. Pokud máte lístek, můžete rybařit, večer se dá zakotvit v kempu a propařit noc, zajet můžete do jedné z mnoha zátok a koupat se třeba celý den.
Loď, víno a noc
Pro mě z té malé pouti zůstane před očima hlavně to, jak sedíme na zádi jachty. Nohy svěšené dolů, pijeme víno a povídáme si. Mluvím se svým nejlepším přítelem, s tím, kterého si myslím, že opravdu dobře znám. Tlacháme o všem.
A čím víc se noc prohlubuje, tím víc se dovídám věci o něm, ale také i o sobě. Pomalu odkrýváme ta největší tajemství, která si neseme každý s sebou. Tady na to totiž máte čas. Lezli jsme spolu po horách, spolykali stovky kilometrů na kolech, ale teprve tady máme klid a ticho pro to, abychom si uvědomili, co to je přátelství.
I dobré víno k pohodě patří.
Dovedu si představit, že příští rok si půjčím hausbót a popluji třeba celý týden až někam na Orlík. Je to jinak strávená dovolená. Vezmu děti a pojedu. A zase se dám vtáhnout onou opojnou pohodou.
Kam dál a co vidětNa Kamýk je dobré plout, když chcete mít pocit, že jste sami v panenské přírodě. Je to částečně dané tím, že je tam i v létě studená voda, takže koupání na Kamýku je jen pro otužilce. Jinak je tam opravdu krásně. Nejsou zde téměř žádné chaty, rekreační zařízení, kempy a pláže. Budete tam mít klid a na houby můžete chodit s kosou. Ze Slap se na Kamýk proplavíte komorou přes zdymadlo. Zejména pro začínající vodní turisty je to silný zážitek. Kamýk je krátký a i s hausbótem se dá celý přeplout přibližně za dvě hodiny. Na Orlík se z Kamýku dostanete i s lodí nebo hausbótem do délky osm a půl metru a šířky plavidla do dvou metrů a padesáti devíti centimetrů lodním výtahem, který po kolejích loď i s posádkou vyveze nahoru na Orlík. Překonáte převýšení asi devadesáti metrů. Orlík je po Lipnu největší přehradou se spoustou zátok a malebných zákoutí. Je rájem pro vodní turisty, jachtaře i rybáře. Můžete se z něj plavit i proti proudu Otavy směr Písek nebo dál po Vltavě do Týna nad Vltavou. Proplavovací komory i výtah na Orlík jsou pro rekreační plavidla zdarma. Na ryby je sezona na jaře a hlavně na podzim, kdy se mohou lovit dravci. Koupání je na Orlíku nejlepší v červnu, než se voda úplně prohřeje, protože vlivem vyšší teploty vody přibývají vodní řasy. V teplém pozdním létě bývá voda na Orlíku od řas nazelenalá až zelená. Na Orlíku můžete zakotvit přímo pod zámkem Orlík, jehož prostory i rozsáhlé sbírky a inventář určitě stojí za zastávku, stejně jako hrad Zvíkov, tyčící se nad hladinou Orlíku na soutoku Otavy s Vltavou. Asi největší předností vodní turistiky na obytných lodích je soukromí a nezávislost. Na své lodi máte vše v jednom balení. Bydlení, lodní kuchyni, dopravu z místa na místo, koupání, rybaření na místech, kde se nebudete tísnit s ostatními rybáři, houbaření na místech, kam ze souše nikdo nechodí. Stačí nakoupit zásoby a vyrazit na libovolně dlouhou výpravu. Pokud by se někomu na plavbě zastesklo po civilizaci, může zakotvit v marině a vmísit se do davu. Zkušenosti vodních turistů můžete načerpat na Facebooku Půjčovny hausbótů Slapy. |
