Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak správně degustovat whisky? Při skotské teplotě a z dobrého skla

aktualizováno 
Ačkoli si mnozí myslí opak, osmdesát procent vjemů tvoří čich, jen zbytek chuť. Se sklenkou whisky nikdy netočíme rychle jako s vínem. Malý panák je třeba vypít na tři, maximálně čtyři doušky. V dalším díle naší Whisky akademie si přečtěte, jak provést partnerku degustací whisky na baru.

Každý musí najít chuť, která ho zaujme nejvíc. Se ženou je ono hledání ještě poutavější. | foto: Petr Hoffelner

Nejprve připomeňme, že hranice mezi degustací a popíjením je úzká. „Stává se mi, že degustuji, degustuji – a najednou chlastám, chlastám. Člověk ani neví, jak se k tomu dostane,” říká Václav Rout.

Popíjení a degustace jsou však dvě velmi odlišné věci. Pití je, jako když si pustíte hudbu k práci. Zpříjemňuje vám okamžik, ale není středobodem vašeho vnímání. Čtete si či pracujete a hudba vám slouží jako kulisa. 

Zato degustace je koncert. Soustředíte se a chcete vnímat všechny nuance, každý nástroj v orchestru. U whisky je to podobné. I z ní chcete vytáhnout všechny možné informace.

Obecná pravidla degustace

1.Neobjednávejte jen to, co chutná vám

Není dobrá, nebo špatná whisky. Je whisky, která tomu nebo onomu chutná, a whisky, která chutná méně. Ale sto lidí, sto chutí. Dnes existuje takzvané „statusové pití“. Několik lidí vám řekne, co jim chutná. Vám se dané pití nezamlouvá, ale přemluvíte se, protože je to trendy a vy chcete patřit do stejné skupiny. Rozhodně do toho netlačte dámu, kterou jste pozval. 

Fotogalerie

Když pozvete ženu na whisky, nenalévejte jí to, co chutná vám. Když přijdete do dobrého baru s výběrem různých značek, zeptejte se jí, co má ráda a co si asi od whisky slibuje. Bude to její první whisky v životě nebo v minulosti neměla dobrou zkušenost, protože jí whisky chutnala jako mýdlová voda? Ideální vstupní branou bude například dvanáctiletá single maltka Glenfiddich, v níž každá degustátorka pozná chuť vanilky a máslové hrušky.

Má ráda čokoládu? Zkuste Glenfiddich 15 let, to je luxusní čokoládový dezert. Při ochutnávání pracuje i podvědomí. Když dívce řeknete, že tato whisky chutná jako dezert, ucítí ho tam. Ale nebojte, nebudete lhát, protože ta chuť tam opravdu je.

Nebo spíš holduje zdravému životnímu stylu, má ráda ovoce a nejvíc ze všeho miluje ovocné saláty? Pak ji nadchne svěží Tullamore Dew Single Malt 14 let. Výběr máme i pro slečny, které mají raději maso a steaky. K vysokému roštěnci bude nadšená z lehounce karamelové, pikantní a mohutné whisky Balvenie Double Wood 12 let single malt, kde ucítí sherry a hrozinky.

Port Charlotte Scottish Barley Heavily Peated zase chutná jako luxusní vepřová šunka, kterou kuchař táhl pět dní nad kouřem z ovocného dřeva. Někomu trvá, než se k takové whisky propije, ale jsou lidi, kteří si ji zamilují při prvním setkání. Whisek existují tisíce, takže můžete vybírat do nekonečna.

2.Nechte si poradit od někoho, kdo se vyzná

Na druhou stranu je dobré poradit se s někým, kdo má o whisky přehled. Každý máme rádi něco jiného, jeden slané, druhý sladké, jiný uzené nebo ovocné. Znalec může vybrat takové whisky, které sednou do vaší preference.

3.K lahvi samozřejmě nečichat

Znáte to, někdy si chcete vybrat čichem, než vám nalijí něco, co neznáte. Máte pocit, že se to vyřeší, když si přivoníte k otevřené lahvi. Ale to nikdy nedělejte. Je to nehygienické, vypadá to hloupě a stejně nic neucítíte, protože čichový dojem bude jen zanedbatelný proti tomu, co ucítíte z nápoje nalitého do vhodné skleničky. Když sami nevíte, zeptejte se barmana, on vám poradí.

4.S vodou opatrně

Co se týká míchání whisky s vodou, neexistuje na to jednoznačná odpověď. Whisky musí mít ze zákona minimálně 40 procent alkoholu. 

Lidský organismus je však nastavený tak, že vnímá chuť do 17 procent a pak už dochází k postupné narkotizaci chuťových buněk. Podle této logiky byste měli whisky ředit jedna ku dvěma, jenomže tak whisky nezjemníte, ale změníte její chemickou strukturu. Některé sloučeniny hned zmizí a už pijete něco úplně jiného.

Každý ať si najde vlastní cestu. Václav Rout však upřednostňuje whisky tak, jak byla stvořena a říká: „Když si koupíte obraz od Piccassa a bude vám tam někde chybět černá linka, vezmete štětec a domalujete ji?“

5.Co když whisky nechutná?

Není pravda, že vám whisky nechutná, to jste jen ještě nenašli tu pravou. Whisky je nejbohatší alkoholický nápoj s nejširším spektrem chutí. Václav Rout za dvacet let, během kterých se tomuto nápoji profesionálně věnuje, poznal maximálně tři nebo čtyři lidi, kterým whisky nechutnala. Vždy to však byli tací, jimž nechutnal destilovaný alkohol jako takový. Při náročnější degustaci se dají připravit různé vzorky a ty, které zachutnají, budou sloužit pro další, úžeji vymezené ochutnávání.

Degustace whisky krok za krokem

1.Vybíráme sklo

Problém klasické rovné whiskovky (tumbleru) je, že má široké ploché dno, rovné stěny a nízký profil, což vede k extrémně rychlé degustaci nápoje. Takovou skleničku nevolte. Degustace jednoho vzorku trvá 15 až 20 minut. Z whiskovky však veškeré aroma rychle zmizí, takže nemáme možnost vlastnosti nápoje rozpoznat. „Horší už je snad jenom hluboký talíř,” říká Václav Rout.

Uzavřené skleničky, jako je k degustaci speciálně navržená Glencairn, vedou k minimální oxidaci a to, co jde ven, vychází úzkým hrdlem jako komínem. Podobné vlastnosti má i copita (sklenička na portské) nebo tulipán na brandy. Glencairn se navíc skvěle drží.

2.Naléváme

Optimální degustační dávka jsou dva centilitry, tedy malý panák. „Když dělám degustaci, připravuji pět až osm vzorků. Kdyby byly dávky větší, mohli by mít někteří ke konci naváto, protože whisky má obsah alkoholu 40 procent a víc. Někdo dokonce říká, že stačí jeden centilitr, ale to je málo, protože ve skleničce by měly být tři až čtyři degustační doušky. Je na to i vědecký výzkum, protože každý doušek je trochu jiný,” říká Rout.

3.Neváhejte a chuť vnímejte s prvním douškem

Hlavní je soustředit se od prvního okamžiku, protože některé vjemy se objeví jen v prvních sekundách a pak nadobro zmizí. Jak se napijeme, vlivem etanolu dojde částečnému ovlivnění chuťových buněk a druhý doušek nikdy nebude stejný jako první.

4.Jakou teplotu?

Whisky se degustuje zásadně při pokojové teplotě. Ovšem skotské pokojové teplotě, což je 15 až 16 stupňů, ne českých panelákových pětadvacet.

5.Díváme se a whiskujeme sklo

Za prvé hodnotíme barvu. Nemusí nám toho až tolik říct, protože whisky může být ze zákona dobarvována karamelem. V dalším kroku skleničku takzvaně zawhiskujeme. Znamená to, že část nápoje dostaneme i na stěny sklenky, aby se zvýšila plocha, z níž se bude odpařovat. Děláme to kvůli intenzivnějšímu dojmu, až si budeme chtít přivonět.

Na rozdíl od vína se to nedělá rychlým kroužením a točením nápoje ve skle. Tím bychom primárně aktivovali těkavé látky a aromatické spektrum bychom posunuli spíš k výraznějším, agresivnějším a ostřejším tónům. Pokud bychom si v tu chvíli přivoněli, silné alkoholové výpary by nás „poslaly do hajan“.

Osloví nás právě tahle?

Osloví nás právě tahle?

Nejlepší způsob zawhiskování je, že skleničku držíme v ruce a nápoj na stěny dopravíme velmi pomalým kroucením zápěstím. Skleničku Glencairn dokonce můžeme položit na bar a poválet ji. Stejného cíle dosáhneme i tak, že sklenku naklopíme, chytneme ji oběma rukama a kroutíme s ní, jako když se balí cigareta. Efekt je stejný. Plocha odparu je větší, aniž by utrpělo spektrum vůní. Whisky po stěnách stéká dolů v takzvaných nožkách, které na sklenici vytvářejí oblouky připomínající klášterní ambit.

6.Dýcháme a čicháme

Málokdo si to uvědomuje, ale čich a chuť jsou úzce spjaté vjemy. Asi 80 procent informací však dává čich a jen 20 procent chuť. Hodně lidí má představu, že je to obráceně, ale není to tak. 

„Někdy říkám lidem, ať si udělají pyré z jablek a z cibule a zkusí poznat, co mají na jazyku, se zavázanýma očima a ucpaným nosem. Budou s tím mít problém,” vysvětluje Rout. Totéž platí i u destilátů - s ucpaným nosem nebude lehké rozeznat ferneta od becherovky, i když nám to teď možná přijde jako nesmysl.

SERIÁL: Whisky akademie

Whisky se nečichá, ale dýchá, což znamená, že se při přivonění nadechujeme nosem s otevřenými ústy. K čichové sliznici se dostanou jen dominantní čichové tóny. První dojmy se můžou týkat různých aroma, některé whisky například připomínající rozkvetlou horskou louku v Rakousku.

Z dýchání přecházíme na čichání. Přitom se uplatňuje jedna ze základních vlastností čichu, kterou je silná adaptace. Dámy to znají z parfémů, kdy chvíli po aplikace necítí nic a mají pocit, že je parfémář podvedl. Ve skutečnosti jen čich potlačil dominantní aroma. Je to jako u knihy - postupně ji rozkrýváme od titulku přes úvod až k jednotlivým kapitolám. U jednoho druhu whisky by to mělo zabrat asi šest minut, což málokdo vydrží. Až pak se přechází na pití.

7.Pijeme

Pít se dá různě. Ruský mužik vezme skleničku, zakloní hlavu a plynulým pohybem vyprázdní obsah skleničky do žaludku. Někdo u toho zahlásí: „Ta hřeje!“ Ale whisky nemá hřát, na to se hodí teplomet. Whisky má chutnat. Má potěšit ústa, jazyk, měkké patro, ne hřát žaludek.

Druhý extrém je člověk typu „šetřílek“, který si cucne jednu kapku a půl hodiny ji honí po jazyku jako splašeného maratonce. To je také špatně, protože whisky vyčpí. Objem malého panáku se má vypít natřikrát, maximálně načtyřikrát.

S pitím souvisí jeden problém. Fyziologická hranice pro narkotizaci chuťových buněk se udává u čtyřicetiprocentního alkoholu 12 až 15 vteřin. Mám-li alkohol na jazyku déle, budu mít chuťové buňky namol. Někdo říká, že jak je whisky stará, tolik vteřin bych ji měl podržet v ústech. U šedesátileté whisky by vám to asi propálilo jazyk. Po spolknutí se přitom vjem dále vyvíjí a dokončuje. Někdy je to až tříminutový proces, před dalším douškem to chce třeba dvě minuty přestávku.

Na otázku, jak nejlépe pít whisky, má Václav Rout jednoduchou odpověď: „S přáteli a v dobré společnosti.”

Autoři:


Nejčtenější

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...



Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Hlasitá hudba svádí k nezdravým jídlům, tvrdí věda

Hamburger? Asi se v restauraci hrálo hodně nahlas.

Zvuková hudební kulisa v restauracích má velký vliv na to, co si objednáte. Ta hlasitá vám napovídá, abyste místo...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!
RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!

Z reklamního letáku cestovní společnosti se směje manželský pár sedící na úhledném plážovém lehátku. Před ním si společně hrají děti. A teď zpátky do reality, takhle rodinná dovolená většinou nevypadá.

Najdete na iDNES.cz