"Řada rodičů se domnívá, že na hovory o penězích jsou jejich děti ještě příliš malé. Hodnotu peněz jsou ale schopny pochopit i velmi malé děti. V podstatě se dá říci, že jakmile se dítě naučí základy počítání a pochopí, kolik je méně a více, je připraveno na to, abyste ho začali zasvěcovat do hodnoty peněz," říká psycholožka Zdeňka Dušková.
Nechte ho pozorovat a vysvětlujte
Nezapomínejte na to, že děti se nejvíc učí pozorováním a opakováním. Jestliže tedy například nakupujete bez rozmyslu, stylem neřízená střela a házíte do košíku vše, na co vám padnou oči nebo o co vaše ratolest projeví zájem, je víc než pravděpodobné, že stejný vzorec chování bude opakovat později i vaše dítě. Pozitivním příkladem ho však můžete naučit, jak šetřit a rozumně utrácet.
Na druhou stranu se dítě nemůže pouhým pozorováním naučit komplexní finanční gramotnosti, protože některým fázím koloběhu peněz (například jejich vydělávání) není přítomno. Je proto maximálně důležité, abyste s dětmi o penězích mluvili a rozhovory na toto téma iniciovali.
"Z osobní zkušenosti vím, že v některých rodinách jsou hovory o penězích tabu a pohlíží se na ně prakticky jako na něco neslušného a nevhodného. Ve finále se potom dítě domnívá, že bankomat vydá komukoli jakékoli množství peněz. Je naprosto v pořádku, pokud je dítě o penězích poučeno," říká psycholožka.
Snažte se najít zlatou střední cestu. Samozřejmě je zcestné a kontraproduktivní, budete-li dítěti u každé druhé zakoupené věci zdůrazňovat, kolik stála. Na druhou stranu je na místě vysvětlit mu, že některé věci ve vaší domácnosti byly drahé a je potřeba s nimi zacházet s velkou opatrností.
Luxování a jedničky zadarmo
Každý otec stojí čas od času před rozhodnutím, zda dítěti dopřát to, po čem touží, nebo mu to z výchovných důvodů odepřít. "Velkým problémem současných dětí je jakési přehlcení věcmi," varuje Zdeňka Dušková. "Nabídka v obchodech je obrovská a pokud mají rodiče dostatek finančních prostředků, stojí před pokušením vyhovět dětskému škemrání. Pokud však podlehnou často, nejenže dítě neučí hodnotě peněz, ale dávají mu i zavádějící informace o hodnotě věcí. V přemíře hraček se dítě neorientuje, nevytváří si vazby, hraje si se všemi a vlastně s žádnou. Není motivováno, aby si na ně dávalo pozor, protože i když nějakou rozbije, na jejím místě se záhy objeví nová."
Dítě jakéhokoli věku by mělo být schopno rozlišovat mezi tím, co člověk potřebuje, chce a přeje si. Stejně tak se pokuste dítě vychovávat tak, aby chápalo rozdíl mezi příjmem a výdejem peněz. Na svém kapesném či finančních odměnách se může učit hospodaření s penězi a případně i spoření.
Odborníci příliš nedoporučují, aby děti dostávaly peníze za dobré známky ve škole nebo za vykonávání domácích prací. Ty by mělo dítě vnímat jako svůj příspěvek do každodenního fungování rodiny. "Osobně nesouhlasím s finančním ohodnocením domácích prací dětí. Dítě by se mělo odmalička učit, že je součástí rodiny, která pracuje jako tým. Pokud má domácnost fungovat, musí každý člen něčím přispět k jejímu chodu. Maminka také nedostává peníze za to, že uvaří večeři, není tedy jediný důvod, proč by mělo dítě dostávat peníze za to, že si uklidí ve svém pokoji," vysvětluje psycholožka a dodává, že pokud zpoplatnění domácích prací nezavedou sami rodiče, většinu dětí nic takového ani nenapadne.
Hospodaření s kapesným
Velmi užitečným výchovným krokem je spoření dítěte na určitý cíl. Touží váš syn po drahé hračce? Nabídněte mu, že pokud si ušetří určitou část cílové částky, zbytek mu doplatíte. Naučíte ho tak, že splnění některých přání je potřeba odložit nebo se kvůli nim vzdát jiných. Bude mu také mnohem jasnější, že šetření peněz je postupný a nepříliš rychlý proces. Tato strategie je aplikovatelná u starších dětí a je nutné, abyste cílovou částku volili přiměřeně. Dětská vytrvalost je mnohem menší, děti uvažují v krátkodobém horizontu, a pokud ani za rok neuvidí konkrétní výsledek svého snažení, je přirozené, že jejich zájem a snaha zcela opadnou.
Podobná situace panuje i v otázce kapesného. "Kapesné obvykle začínají dostávat děti školního věku a je v pořádku, aby měly určité množství peněz, s nímž budou moci nakládat podle svého vlastního uvážení. Jeho výše by měla být taková, aby si dítě bylo schopno při rozumném utrácení dát něco málo stranou do pokladničky," radí psycholožka.
"U zcela malých dětí doporučuji dávat určité množství peněz každý den nebo minimálně jednou za týden. Malé děti uvažují v krátkodobém časovém horizontu a pokud dostanou najednou velkou částku peněz, velmi pravděpodobně ji utratí během několika dnů, protože si ji nedokáží rozvrhnout na delší časové období. Starší děti už mohou dostávat kapesné na celý měsíc a hospodařit s ním podle vlastního uvážení," radí psycholožka.
Při udílení kapesného však dodržujte jasná pravidla. Musí být zřetelně řečeno, co si dítě bude z kapesného financovat (například zda je do něj zahrnuto jízdné, účet za telefon apod.) a kdy dostane další příděl peněz. Pokud dítě peníze utratí předčasně, v žádném případě se nenechte zlomit k mimořádnému vyplacení dalšího kapesného.
