Otazka je, co je horší: mít doma hysterku nebo být s hysterkou rozveden ?

- nejlepší je si s hysterkou nic nezačít

Popis zcela odpovídá chování mého bývalého muže. Musel být středem pozornosti ve společnosti, nálady se mu střídaly opravdu neuvěřitelně, člověk nikdy nevěděl, s jakou přijde domů, věčně flirtoval a když se mu nedařilo, byla jsem já ta, která kdekoho balí.. Přitom jsem se bála podívat na jakéhokoliv mužského, aby z toho nebyla scéna. Jsem ráda, že to mám po dvaceti letech za sebou... A to jsem opravdu netušila, že by mohlo jít o hysterického chlapa, ale že je psychicky narušený, jsem tušila, ale snažila jsem se to tolerovat. Teď nechápu proč, protože dětem by bylo líp, kdybychom žili bez něj.

Příroda je spravedlivá, postihuje lidi bez rozdílu pohlaví či pleti!

ak uznavate tradicne hodnoty, akymi su deti, rodina, priatelia, potom partner s takouto poruchou Vas privedie na same dno, psychicky a dusevne Vas zruinuje a u spolocnych znamych, rodine vyvola dojem, ze ste ten najnehodnejsi manzel, otec na svete...12 rokov spolocneho zivota s takto postihnutou osobou ma priviedlo k tomu, ze som v ramci vlastneho dusevneho zdravia opustil miesto riaditela nadnarodnej spolocnosti, odisiel som do inej krajiny a robim vodica kamionu s tymi najjednoduchsimi zivotnymi navykmi a povinnostami - pravidelne jedlo, spanok a pohyb....Nic viac, ziadne plany do buducnosti, len si uzivam dennodenny zivot bez stresu...

Mě by spíš zajímaly příznaky při první schůzce, jak se to pozná, aby mohl chlap vycouvat hned na začátku....

mno aby vám ale pak každej neutekl 

Pane Svobodo, děkuji Vám za odkaz. Článek o této poruše jsem si s velkým zájmem přečetla a bohužel musím říct, že jsem se v životě s několika takovými lidmi osobně setkala, ale nikdy víc už bych tuto čest mít nechtěla. Samozřejmě, v každém z nás je něco trochu patologického, či spíš vyrýsovaná nějaká povahová vlastnost, která nemusí úplně zapadat do psychologického průměru, ale u hysteriků je těchto patologií vždy hodně pohromadě a co je nejhorší, tito lidé nemají na své chování vůbec náhled a ani ho mít nechtějí. Vždy za vše špatné může někdo druhý, oni přece nechybují, oni přece jednají správně vždy a za všech okolností. Je nesmírně těžké s nimi být doslova v jedné místnosti. Své partnery doma doslova týrají a ničí a ti pak končí v rukou psychiatrů, aniž by oni sami byli nemocní, jenže hysterik je naprosto zničí a oni skutečně onemocní. V práci je to též velmi náročné. Na takového člověka se nedá spolehnout, stále a za všech okolností prosazuje sám sebe, má změny nálad doslova ode zdi ke zdi, "nikdy nechybuje", to vždy ti druzí...

Díky!

Já jsem v tom prožil 1,5 roku a byly chvíle krásné i děsné. Vztah jsem musel opustit. Proto o tomto vím dost a řešil jsem to s kamarádkou psycholožkou, od které ten odkaz mám. A jak píši, tu radu, aby nikdo se nepokoušel být samaritánem a řešit to sám, to je vážně míněná rada, aby nikdo neriskoval. Je to vážnější, než si kdo umí přestavit!

Hoši, kdo si čtete místní "osvědčené" rady jak něco poznat, měli byste zvážit návštěvu obdobného pracoviště

FF

1. Emoční labilita - jo, to přesně mám.

2. Musí být středem pozornosti - jo, to musím, neustále.

3. Neustálé flirtování - to by na mě taky sedělo.

4. Pomstychtivost a manipulace - moje největší životní radosti.

5. Podmanivý šarm - tak ten přesně nemám

Takže výsledek? Můžu být v klidu 

...nemuzete

vyzkoušel jsem (ač nechtěně) a musím říct, že nebrat. Snad kromě sexu. Ale to mě taky za chvíli přestalo bavit, protože jsem věděl, že hned po něm se zase začne hádat.

To sis vybral špatnej model. Příště si musíš vybrat takovou, co se po sexu nezačne hádat, ale promění se v basu piva a partu kamarádů 

 Pešku, Pešku, pročpak k tématu přistupujete tak hystericky ?

.. jako byste psali o mém ex.. :-))