Většina žen (a jistě i mužů, i když ti se tehdy do hubnutí tolik nehnali) se styděla. Když jsme napáleni, většinou se tím nechlubíme, byť jsme "nevinné oběti". Někteří si ale stěžovali. Právníci jim nedávali velkou naději na výhru. Ten člověk přece splnil, co slíbil.
Poradil jim velice účinnou dietu.
Dnes se stala z hubnutí přísná věda. Nutriční odborníci si na jídlo rozhodně vydělají lépe než shora popsaný podvodníček. Když ale vezmete do hrsti zdravý rozum, zjistíte, že vám radí vlastně totéž. Jenže jazykem, který ve své nesrozumitelnosti skoro kopíruje Kanta či Hegela.
Řeknou třeba: "Pro váš nutriční typ je nutno rozvinout v prvních dnech redukčního režimu aerobní aktivity a omezit přísun sacharidů, přičemž je důležitá temporalita přísunu potravin."
Přeloženo do lidštiny: "Měli byste se více hýbat, nejíst tolik pečivo a sladké a jíst pravidelně." Každý ví, že by to měl dělat, nikdo na to nepotřebuje žádného odborníka. A přece je vyhledáváme stále častěji.
Začnou na nás s chemií. Potraviny rozdělí na polysacharidy, mastné a nemastné kyseliny a uhlohydráty. Popíší, jak se to míchá a spaluje v našem těle, jako se v alchymistické baňce mísí nějaké podivné roztoky.
Výstřední císař kdysi věřil, že tak se dostane ke zlatu, ke kameni mudrců, či dokonce k elixíru života. My věříme, že nám dietní superguru upraví ono klokotání v našem těle tak, abychom získali to, co je pro dnešní dobu stejně cenné jako pro Rudolfa II. elixír věčného mládí.
Krom onoho míchání je další zbraní guruů gramáž: nakazují vám, že smíte sníst v deset dopoledne sto gramů bílého masa (tím se nemyslí maso povětrné ženy, ale kuřecí) a k tomu 35 gramů zeleniny. Ráno vám možná dovolí šest gramů bonbonu.
Kilojouly, gramáže, plánování, harmonogramy... hubnutí podle výživových poradců je věda.
Co ale máte dělat večer v hospodě? Nezmlátí vás coby člověka podezřelého z příslušnosti k teroristické frakci ČOI, když vytáhnete lékárnické vážky a začnete převažovat svou porcičku?
Sektáři a krabičkáři
Jinak vás guru vede krok za krokem, jako když vstoupíte do nějaké sekty. Ostatně, sekta těch, co hubnou vědecky, není ničím jiným než... jakousi sektou. Sdělují si v kuřárnách fakta o redukčním režimu a nutričních hodnotách. Hubnutí jim stravuje skoro celou duševní kapacitu. Není divu – přísná věda si vyžaduje celého člověka.
Pokud si ale chcete zachovat zbytky zdravého rozumu na něco jiného než na nutriční hodnoty (pozor, nejsou to součásti nutrie, ale prostá sdělení, kolik má to a to jídlo kalorií či, jak se dnes módněji říká, kilojoulů), je pamatováno i na to. Můžete se obrátit na firmy, které vám naordinují takzvanou krabičkovou dietu. Každý den vám navezou pět krabiček, v každé správně odvážený pokrm. Nemusíte přemýšlet, jenom ve stanovené hodiny jíte. Jako pacient, který dostane od pana doktora léky. Nebo jako dítě, které se o sebe neumí postarat.
Má to ale své výhody. Nejste závislí na sektě. Musíte na to ale mít.
Všichni, ať už hubneme s guruem nebo krabičkami, jsme jako ti, kteří platili onomu vykukovi, který jim pak poslal dobrou radu "Nežer".
Veškerá věda a všechny triky se přitom dají shrnout do naprosto jednoduchých pouček.
1. Když chcete hubnout, musíte vydávat víc energie, než kolik přijímáte.
2. Jezte pětkrát denně malé porce složené z masa a zeleniny.
3. Třikrát týdně hodinku sportujte.
4. Nepijte u diety alkohol, když si nemůžete pomoci, pak nanejvýš jednu až dvě sklenky suchého bílého denně.
Ví to v podstatě každý.
Jenže radši, než abychom si to napsali na papír a dodržovali, vyhazujeme nesmyslné peníze za zbytečné rady.
Proč to děláme?
Odpověď je jednoduchá.
Jsme po všech stránkách nenažraní.
Vsadili byste na hubnutí pod vedením výživového poradce, nebo na zdravý selský rozum?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 27. října 2011. Anketa je uzavřena.
