Adolf Burger, padělatel proti své vůli. Život mu zachránila jeho profese tiskaře. Padělal více než sto milionů liber v rámci nacistické operace Bernhard v koncentračním táboře Sachsenhausen. O svých vzpomínkách napsal knihu, která byla v loňském roce zfilmována, snímek dokonce získal Oscara.
Jak padělal bankovky, v čem bylo padělání z technického hlediska nejtěžší? Co bylo jednodušší padělat – libru, nebo dolar? A je možné, že někdo padělal i po tom, co koncentrační tábor opustil? Nejen o tom je tento rozhovor, který je doplněn o další technické informace k padělání a technice tisku bankovek.
Jak jste se k padělání proti své vůli dostal?
Život mi zachránila moje profese – typografie. V březnu 1944 jsem byl přeřazen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Díky své profesi jsem byl spolu s dalšími vězni zařazen do padělatelské dílny. Stal jsem se součástí tzv. operace Bernard, o které jsem později napsal knihu a poté i film.
Operace Bernhard, které jste se nuceně zúčastnil a které je věnován i film Ďáblova dílna, však nebyla první operací tohoto druhu za druhé světové války?
Němci začali padělat podstatně dříve, než vznikla operace Bernhard. Jednalo se o padělaní sovětských červoňců a francouzských franků ve dvacátých letech minulého století.
Padělanými francouzskými bankovkami se měly kromě jiného platit Francii reparace. Červoňce měly sloužit k oslabení sovětského hospodářství. Ve Frankfurtu nad Mohanem byly při jedné akci zadrženy 2 tuny padělaných bankovek v hodnotě dvou milionů rublů. I přes zatčení tří padělatelů tajná služba v padělání pokračovala. V roce 1927 bylo v Německu odhaleno velké padělání rublů. A pak jí předcházela tzv. operace Andreas.
CELÝ ROZHOVOR S NEJVĚTŠÍM PADĚLATELEM VŠECH DOB, ADOLFEM BURGEREM, SI PŘEČTĚTE ZDE.
