Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vlastně vzniká puchýř a proč se nemá propichovat

aktualizováno 
Neexistuje člověk, který by se s ním nepotkal, ale možná vás nikdy nenapadlo, jak vlastně puchýř vzniká. Přečtěte si, co se děje ve vašem těle při vzniku puchýře, proč je vyplněn tekutinou a co se děje po jeho propíchnutí.

Puchýř rozhodne nepropichovat. | foto: Profimedia.cz

Lyžařská sezona je v plném proudu. Vyrazíte na hory s vyzkoušeným vybavením, které už jste na sobě měli mockrát. Lyžařské boty vám perfektně sedí, v bundě a kalhotách vám není zima a můžete se v nich bez problémů hýbat. Za své lyže byste dali ruku do ohně. Vaši lyžařskou výpravu zkrátka nemůže nic ohrozit.

Ráno před odjezdem na sjezdovku bohužel trochu spěcháte, a tak si ani neuvědomíte, že se vám jedna podkolenka v lyžařské botě trochu shrnula. V podstatě to vnímáte jako mírné nepohodlí, které můžete bez problémů ignorovat, ale odpoledne už cítíte v místě, kde je ponožka shrnutá, palčivou bolest. A i když si ji posléze narovnáte, za pár desítek minut už byste dali celou svou výplatu za to, abyste si mohli botu zout a v následujících dnech se k ní ani nepřiblížit. Na noze se vám vytvořil ukázkový puchýř, který se vám navíc ještě podařilo strhnout.

Hloubkové poškození

Abyste pochopili „mechanismus“ vzniku puchýře, je nejprve nutné vědět, jak vypadá anatomie lidské kůže. Ta se skládá ze tří vrstev - pokožky, škáry a podkožního vaziva. Zatímco pokožka představuje jakousi mechanickou ochranu složenou z pěti vrstev, brání odpařování vody z těla a průniku mikroorganismů do těla, škára je nejsilnější vrstvou, v níž jsou obsaženy potní žlázy a vlasové folikuly. Právě škára odpovídá za elasticitu kůže a navíc ještě vyživuje vrstvu, která se nachází nad ní. Poslední a nejhlouběji uloženou vrstvou kůže je podkožní vazivo, které funguje coby izolace a chrání nás před výkyvy teplot, ale i například před mechanickým tlakem.

Puchýř, mozol nebo kuří oko?

Jestli jde opravdu o puchýř, zodpoví Vitalion.cz

A teď si představte, že vaše kůže přijde do styku s předmětem (například onou špatně nasazenou ponožkou v lyžařské botě), který na ni permanentně tlačí a tře se o ni. Chvilkovému zvýšenému tlaku či tření je kůže schopná bez problémů odolat, ale když tlak neustává, dochází k mechanickému poškození pokožky. Zjednodušeně řečeno dojde k oddělení jednotlivých vrstev pokožky (tedy nejsvrchnější části kůže) v oblasti vrstvy, která se jmenuje Stratum Spinosum a je z oněch pěti vrstev v pořadí druhou nejhlubší.

Když je tato vrstva obnažená a přestanou ji chránit vrchní vrstvy, začne jí prosakovat ven tekutina, která se vlastnostmi podobná krevní plazmě. Pokud budou nadměrný tlak a tření pokračovat dál, „kapsička“ vytvořená z vrchních vrstev pokožky se protrhne, slaná tekutina vyteče ven a výsledkem je odhalení ničím nechráněné škáry. Jenže v té jsou umístěna nervová zakončení, takže kdykoli se onoho bolavého místa dotknete, podráždíte je a máte pocit, že to bude váš poslední krok. Ostatně uvědomte si, že je odhalena vrstva kůže, kterou za normálních okolností chrání pět dalších vysoce účinných vrstev.

Jak na puchýře

Pokud je to trochu možné, nechejte puchýř odkrytý, aby mohl "dýchat". Jestliže vznikl na místě, kde by se o něj něco třelo nebo na něj působil velký tlak (například v botě), překryjte ho sterilním gázovým čtverečkem a přelepte náplastí, ale nikdy příliš neutahujte.

Rozhodně nepropichovat!

Organismus začne napravovat poškození už přibližně za šest hodin a obnova buněk mu jde poměrně rychle. Už za osmačtyřicet hodin se vytvoří vrstva pokožky Stratum Granulosum, která leží nad poškozenou vrstvou. Nejvrchnější vrstva pokožky se znovu obnoví přibližně za pět dnů od vzniku puchýře a poškozené místo se uzavře nově vytvořenou pokožkou. Pokud puchýř nepraskne, nové vrstvy pokožky se začnou tvořit pod těmi poškozenými a tekutina vyplňující puchýř se absorbuje.

Žijete-li v zajetí mýtu, že puchýř je potřeba propíchnout, aby se rychleji zahojil, vyvedeme vás z omylu. Tekutina uvnitř puchýře totiž udržuje odhalenou škáru ve sterilním prostředí, působí jako prevence infekce a urychluje hojení.

Autoři: ,




Nejčtenější

Ve filmech bývá psychopat extrémně antisociálně vyšinutý jedinec, násilný a...
Psychopati mezi námi: mohou být i mistry kreativity a zachránci životů

Jejich schopnost ovládat jednotlivce a manipulovat davy z nich dělá rozené vůdce. Chladnokrevností a bezohledností se dokážou vždy prosadit. Psychopati však...  celý článek

Její sportovní dráha se pojí s klubem Tiger team.
Klukům dnes schází vojna, říká kickboxerská šampionka Sandra Mašková

Druhé místo je pro ni prohra, znamená to být „jen“ nejlepší mezi poraženými. A ne za všechny své zlaté medaile se plácá po ramenou. Kickbox se stal jejím...  celý článek

Teatrální, klidní, šokovaní. Spoutaní, zbití, mrtví. Archivy listu New York...
OBRAZEM: Nahlédněte do kriminálního světa Ameriky

Teatrální, klidní, šokovaní. Spoutaní, zbití, mrtví. Archivy listu New York Daily News ukrývají fotky zločinců všeho ražení, od profesionálních gangsterů po...  celý článek

Další z rubriky

Diamanty, to je především velký mýtus. A ukázková reklamní kampaň.
Diamanty bez lesku: jsou nadhodnocované a stojí za nimi kartel

Diamant je nejtvrdším přírodním minerálem. Přijde-li však na jeho reálnou tržní cenu, není zdaleka tak pevný. Za jeho hodnotou stojí především mistrně odvedená...  celý článek

Vymodlený potomek. Při zkoumání souvislosti věku a reprodukční schopnosti věda...
Biologické hodiny tikají i mužům, říká věda

Tak pozorně se věda věnovala ženským biologickým hodinám, až pozapomněla na to, jak si s rostoucím věkem rozumí jejich reprodukční schopnosti. Aktuální studie...  celý článek

Vrchol však měl přijít v roce 1907. Drak s názvem Cygnet, dlouhý 12,2 metru,...
OBRAZEM: Geometrie ve vzduchu. Graham Bell pouštěl čtyřstěnné draky

Vypadali jako uskutečněné fantazie surrealistických hlav nebo jako UFO. Na louku však s nimi chodil velevážený vědec, který měl už v té době na kontě například...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.