Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vlastně vzniká puchýř a proč se nemá propichovat

aktualizováno 
Neexistuje člověk, který by se s ním nepotkal, ale možná vás nikdy nenapadlo, jak vlastně puchýř vzniká. Přečtěte si, co se děje ve vašem těle při vzniku puchýře, proč je vyplněn tekutinou a co se děje po jeho propíchnutí.

Puchýř rozhodne nepropichovat. | foto: Profimedia.cz

Lyžařská sezona je v plném proudu. Vyrazíte na hory s vyzkoušeným vybavením, které už jste na sobě měli mockrát. Lyžařské boty vám perfektně sedí, v bundě a kalhotách vám není zima a můžete se v nich bez problémů hýbat. Za své lyže byste dali ruku do ohně. Vaši lyžařskou výpravu zkrátka nemůže nic ohrozit.

Ráno před odjezdem na sjezdovku bohužel trochu spěcháte, a tak si ani neuvědomíte, že se vám jedna podkolenka v lyžařské botě trochu shrnula. V podstatě to vnímáte jako mírné nepohodlí, které můžete bez problémů ignorovat, ale odpoledne už cítíte v místě, kde je ponožka shrnutá, palčivou bolest. A i když si ji posléze narovnáte, za pár desítek minut už byste dali celou svou výplatu za to, abyste si mohli botu zout a v následujících dnech se k ní ani nepřiblížit. Na noze se vám vytvořil ukázkový puchýř, který se vám navíc ještě podařilo strhnout.

Hloubkové poškození

Abyste pochopili „mechanismus“ vzniku puchýře, je nejprve nutné vědět, jak vypadá anatomie lidské kůže. Ta se skládá ze tří vrstev - pokožky, škáry a podkožního vaziva. Zatímco pokožka představuje jakousi mechanickou ochranu složenou z pěti vrstev, brání odpařování vody z těla a průniku mikroorganismů do těla, škára je nejsilnější vrstvou, v níž jsou obsaženy potní žlázy a vlasové folikuly. Právě škára odpovídá za elasticitu kůže a navíc ještě vyživuje vrstvu, která se nachází nad ní. Poslední a nejhlouběji uloženou vrstvou kůže je podkožní vazivo, které funguje coby izolace a chrání nás před výkyvy teplot, ale i například před mechanickým tlakem.

Puchýř, mozol nebo kuří oko?

Jestli jde opravdu o puchýř, zodpoví Vitalion.cz

A teď si představte, že vaše kůže přijde do styku s předmětem (například onou špatně nasazenou ponožkou v lyžařské botě), který na ni permanentně tlačí a tře se o ni. Chvilkovému zvýšenému tlaku či tření je kůže schopná bez problémů odolat, ale když tlak neustává, dochází k mechanickému poškození pokožky. Zjednodušeně řečeno dojde k oddělení jednotlivých vrstev pokožky (tedy nejsvrchnější části kůže) v oblasti vrstvy, která se jmenuje Stratum Spinosum a je z oněch pěti vrstev v pořadí druhou nejhlubší.

Když je tato vrstva obnažená a přestanou ji chránit vrchní vrstvy, začne jí prosakovat ven tekutina, která se vlastnostmi podobná krevní plazmě. Pokud budou nadměrný tlak a tření pokračovat dál, „kapsička“ vytvořená z vrchních vrstev pokožky se protrhne, slaná tekutina vyteče ven a výsledkem je odhalení ničím nechráněné škáry. Jenže v té jsou umístěna nervová zakončení, takže kdykoli se onoho bolavého místa dotknete, podráždíte je a máte pocit, že to bude váš poslední krok. Ostatně uvědomte si, že je odhalena vrstva kůže, kterou za normálních okolností chrání pět dalších vysoce účinných vrstev.

Jak na puchýře

Pokud je to trochu možné, nechejte puchýř odkrytý, aby mohl "dýchat". Jestliže vznikl na místě, kde by se o něj něco třelo nebo na něj působil velký tlak (například v botě), překryjte ho sterilním gázovým čtverečkem a přelepte náplastí, ale nikdy příliš neutahujte.

Rozhodně nepropichovat!

Organismus začne napravovat poškození už přibližně za šest hodin a obnova buněk mu jde poměrně rychle. Už za osmačtyřicet hodin se vytvoří vrstva pokožky Stratum Granulosum, která leží nad poškozenou vrstvou. Nejvrchnější vrstva pokožky se znovu obnoví přibližně za pět dnů od vzniku puchýře a poškozené místo se uzavře nově vytvořenou pokožkou. Pokud puchýř nepraskne, nové vrstvy pokožky se začnou tvořit pod těmi poškozenými a tekutina vyplňující puchýř se absorbuje.

Žijete-li v zajetí mýtu, že puchýř je potřeba propíchnout, aby se rychleji zahojil, vyvedeme vás z omylu. Tekutina uvnitř puchýře totiž udržuje odhalenou škáru ve sterilním prostředí, působí jako prevence infekce a urychluje hojení.

Autoři: ,




Nejčtenější

Skutečná femme fatale. „Anita je skvělá, skvělá žena. Fantastická osobnost....
Anita Pallenbergová: múza Rolling Stones hlásala drogy, alkohol a sex

Přitahovala, sváděla jako magnet, zároveň ale naháněla strach. Byla hedonistická, desetiletí prožila v drogovém a sexuálním opojení. A „šestý člen Rolling...  celý článek

Miluji přírodu a vůně, říká MOgirl Kristýna.
Miluju vůně. A miluju chlapy, kteří voní, říká MOgirl Kristýna

Obětavá, kamarádská, empatická, ale i spontánní a praštěná. Tak se vidí MOgirl Kristýna. Seznamte se.  celý článek

Nehoda a zranění mě nakonec paradoxně zrychlilo, říká Gabriela Novotná.
Špičky dun strojem prorážíme, říká jezdkyně, která se chystá na Dakar

Je potřeba fyzická síla, jezdkyně přece krotí pekelně těžkou mašinu. Pak i sebevědomí a nezbytná je také technická dovednost. Klíčem k rally je však podle...  celý článek

Další z rubriky

Takhle vypadal vesmírný sex ve sci-fi filmu Barbarella.  Nakolik je reálný ve...
Děti narozené dobyvatelům kosmu mohou být jiné než pozemské, tvrdí vědec

Lidské ambice rostou do vesmíru, sahají až k plánům na kolonizaci Měsíce či Marsu. Leccos víme o ochraně před radiací, o zajištění výživy, dokonce i o tom, jak...  celý článek

Skutečná femme fatale. „Anita je skvělá, skvělá žena. Fantastická osobnost....
Anita Pallenbergová: múza Rolling Stones hlásala drogy, alkohol a sex

Přitahovala, sváděla jako magnet, zároveň ale naháněla strach. Byla hedonistická, desetiletí prožila v drogovém a sexuálním opojení. A „šestý člen Rolling...  celý článek

Na rozdíl od jiných zlatokopeckých měst byly hlavní stavby Rhyolite zděné....
Rhyolite: superměsto vzniklo díky zlatu, nakonec ho pohřbila panika

Uprostřed nehostinné nevadské pouště vyrostlo z popudu jediného muže město, které žilo zlatou horečkou. A zaniklo, když v něj otec zakladatel přestal věřit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.