Pokud jste alespoň jednou v životě nakupovali v Londýně či Miláně, nestačíte se v obchodech s pánskými košilemi v Česku divit. Umělohmotné materiály, nepadnoucí střihy, nekvalitní límce, nevzhledné vzory a přemrštěné ceny. „Mnozí muži jsou ochotni zaplatit více než tisícovku za košili z polyesteru, jejíž výroba stojí kolem jednoho dolaru. Jeho kůže a spolupracovníci to vždy pocítí, a to doslova,“ říká uznávaný odborník na profesionální image Pavel Čmelík a dodává: „Přitom stačí vědět, co koupit.“
Existují tři základní zásady, které by měl úspěšný muž znát.
1. Jedině kvalitní stoprocentní bavlnu
Látka je nejdůležitějším ukazatelem kvality košile. Ideálním materiálem je čistá přírodní bavlna utkaná z extra dlouhých vláken. Kromě toho, že dobře vypadá, je především zdravá: je to prodyšný materiál, který dobře odvádí pot, dýchá a zajišťuje přirozené proudění vzduchu kolem těla.
Výrobce by měl vždy uvádět, z jakého druhu bavlny je košile ušita. Tedy zda je to například popelín, rypsový kepr nebo pinpoint. Nejkvalitnější bavlna se nazývá Sea Island.
Košile by měla být rovněž označena jako „2 fold cotton“ (někdy také „2 ply cotton“). Jednoduše řečeno - značí to, že látka je utkána z dvojitého vlákna. Tím získá extra pevnost a odolnost.
2. Lepený límeček - nikdy
Límeček je velmi důležitá část košile, neboť je stále vidět a kvalita jeho zpracování určuje, jak se budete cítit po celý den. „Právě límeček je jedním z hlavních znaků, který odlišuje prvotřídní košili od všech ostatních. U běžných košil je vnitřní část límečku tvořena umělým materiálem, k němuž je vnější látka v podstatě přilepena. Límeček je pak u krku nepříjemný na nošení a dříve se opotřebí, neboť použité lepidlo se časem vymyje a vnější látka se začne oddělovat od vnitřní části,“ říká Pavel Čmelík.
Ti nejlepší krejčí tak stále používají více než sto let starý způsob výroby límečku, který je založen na tom, že i jeho vnitřní část je ze stejného materiálu jako košile samotná. Límeček tvoří několik stejných kusů bavlny, které jsou k sobě pečlivě sešity. Tento způsob výroby je samozřejmě složitější a dražší, neboť ho lze dělat pouze ručně, a klade proto vysoké nároky na zkušenosti krejčího.
Důležitý je rovněž tvar límečku, protože promluví do vašeho vzhledu. Muži s úzkým obličejem by měli sáhnout po širším a obráceně. Formální košile by měla mít límec bez knoflíčků. Ty patří spíše k volnočasovým košilím. Podstatné jsou rovněž výztuhy, aby se límce neohýbaly. Třeba známý britský výrobce košil Charles Tyrwhitt má železné výztuhy v ceně košile, u řady dalších firem si je lze pořídit jako nadstandard.
3. Rukáv musí sednout ruce, límeček obličeji
Zásadní je, aby muži košile padla. Každý přitom potřebuje jiný střih, obvod krku, velikost a délku rukávů, jiný tvar límečku. Košile musí být elegantně vyštíhlená, avšak stále příjemně volná. Ale pozor, v Česku lze často najít v obchodech jen jednu délku rukávů, což není dobře.
Máte tedy dvě šance, tou dražší je nechat si košili ušít, levnější je vybrat si obchod se širokým výběrem. Rájem pro muže je v tomto smyslu slavná londýnská ulice Jermyn Street a její obchody T. M. Lewin, Charles Tyrwhitt, Hilditch & Key či Turbull & Asser.
A na závěr ještě jedna podstatná pomůcka: formální košile do obleku by nikdy neměla mít kapsičku.
.
