Na začátku je třeba vyjasnit pojmy, majetnický vztah k partnerovi není totéž co žárlivost. "Zatímco žárlivost směřuje obvykle k opačnému pohlaví, takže žena žárlí na další ženy, s nimiž se její partner stýká, majetnictví zahrnuje širší spektrum," říká psycholožka Marcela Vojířová. "Majetnická žena nevnímá jako ohrožení pouze ostatní ženy, ale všechny ostatní lidi, koníčky a aktivity, s nimiž se musí o svého partnera dělit."
"Nejdřív jsem bral scény jako důkaz jejího zájmu a v podstatě mi to asi i lichotilo. Záhy jsem ale zjistil, že by chtěla mít kontrolu nad každou minutou mého dne," vzpomíná na svou zkušenost čtenář Zbyněk Podhorský. "Byla schopná mi za den třeba dvacetkrát zavolat, jen aby se mě pod nějakou záminkou zeptala, kde a s kým jsem. Nenáviděla jakékoli moje koníčky a přátele, se kterými jsem chtěl trávit volný čas. Když si podala moje kamarády a požádala je, aby mě přestali tahat do hospody a na florbal, protože nám tím údajně ničí vztah, dal jsem jí kopačky. Stejně jí ale trvalo ještě skoro půl roku, než pochopila, že je skutečně konec."
Nevěřím si, proto chci vlastnit
Podle odborníků je majetnický postoj stejně jako žárlivost typickým projevem nejistoty a malého sebevědomí. "Žena, která se chová majetnicky ke svému partnerovi, je především nejistá sama sebou," vysvětluje Marcela Vojířová. "Zjednodušeně řečeno nevěří, že jsou její osobnostní kvality takové, aby jimi byla schopna svého partnera zaujmout a udržet. Proto sahá po takovém chování, o němž se domnívá, že jí setrvání vztahu zajistí. Snaží se například izolovat partnera od kamarádů, přátel a někdy i od rodiny, protože se s nimi o něj nechce dělit."
Vaše majetnická polovička má zkrátka pocit, že pokud se jí podaří odstřihnout vás od většiny lidí a aktivit, budete logicky veškerý čas trávit s ní a bude moci filtrovat valnou část podnětů, které se k vám dostanou.
Nenechte si vnutit její pravidla
Cesta za nápravou je o to složitější, že majetnický člověk nemá obvykle na své jednání patřičný náhled a nedokáže akceptovat racionální argumenty. Cítí se totiž být ohrožený a často má paranoidní tendence.
To však samozřejmě neznamená, že by měli partneři na jakékoli rozhovory o tomto tématu rezignovat. Pro majetnického člověka je velmi důležité, aby ve svém protějšku cítil oporu.
Psycholožka však upozorňuje, že partnerský rozhovor má smysl pouze tehdy, když se majetnictví projevuje pouze v lehčí formě. "V mnoha případech nelze očekávat, že se něco změní tím, že si o situaci popovídáte. Většinou je nutná spolupráce s odborníkem, který odhaluje jednotlivé roviny problému a řeší je postupně."
Psycholožka radí, abyste se zaměřili na příčiny, které vaši partnerku k majetnickému chování vedou. "Je možné, že tento patologický vzorec chování převzala například od svých rodičů, že má za sebou negativní vztahovou zkušenost z minulosti nebo jiný zážitek, který toto chování podnítil. Je dobré, pokud se ho podaří objevit, aby si ho mohla znovu prožít, zpracovat jinak a přenést se přes něj. To je však práce pro odborníky a přirozeně ne vždy se odkrytí příčin podaří."
Dávejte jí tedy najevo, že o pokračování vašeho vztahu stojíte (pokud tomu tak skutečně je), ale nenechte si vnutit její pravidla. Pokud se vzdáte jednoho koníčku proto, abyste se vyhnuli scénám, můžete dát sbohem všem dalším. Stejné pravidlo platí pro aktivity s vašimi přáteli, rodinnými příslušníky a známými. Držte si pevně své pozice a snažte se ji vmanévrovat do ordinace dobrého psychologa.
