„Zůstaňme přátelé.“ Ona slova se po krachu partnerského vztahu mnohdy přímo nabízejí. Je však možné, aby přátelské pokračování svazku neskončilo zlomeným srdcem, depresemi a úzkostí? Studie představená na výročním zasedání Americké psychologické asociace se snažila najít odpověď.
Kvarteto důvodů pro přátelství
Její vedoucí Rebecca Griffithová začala identifikováním důvodů, které nás vedou k pokusu překročit partnerský svazek přátelstvím. Prvním z nich je bezpečí. Pokud partnerský vztah nekončí nenávistí, pořád vám druhý může nabídnout podporu, radu, důvěru. Ostatně server Medical Daily upozorňuje, že podle studie z roku 2016 patří představa, že bývalý partner pořád může poskytnout podporu či útěchu při vaší psychické nepohodě, dokonce i při strádání způsobeným samotným rozchodem, k nejčastějším důvodům, proč zůstat přáteli. Podobně jako například přesvědčení, že z vás partnerka „udělala lepšího člověka“.
Do přátelské podoby však vztah můžeme chtít přenést i z praktických ohledů: bývalé partnery mohou spojovat finanční závazky, péče o děti, potřeba sdílet informace.
Třetím motivem pro udržení přátelství mohou být ohledy, zdvořilost. Přáteli možná ani zůstat nechceme, ale nechceme toho druhého zranit. Chceme se zachovat slušně.
Čtvrtou sadou důvodů jsou ty romantické. S bývalou partnerkou či partnerem nás pořád, z naší strany, spojuje láska. Nebo se intimní svazek zhroutil „pouze“ proto, že se z něj vytratila jiskra, vášeň, zatímco náklonnost a pocit blízkosti zůstaly.
Slušnost a praktičnost
Na povaze důvodů, pro něž intimní vztah převádíme do jeho přátelské verze, podle autorů studie velmi záleží. Předznamenávají totiž, zda přátelství vydrží, jak přetrvá dlouho a jak pozitivní bude, tedy nakolik bude spojené s bezpečím, štěstím, spokojeností a vystříhá se pocitů úzkosti, nejistoty, žárlivosti.
Je přitom evidentní, podotýká Griffithová, že dva z motivů vycházejí z emocionálních potřeb, tedy z potřeby bezpečí a z nevyřešených romantických citů. Zbylé dva odkazují na neemocionální potřeby, odkazují na praktické důvody a slušnost.
Podle Griffithové dávají dlouhému a naplněnému přátelství největší šance neemocionální důvody. Transformujeme-li tedy rozpadlý partnerský vztah v přátelství z praktických důvodů, jako je starost o děti, nebo proto, že se zkrátka chceme zachovat slušně, má největší šanci, že vydrží dlouho a bude prosté negativních pocitů.
Pozitiva však nabídne i přátelský vztah, v němž hledáme podporu, oporu, pocit bezpečí. Takový svazek však podle studie nebývá stálý. Dlouhodobá bývají naopak přátelství postavená na romantických touhách, ačkoli s sebou paradoxně nesou negativní emoce. „I když vám nedopřávají žádné benefity, máte tendenci v takových přátelstvích zůstávat déle,“ shrnuje Griffithová.
Jakkoli však tedy skýtají nejlepší vyhlídky praktické motivy a slušnost, server Medical Daily staví závěr kansaské studie do problematičtějšího kontextu. Připomíná totiž loňskou studii, podle níž přátelské vztahy s bývalými partnerkami či partnery udržují z praktických ohledů často lidé s osobnostními rysy „temné triády“, kam patří psychopati, narcisté a machiavelisté. Právě oni se snaží zachovat někdejší vztah alespoň v přátelské podobě čistě pro osobní zisky, například kvůli sexu.
