V tchyni můžete získat dobrou společnici, chůvu vašich potomků a možná i

V tchyni můžete získat dobrou společnici, chůvu vašich potomků a možná i kamarádku. Nemáte-li ale štěstí, může vám tchyně pekelně znepříjemnit život. | foto: Profimedia.cz

Bojová strategie: jak zvládnout příšernou tchyni

  • 109
Leze vám do soukromí, zásobuje vás uštěpačnými poznámkami, dává vám stovky nevyžádaných rad a všemožně vám otravuje život. Bohužel ji nemůžete rázně poslat do patřičných míst, protože je to vaše tchyně. Přečtěte si, jak se dá s nevybíravým chováním tchyně bojovat.

"Při konfliktních situacích s tchyní nebo i s tchánem je člověk omezen hned ve dvou směrech. Jednak do hry vstupuje fakt, že se jedná o starší osobu, z níž máte přirozený respekt, a jednak je to blízký příbuzný vaší partnerky, které si vážíte, máte ji rádi a samozřejmě jí nechce ublížit," říká psycholožka Zdeňka Dušková. "To však neznamená, že svého postavení může tchyně zneužívat a že vy si musíte dát všechno líbit." Spolu se kolegyní Marcelou Vojířovou okomentovala příběhy našich redakčních známých a poradila, jak se v podobných situacích bránit.

1. Nerespektování soukromí

"Že s tchyní budou velké problémy, jsem definitivně pochopil v okamžiku, kdy se přišla podívat do našeho nového bytu a přinesla nám nakreslený plánek, kam máme umístit jaký nábytek," stěžuje si třicetiletý David. "Vůbec se nás nezeptala na náš názor, představy nebo potřeby a ihned začala po prázdném bytě poletovat a vyměřovat, co kam přijde. Jen jsem zíral. A tím to samozřejmě neskončilo. Naprosto nerespektuje naše soukromí. Když přijde na návštěvu, do všeho nám leze, všechno komentuje a chová se, jako by byla doma. Nejhorší na tom je, že moje manželka ji nedokáže okřiknout, i když jí to taky vadí."

Ignorace vašeho práva na soukromí je bohužel u tchyní poměrně častá. Dotázané psycholožky to vysvětlují skutečností, že dotyčná jaksi nestihla pochopit, že její dcera už dospěla, že má svůj vlastní život a ona do něj nemůže zasahovat stejným způsobem, jako když byla ještě dítě. A vy se s tím svezete vlastně jen tak mimoděk, protože vaše soukromí je přece prakticky to samé jako soukromí její dcery.

"Je potřeba vytyčit jasné hranice. Spíše než obecnou rozmluvu bych doporučovala řešení konkrétních situací," říká psycholožka Marcela Vojířová. "Pokud svou tchyni slušně požádáte, aby brala větší ohledy na vaše soukromí, jde o značně obecný pojem, který si každý z vás může vykládat jinak. Takže například pokud vlastní tchyně klíče od vašeho bytu, je třeba se s ní konkrétně dohodnout na tom, že nemůže přicházet na návštěvu bez ohlášení, ale že jste jí klíče svěřili pouze pro akutní případy. Řešte jednu situaci po druhé tak, aby bylo naprosto jasné, co jste ještě ochotni respektovat a co už nikoli."

2. Zasahování do výchovy dětí

"Se svou tchyní jsem vycházel docela dobře až do okamžiku, než se nám narodilo první dítě. Tchyně syna vnímala spíše jako hračku, kterou si příležitostně vypůjčovala, ale pouze na chvilku, když měla sama náladu. Neexistovalo, že by nám pohlídala, když jsme potřebovali my," říká osmatřicetiletý Luboš. "O to víc nám ale udílela rad ohledně výchovy a neustále nás za naše rodičovské schopnosti kritizovala. Syna špatně krmíme, oblékáme, vychováváme a vůbec všechno děláme špatně. Postupem času dokonce začala jednat proti naší výchově. Když jsme Péťovi například zakázali cukroví před obědem, byl to pro ni pokyn pro to, aby šla a přecpala ho bonbóny. Když se potom narodil druhý syn a začala to samé praktikovat i u něj, už jsem to nevydržel, hrozně jsme se pohádali a úplně jsem s tchyní přerušil styky."

"Zasahování do výchovy dítěte je jedním z nejcitlivějších témat, která se v rodině mohou objevit," souhlasí psycholožka Zdeňka Dušková. "Vždy platí pravidlo, že klíčové a poslední slovo ve výchově dítěte mají jeho rodiče a všichni rodinní příslušníci by to měli respektovat."

Psycholožka doporučuje, abyste sféru vlivu prarodičů vymezili podle toho, jak často přichází s dítětem do styku, zda vám s péčí o něj pomáhají a do jaké míry jsou si vaše rodiny blízké: "Jen těžko můžete požadovat, aby prarodiče hlídali svá vnoučata a neměli k dispozici žádné výchovné prostředky. Na druhou stranu ani prarodiče nemohou očekávat, že pokud je jejich kontakt s vnoučaty sporadický, dovolíte jim, aby zasahovali do jejich výchovy."

Zároveň však psycholožka radí, abyste si s partnerkou a posléze i s prarodiči ujasnili zásadní oblasti, v nichž budete postupovat jednotným způsobem, například ohledně používání nebo nepoužívání tělesných trestů a podobně.

3. Neustálá kritika

"Se svou tchyní se snažím vídat co nejméně, protože kdykoli se potkáme, má ke mně nějakou výtku. Neobrací se s nimi sice přímo na mě, ale trousí je před mou manželkou i dětmi, takže například mé ženě opakuje, jak to se mnou nemá lehké a jakou se mnou musí mít trpělivost," stýská si čtyřiatřicetiletý Michal. "Když tchán vyráběl nábytek do dětského pokoje, zase chodila a říkala dětem, že to musí udělat dědeček, protože od svého tatínka se toho nedočkají a podobně. Hrozně mi to vadí, ale když se ohradím, řekne mi, že jsem přecitlivělá hysterka a že přece vůbec o nic nejde. Takže se tam ukážu tak jednou za půl roku a úplně mi to stačí."

"Kritizování před partnerkou nebo dokonce v přítomnosti dětí je zcela neakceptovatelným a neomluvitelným chováním," souhlasí psycholožka Marcela Vojířová. "V tomto případě jde o zcela zjevnou verbální agresivitu, jejímž účelem je zlikvidovat autoritu muže před jeho nejužší rodinou. Je škoda, že Michal neuvádí, na čí straně stojí jeho manželka a zda podporuje spíše jeho nebo svou matku. Právě podpora manželky by totiž mohla být řešením, který agresi její matky zarazí. Je naprosto nutné, aby jeho manželka dávala najevo, že za ním stojí a že si nepřeje, aby na jeho adresu zaznívaly takové urážky. Až tchyně ztratí posluchače, nejspíš ji její agresivní výpady přestanou bavit."

Větší problém však podle psycholožek může nastat, pokud tchyně omezí své výpady před dospělými, ale bude s nimi pokračovat v přítomnosti dětí. Jestliže k takové situaci dojde, navrhují psycholožky sáhnout s radikálnímu řešení a pohrozit agresivní tchyni, že buď se svou verbální agresí přestane, nebo budete nuceni její styky s vnoučaty omezit.