Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jaká jsou kola pro Tour? Stroj Andy Schlecka jede jako ferrari

aktualizováno 
Po zkoušce jízdy v pelotonu jsme v našem volném seriálu k Tour de France otestovali, jak jezdí kola profesionálů. Závodil jsem sám se sebou na dvou různých kolech, profesionálním a obyčejném. Výsledek? V hrubém přepočtu na 200 km udělá rozdíl v technice asi dvě hodiny.

Pro náš laický test jsem vybral oblíbený kopec pražských cyklistů na Točnou. Jsou to cca dvoukilometrové serpentiny, které aspoň malinko simulují mírnější alpské výjezdy. Zajímalo mne, jaký bude pocit z rozdílné jízdy a o co bude špičkové kolo rychlejší.

Hlavními hráči v testu se stala následující kola:

Obyčejné sportovní pánské horské kolo starší koncepce s chrom-molybdenovým rámem, ale s úzkými plášti bez hrubého vzorku. Kolo má už sice hodně za sebou, ale je v relativně dobrém technickém stavu. Navíc pevná přední vidlice, klasická geometrie rámu a cyklistické klipsny nedělají z tohoto velocipedu, obzvlášť v jízdě po hladkém asfaltu, žádného "horského šneka".

Proč tento test

Záměrně jsme srovnali v našem laickém testu nesrovnatelné. Šlo nám o to ukázat, jaké "nářadí" závodníci sedlají a nakolik je či není rozdíl mezi "obyčejnou" a závodní cyklistikou propastný.

Proti němu stavím pýchu moderní cyklotechniky, nejnovější závodní silniční kolo Trek Madone 6.7 SSL za 170 000 Kč. Na tomto stroji právě nyní jedou Tour de France například slavní bratři Schleckové z Lucemburska a Švýcar Cancellara z týmu Leopard Trek, či Němec Klöden ze stáje RadioShack. Abych byl úplně přesný, testovací kolo se přeci jen trošku liší. Má "obyčejné" skandiové ráfky, zatímco závodní speciály na Tour de France (Trek Madone 6.9 SSL) mají lehčí ráfky karbonové a cena jednoho kola tak hravě přesáhne 200 000 Kč.

Staré horské kolo

Staré horské kolo

Závodní kolo Trek Madone

Závodní kolo Trek Madone

Od začátku je jasné, že to bude nerovný boj. Ale každého určitě zajímá, nakolik nerovný? Udělá moderní technika opravdu propastný rozdíl? Úsek z křižovatky hlavní silnice spojující pražské Komořany se Zbraslaví k obci Točná je dlouhý něco přes 2 kilometry a má převýšení přibližně 120 metrů. Kolik minut nebo vteřin bude rozdíl? Schválně pojedu na obou kolech dvakrát, jednou pomaleji a pak rychleji, dohromady tedy čtyři jízdy. Abych nezvýhodňoval to či ono kolo, pokusím se řídit při jízdě nejen pocity, ale i tepovou frekvencí.

První díl testu jsem se rozhodl jet na cca 75-80 % maximálního výkonu. Začínám na starém obyčejném kole i proto, aby supermoderní technika neměla od začátku výhodu. Musím říci, že první pocit není špatný. Kolo je v dobrém stavu, slušně přehazuje a úzké pláště dobře odvalují. Troufám si říci, že toto staré kolo, byť váží 13-14 kilo, by možná stačilo i modernějším horským strojům. Nahoře stopky ukazují 8 minut 35 vteřin.

Po patnáctiminutové pauze sedlám Trek Madone. Kolo jsem už předtím pochopitelně vyzkoušel. Rám, vidlice, řídítka i sedlovka z karbonu, plus nejmodernější komponenty Shimano Dura-ace a Bontrager dávají tomuto superstroji váhu pod 7 kg. Váhový rozdíl je do kopce hodně znát. Navíc špičková geometrie, tuhost a pevnost rámu. V každém šlápnutí je cítit přesnost, rychlost a výbušnost. Bicykl je ostrý jak nabroušený nůž, ale neovládá se zas tak snadno a není také extra komfortní. Prostě závodní nástroj. Ale nahoře jsem za pouhých 7 minut a 25 vteřin. Rozdíl je tedy 1 minuta 10 vteřin.

Ve druhé části testu se snažím jet mírně pod hranicí maxima, řekněme blízko k  90 % maximálního výkonu. Vyrážím opět nejdříve na obyčejném kole a teprve teď cítím, jak "nejedu". Chvílemi mi připadá, že skoro stojím. Zdrcující pocit. Přesto jsem nahoře o 15 vteřin rychleji než na stejném kole při první jízdě - přesně za 8 minut 20 vteřin.

Druhá jízda na Treku Madone, čtvrtá a celkově poslední, mi připadá jak svezení ve ferrari oproti trabantu. Nahoře jsem za 7 minut 6 vteřin, tentokrát o 1 minutu a 14 vteřin rychleji.

Co bude příště

V dalším pokračování příští týden si povíme něco o přípravě na zkušební projetí 19. etapy Tour de France z městečka Modane přes bájný vrchol Galibier (2 645 m) do horského střediska Alpe d´Huez (jede se 22.7.). Měří sice "jen" 109,5 km, ale bude na Tour jednou z nejtěžších. Jsou na ní dvě horské prémie mimo všechny kategorie a prakticky jediný kilometr tu nevede po rovině. Celkově se nastoupají téměř tři km.

Někomu se rozdíl nemusí zdát propastný. Co to je minuta a pár vteřin? Zkusme to však přepočítat na hypotetickou 200km etapu Tour de France. Je to samozřejmě velmi hrubé porovnání, ale propast v technice dává při zprůměrovaném rozdílu z obou jízd - 1 minuta a 12 vteřin - na cca 2 kilometry skoro šokující výsledek. Na 200 km by byl rozdíl plné 2 hodiny! To je asi třetina času, který profesionálové stráví během takové etapy v sedle. Špičkový závodník navíc umí "vydolovat" z moderního stroje víc a maximálně na něm také snížit odpor vzduchu. Skutečný rozdíl by proto byl podle mého názoru ještě markantnější.

Autoři: ,


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...



Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Hodiny jeho práce smyje déšť. Život je taky jen dočasný, říká umělec

Sklad pro Sněhurku, Mogilovo, Bulharsko: Malba vznikla v prostorách vinařství...

Jezdí po světě a maluje na zdi a chodníky. Jeho projekty vedou diváky k úžasu, ale také nutí přemýšlet nad smyslem...

Další z rubriky

VIDEO: Budujeme funkční sílu, která si rozumí se zdravím, říká instruktor

Pavel Macek je prvním certifikovaným instruktorem systému StrongFirst v Česku.

Sílu neodděluje od správného pohybu a fyzickou kondici od dlouhodobého zdraví. „Fitness by mělo znamenat, že vše je...

VIDEO: Mistři světa vzali na raft reportéra. Začal se topit

Reporér iDNES.tv usedl do raftu s mistry světa. Skončilo to dramaticky.

Říkají o sobě, že nejsou profesionálové. Rafting mají členové RK Troja jako koníček. Přesto dokázali vyhrát mistrovství...

Mám za sebou asi dvacet zlomenin, říká biker Maroši

Zlomenin a úrazů měl Michal Maroši nepočítaně. K jeho řemeslu patří.

Léčí si vážnou zlomeninu, letos oslavil čtyřicítku, děti mu rostou jak z vody a veškerou energii teď věnuje přípravám...

Najdete na iDNES.cz