Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vězení plná důchodců. Japonští senioři v nich hledají sociální jistoty

aktualizováno 
Teplé jídlo třikrát denně, střecha nad hlavou, pravidelné zdravotní prohlídky. Navíc za vás výdaje platí stát. Tak lze shrnout hlavní důvody, proč se japonská vězení plní přestárlými a donedávna ještě zákona dbalými občany. A proč se mění v pečovatelské ústavy.

Japonský stát stojí nástup seniorů do vězení velké výdaje. | foto: Profimedia.cz

Poprvé upozornila na neobvyklý trend v roce 2005 Národní policejní agentura. Tehdy ale tvořily osoby starší pětašedesát let jen 5,8 procent osazenstva věznic, zatímco o deset let později už to bylo dvacet procent.

Pro trestně-nápravná zařízení je to velký problém. Jak říká vedoucí správního odboru japonského ministerstva spravedlnosti Shinsuke Nishioka: „Z vězeňských dozorců se kvůli tomu stávají pečovatelé, podobně jako v domovech důchodců.“ Ne, vězni důchodového věku se samozřejmě nebouří, po večerce nehlučí, nevyvolávají rvačky ani nezapalují matrace. Jen občas potřebují pomoci s oblékáním, úklidem cel a také se neobejdou bez asistence ve sprchách.

Fotogalerie

Zdravotní personál věznic proto funguje v téměř nepřetržitém provozu. Na začátku loňského roku musela vláda odložit stranou částku půl milionu dolarů na každou ze sedmdesáti japonských věznic, aby jejich správci mohli zaměstnat další pracovníky asistenční péče.„Prakticky už neřešíme pokusy o útěk z vězení,“ dodává Nishioka. „Řešíme například to, že naši svěřenci špatně slyší příkazy nebo že potřebují častěji chodit na toaletu.“

Nesvoboda, ale jisté jídlo

Socioložka Yuki Shinko, autorka knihy Podsvětí starých lidí, se kriminalitě důchodů v Japonsku věnuje dlouho. Staříci za mřížemi podle ní pocházejí z válečné a těsně poválečné generace, která svou tvrdou dřinou vystavěla ekonomický úspěch země. Dnes však mají problém z důchodu utáhnout nájem a stravu.

Řešení? „Nechat se zavřít do vězení za nějaký menší přečin, třeba krádež v obchodě,“ tvrdí Shinko. „Když přestárlí skončí ve vězení, vyhrají na celé čáře. Je o ně postaráno, dostanou jednoduchou práci, která jim dává pocit užitečnosti a prospěšnosti, a netrpí samotou.“

Nepleťme se však, ráj na ně za vězeňskými zdmi nečeká. Při práci je zakázáno mluvení, pohybovat se senioři musejí husím pochodem. I zdejší vězeňský život je monotónní. Na výjimečných kulturních akcích je třeba sedět s rukama složenýma podle předpisů v klíně, potlesk je obvykle zakázaný.

Pro mnohé vězně je to přesto lepší volbou než život na svobodě. „Ve vězení mají alespoň střechu nad hlavou a zaručená jídla,“ říká profesorka oboru sociálních služeb Tina Maschi.Akio Doteuchi, odborník na sociální rozvoj z NLI Researcher Institute v Tokiu je ještě pregnantnější: „Sociální situace v Japonsku nutí staré lidi páchat zločiny.“

Za pravdu jim dává i vedoucí ochranky nákupního centra v Tokiu Mochizuku Morio. „Dnešní zlodějíčci nejsou žádné děti. Jsou to dědové a babičky, jimž je mezi sedmdesáti a osmdesáti lety. Vlastně ani nechtějí krást, nechtějí utíkat, chtějí se nechat chytit.“

A bude možná hůře. Japonsko je totiž jednou z mála zemí na světě, kde se každoročně prodá více plen pro dospělé než pro nemluvňata. Už dnes tvoří lidé starší pětašedesát let 27 procent celkové populace, a pokud se tento trend nepodaří zvrátit, v roce 2060 jich bude 40 procent. A čím víc japonská vězení zlepšují péči o přestárlé, tím více důchodce lákají.

A důchodci propuštění na svobodu se za mříže stále častěji vracejí. „Nevím, co za život bych měl vést, až se odsud dostanu. Jakmile odejdu, budu se bát o svoje zdraví a finanční situaci,“ citovala agentura AFP jednoho z vězňů seniorů ve trestnici Fuchu, kam se dostal za pokus o krádež.

Na japonské poměry se proto v posledních letech rapidně zvýšila míra recidivy: až 70 procent z odsouzených důchodců se do pěti let do vězení podívá znovu.

Autoři:


Nejčtenější

Poklad! Zlato a stříbro z vraku musel Alex Storm osm měsíců tajit

Alex Storm, hledač pokladů z potopených lodí

Tisíce zlatých a stříbrných mincí vynášeli z oceánského dna dvacet dní. Byl to poklad jako z pohádky. Následujících osm...

VIDEO: Lukáš ze sebe dělá Bílou i Vondráčkovou. Podoba je neskutečná

Lukáš ze sebe umí udělat dokonalou Lucii Bílou. I její pohyby a grimasy má...

Už skoro čtvrt století se živí jako travesti umělec. Téměř denně vystupuje po celém Česku a proměňuje se ve známé...



Stelete si postel? Máte víc sexu i přátel, tvrdí výzkum

Naše ranní ložnicové návyky o nás prozradí víc, než myslíme, tvrdí studie.

Jako by ostrým řezem dělil společnost na dvě opravdu odlišné skupiny. Jako by to nebyl jen pouhý ranní návyk. S tím,...

Siláci tahali kamion, zvedali auta. Českým mistrem se stal Jiří Tkadlčík

Je to jednoručka, ale jiná, než jakou znáte z fitka.

Má četné mezinárodní úspěchy, je legendou českých strongmanů, proto byl favoritem. Oprávněně. Jiří Tkadlčík první český...

Vzlétl jsem s Boeingem 737. Skoro jako doopravdy

Snili jste jako malí, že budete pilotem? Máte šanci to zkusit.

Vypadá to jako běžný obchod, jenže jakmile se za vámi zaklapnou dveře, ocitnete se v jiném světě. Jen pár kroků od...

Další z rubriky

Biologický Černobyl: tragický únik antraxu hodili Sověti na šmelináře

Takto vypadá Bacillus anthracis pod mikroskopem.

Z japonských koncentračních táborů přes nakažené hlodavce v kanalizaci pod Kirovem. Bakteriální kmen antraxu s číslem...

OBRAZEM: Takto cvičili džentlmeni na začátku minulého století

Úhledný bílý komplet, dokonce motýlek kolem krku, fajnový knírek a ladné...

Úhledný bílý komplet, dokonce motýlek kolem krku, fajnový knírek a ladné pohyby. To najdete v brožuře Švédského...

Extrémní gastronomie: prasečí rektum považují Namibijci za pochoutku

Prase savanové (Phacochoerus africanus) je pro kuchaře tuhou výzvou. Vybírají...

Někdy je lepší se moc nevyptávat. Na otázku, která část prasete savanového je nejlepší, vám totiž lidé z namibijského...

Najdete na iDNES.cz