Grivalský se vyučil v zemědělství a přes deset let dojil krávy nedaleko kláštera boromejek v pražských Řepích. Když ale státní statek po revoluci skončil, vrhl se Michal Grivalský na čištění bot. Se svým křesílkem stojí v létě dole na Václavském náměstí a přes zimu v pasáži Myslbek.
Jak vás napadlo oživit tuto téměř mrtvou profesi?
Čištění bot se mi líbilo odjakživa, přišlo mi to jako užitečná a vznešená profese. Vždyť podle bot poznáte, s jakým mužem máte tu čest. Při čištění bot se také dostanu do kontaktu se zajímavými lidmi. Navíc mě to nutí se vzdělávat, číst noviny, mít všeobecný přehled o českém i světovém dění, musím umět se zákazníky hovořit o tématech, které s nimi souvisejí. Často je překvapím s tím, že se s nimi dokážu bavit o kultuře, ekonomice i sportu.
Kdy jste s čištěním bot začínal?
Na podzim roku 1990, kdy jsem si začal přivydělávat na Staroměstském náměstí. Když jsem na to šel poprvé, měl jsem velkou trému, schovával jsem se v takové malé uličce na Starém Městě. Chvíli mi trvalo, než jsem osmělil a zvykl si na lidi. Nejhorší byly narážky a pitomé řeči, jimž jsem od kolemjdoucích občas čelil. Ale čistění bot mě bavilo natolik, že jsem se tím v roce 1993 začal živit na plný úvazek.
Jak se podle vašich zkušeností starají čeští muži o boty?
Špatně. Strašně mi vadí kultura bot v Česku. Když vidím, jak jdou mladí muži třeba od promocí, občas se neudržím a říkám jim: prosím vás, sundejte si tu kravatu, když máte takové boty. Je pravda, že jsem za dvacet let už profesionálně deformovaný, a tak koukám po botách víc než jiní, a je to smutný obrázek. Lidé se o boty nestarají. Když s někým jednám, kouknu mu na boty a vím, s kým mám tu čest. Opravdu nevím, jak muže naučit, že se mají o svou obuv starat.
Můžete jim třeba poradit: co je na čištění bot nejdůležitější?
Dát si s tím opravdovou práci. Správně botu umýt pěnou, nakrémovat, navoskovat, vykartáčovat a naleštit flanelem. Já osobně mám jen na mytí bot čtyři druhy pěn a speciální kartáč na odstranění nečistot a sprej na případné nánosy nekvalitního starého krému. Snažím se navíc objednávat stále kvalitnější kosmetiku, která boty lépe a lépe ošetří. Když má někdo boty za 15 tisíc, měl by o ně pečovat kvalitním krémem a voskem.
Jak jste se naučil správně čistit boty?
Částečně mě proškolila firma a přiznávám: částečně to byl systém pokus omyl. Dnes už se muži mohou podívat na různá výuková videa na internetu, ale před 15 lety to nešlo. Učím se ale pořád. I teď si občas nechávám od výrobců poradit, jaký krém použít na speciální druhy kůží. Jsou přípravky na lakovanou, krokodýlí či hadí kůži. A třeba semišové boty čistím na počkání jen tehdy, když nejsou špinavé. V opačném případě je musí zákazník přinést a já si s nimi dám důkladnou práci doma.
Jak dlouho trvá vyčištění bot?
Základní čištění kolem deseti minut. S nejluxusnější kosmetikou včetně vosku to pak bude i půlhodina. Cena je u základního čištění kolem šedesáti korun, dámské kozačky jsou za sedmdesát korun. Lodičky za padesát korun. Když je bota hodně špinavá, tak si řeknu maximálně osmdesát korun.
Kdo jsou vaši zákazníci? Jen bohatí lidé?
Ne, ne, převládá stálá klientela. Jsem tu už patnáct let a zákazníci si na mě zvykli. Jsou to lidé všech věkových i příjmových kategorií. To není o tom, jestli je člověk bohatý nebo ne, ale jestli se chce starat o své boty. Převažují muži, ale přes zimu se mi díky kozačkám dvakrát třikrát do měsíce stane, že mám více žen než mužů.
