Vladimir Averbukh, jeden z moderních jeskynních lidí

Vladimir Averbukh, jeden z moderních jeskynních lidí | foto: Profimedia.cz

Jedí syrové maso, hladoví, běhají po čtyřech. V New Yorku ožili jeskynní lidé

  • 172
Spořádají ohromné porce syrového masa a pak den i více hladoví. Utíkají ulicemi New Yorku, metají kameny, ručkují a skáčou po lešeních, běhají po čtyřech. Žijí uprostřed velkoměsta a pracují jako burzovní makléři či mediální experti, říkají si však jeskynní lidé a snaží se co nejvíc přiblížit životnímu stylu našich předků.

Pro lidský organismus je způsob života lovců a sběračů nejpříhodnější, myslí si totiž šestadvacetiletý John Durant, který pracuje v internetové reklamě a je jakýmsi náčelníkem skupiny dalších stoupenců zpětné cesty historií.

Jejich cílem je zbavit se "špatných návyků", které nám zanechala tisíciletí, jimiž lidská společnost prošla od paleolitu. Konzumují tedy velké porce syrového masa, tak, jako naši předci po ulovení mamuta, poté se postí až do "dalšího lovu".

Moderní metropole však lovcům a sběračům nepřeje, například vybírání vajec z ptačích hnízd nebo chytání veverek v newyorských parcích by je stálo až 90 dnů v zamřížované jeskyni. Fyzicky náročný život jeskynních lidí tak mají simulovat sportovní aktivity.

Vladimir Averbukh, jeden z moderních jeskynních lidí

Bývalý námořní důstojník, osmatřicetiletý Andrew Sanocki, listu The New York Times vysvětlil, že se sportu věnuje intenzivně především na konci půstu, s prázdným žaludkem, aby si pak dopřál bohatou hostinu. Právě takový rozvrh má napodobit námahu, kterou museli hladoví lidé ze starší doby kamenné vynaložit na obstarání jídla. "Je to jako bychom vyrazili, něco zabili a teď to museli sníst," říká Sanocki.

Úprk Manhattanem naboso

Vladimir Averbukh souhlasí. "Rád cvičím před jídlem. Dieta a cvičení patří k sobě. Bylo to součástí života našich předků," zdůraznil reportérovi agentury AFP devětadvacetiletý webový správce, mezi jehož libůstky patří sprintování ulicemi Manhattanu, skákání ze schodů či cviky na zábradlích a lešeních.

Newyorská jeskynní komunita si vede tak dobře, že se jí dostalo i pozornosti od elity podobného způsobu života. Jeden z guru paleolitického hnutí Francouz Erwan Le Corre dokonce za jedné mrazivé noci stvrdil své přátelství s Johnem Durantem během naboso přes Brooklynský a Manhattanský most.

Vladimir Averbukh, jeden z moderních jeskynních lidí

Samotného Le Corre označil časopis Men's Health za "dokonalé dvojče Tarzana" a jednoho z mužů s nejvšestranněji rozvinutou fyzičkou na planetě. Mezi sportovní aktivity, které propaguje, patří házení a chytání kamenů, skákání po balvanech, běh po čtyřech či běh naboso. Jedná se prý totiž o "základní, nezbytné dovednosti, které by měl umět každý".

Sportem se ale menu novodobých paleolitických lidí nevyčerpává. Dalším trikem je stát se velmi, velmi častým dárcem krve, prozrazuje Andrew Sanocki. I tady je cílem co nejvěrněji simulovat tvrdý život lovců plný útrap a zranění.

Ostatně, machismus je v životním stylu moderních lovců a sběračů silně přítomen. Nikdy bych nešel do nějaké módní, slečinkovské diety, jaké zkouší moje sestra, říká nad mrazákem plným krvavých fláků a masitých kostí John Durant.

Že je mezi nimi jen jediná žena, třiadvacetiletá Melissa McEwenová, kterou k svérázné dietě přivedly žaludeční potíže, není až tak náhodou.

Spor o rajče

Ale nejen syrové maso tvoří jídelníček diety jeskynních lidí. Povoleno je i ovoce a zelenina, na indexu jsou ovšem potraviny jako chléb, obiloviny, cukr či mléčné výrobky.

Vladimir Averbukh, jeden z moderních jeskynních lidí

I mezi jeskynními lidmi jsou však rozdíly ve stupni přísnosti. Zatímco John Durant spokojeně pěstuje na střešní terase rajčata, Vladimir Averbukh se na jeho zahradničení dívá s mrzutým nesouhlasem. "Jeskynní lidé nejedli lilky," říká stroze a vysvětluje, že rajčata patří pod lilky, které pocházejí z Nového světa a nemohli být součástí jídelníčku lovců a sběračů.

"Jíme jen to, co jedli naši předkové před 10 tisíci lety. Tedy to, co můžete chytit s kyjem v lese," zdůrazňuje agentuře AFP.

Další členové komunity však nekompromisní přístup Averbukha s jeho preferencí pro syrové hovězí a bobule nesdílejí. "Moje hranice vede u sushi. Paleolitičtí lidé přece měli oheň, že jo?" snaží se ospravedlnit svůj oblíbený pokrm Sanocki.

Není "paleo" jako "paleo"

Ne každý návrat však musí mít tak extrémní podobu. Paleolitickou stravou je inspirována i dieta Lorena Cordaina, profesora na státní univerzitě v Coloradu a autora knihy The Paleo Diet. Ta však k pojídání syrového masa a půstům nevyzývá. Upozorňuje ale, že řada zdravotních problémů přišla spolu se zemědělskou revolucí, která lidský jídelníček rozšířila, a vyhýbá se obilovinám, mouce i bramborám. Zastoupeny jsou v ní naopak mořské plody, libové maso, zelenina a ovoce.

Stránka newyorské paleo komunity má přes 230 členů, nesdružuje ale jen stoupence půstů a syrového masa

Lékař z Upper East Side Grant Macaulay listu The New York Times řekl, že Cordainovu knihu a dietu doporučil stovkám svých pacientů.

Ani takové paleolitické stravě však netleskají všichni odborníci. Délka života našich předků byla daleko kratší, dožili-li jste se kolem třiceti let, vedli jste si ještě dost dobře, upozorňuje Clark Larsen, antropolog na státní univerzitě v Ohiu.

Paleo dieta z pohledu výživáře

"Koncept paleolitické diety vychází z toho, že období paleolitu bylo nejdelší kapitolou lidských dějin a několik tisíc let, zhruba jen 500 generací po neolitické revoluci je příliš krátkých na to, aby se lidský genom adaptoval na jiný styl stravování," říká výživář Mirek Petr z Alltraining.cz. Jídelníčku, jenž byl změněn zemědělskou revolucí, která s sebou přinesla pěstování obilí, rýže či brambor, se dodnes podle odhadu přizpůsobil genom jen asi 25 až 30 procent lidí.

"Loren Cordain, který koncept paleolitické diety popsal jako první, vlastně doporučuje, abychom genetickým dispozicím, které nám paleolit zanechal, vyšli vstříc. Předkládá navíc několik docela pádných argumentů: neolitické stravování přineslo lidstvu zvýšený počet zánětlivých onemocnění, cukrovka druhého typu či nárůst dětské mortality.

Cordainem doporučovaná strava (čerstvé ovoce a zelenina, mořské plody a libové maso) je bohatá na antioxidanty, vlákninu, nízkoglykemické karbohydráty, omega 3 a mono-nenasycený tuk."

,