Výstředník. Žil se svou matkou, po její smrti udržoval její ložnici a šatník

Výstředník. Žil se svou matkou, po její smrti udržoval její ložnici a šatník tak, jak byl za jejího života. Jednou za rok všechno její šatstvo vypral. | foto: Profimedia.cz

Kauza Jimmy Savile: Jako kdyby se ukázalo, že Dáda zneužívala děti

  • 101
Jmenoval se Jimmy Savile a od roku 1964 byl moderátorskou hvězdou a idolem dětí a mládeže. Dostal za to tituly od královny i papeže, teď po smrti je však obviněn z pedofilie.

Když přesně před rokem zemřel, uložili ho do zlaté rakve a přišly se mu poklonit tisíce lidí. V té době byl Sir James Savile ještě považován za dobrého člověka, slavnou televizní hvězdu a idol tří generací dětí a teenagerů.

Teď má na krku ostudu in memoriam. Jeho voskovou sochu v Muzeu Madame Tussaud už odstranili a také se pracuje na tom, aby přišel o šlechtický titul. Příbuzní dokonce sundali reliéf jeho neopakovatelné humpolácké tváře, který měl na náhrobku.

Kdyby žil, hrozil by mu soud a hodně let ve vězení. Tam by s ním spoluvězni asi nejednali v rukavičkách - tak, jako se to děje všude s muži, kterým se za mřížemi říká "prasečkáři".

Pro Británii je to otřes srovnatelný snad jen tím, kdyby se u nás provalilo, že legendární televizní Štěpánka či strýček Jedlička (to je opravdu jen příměr použitý pouze proto, že u nás byli pro generace dětí něčím podobným, čím byl pro malé a mladé Brity Savile), zneužívali děti, které se zúčastnily natáčení jejich pořadů.

Přesně to pravděpodobně dělal James Savile, který byl třicet let britskou Štěpánkou, Dádou či strýčkem Jedličkou pro odrostlejší a Šípem, Uhlířem, Pergnerovou i Marešem dohromady.

U nás ho neznáme, zato v Británii byl opravdu Někdo. Zhruba třicet let se pravidelně objevoval na obrazovce, kde od roku 1964 uváděl hitparádu Top of the Pops a později pořad Jim'll Fix It (Jim to zařídí), kde plnil přání diváků, většinou dětí. Byl nepřehlédnutelnou postavou: hranatý obličej vesnického burana, helma platinových vlasů, na sobě křiklavé silonové tepláky a k tomu na rukou a kolem krku tlusté zlaté řetězy.

Než z obrazovky v roce 2006 definitivně odešel, byl národní institucí, miláčkem dětí a mládeže. Jak se teď ukazuje, mimo kamery to bohužel bylo spíš naopak.

Když před pár týdny oznámilo deset žen, že je Savile v 60. a 70. letech, kdy byly ještě pod zákonem, zneužíval, byl to jen začátek, který strhl lavinu. Dnes je podobných tvrzení už na čtyřicet, přičemž policie prověřuje další stovky obvinění. Některé ženy uvádějí, že byly znásilněny, jiným bylo v té době dokonce třeba čtrnáct let. Kromě toho údajně zneužil i jednoho chlapce.

Některá svědectví působí tak trochu jako přitažená za vlasy, ale také se ukazuje, že spousta lidí z okruhu televizních štábů měla podezření celé roky. A někdy to bylo dokonce i něco víc než jen pocity.

Británie tak prožívá nehezký skandál, který vrhá špínu na showbyznys.

Měli ho rádi

Přitom Savile vždy připomínal spíš neškodného klauna. A taky chudého chlapce, který se vyšvihl ke značce Rolls-Royce, šlechtickému titulu a silvestrům tráveným s rodinou Margaret Thatcherové.

Zpočátku to vypadalo, že to dotáhne maximálně k životu pana Podprůměrného. Byl posledním ze sedmi dětí v chudé rodině, kde bylo během krize ve 30. letech běžné, že rodiče "nadělovali" k Vánocům prohlídku hračkářství, aby se děti mohly na hračky aspoň podívat. "Vůbec mě nenapadlo, že bych mohl nějakou z těch hraček taky dostat," napsal Savile ve své autobiografii.

Vyšel ze školy ve čtrnácti a nikdy už si vzdělání nevylepšil, i když se ukázalo, že má tak vysoké IQ, že se stal členem Mensy.

Když začala válka, byl odvelen do dolů a pracoval jako horník. A zřejmě by jím zůstal až do smrti, kdyby nebyl poblíž nálože, která nevybuchla tak, jak přesně měla. Hodně dlouho se léčil, a když ho někdy v roce 1946 doktoři pouštěli, řekli mu, že se zády, která mu výbuch pořádně zrasoval, už do dolů nesmí.

Tak začal dělat diskžokeje. Dokonce tvrdil, že založil první diskotéku v Británii, což je diskutabilní podobně jako mnoho jeho dalších tvrzení. V každém případě mu to ale šlo. A nejen to: ukázalo se, že umí vést podniky takového typu. Měl na to buňky, i když jeho zacházení s výtržníky, rváči a opilci bylo docela originální. Nechal je jednoduše přivázat ve sklepě k trubkám, kde chladli klidně až do rána.

Kromě toho se živil jako profesionální cyklista a zápasník. Později bez přípravy běhal maratony (ten poslední zvládl v 79 letech). "Odjezdil jsem přes 300 profesionálních závodů na kole, uběhl 212 maratonů a absolvoval 107 zápasů v profesionálním ringu," napsal o sobě. "Prvních 35 jsem prohrál, protože žádný zápasník nechtěl přijít domů a říct, že dostal napráskáno od diskžokeje s dlouhými vlasy. Postupně jsem měl zlomenou každou kost v těle. Strašně se mi to líbilo."

Z toho trochu prosvítá Savilův smysl pro humor a to, že byl zajímavou a pestrou osobností. Nakonec se dostal jako moderátor hudebních show do rádií, kromě jiného do Radia Luxembourg, což byl v těch časech velký pojem, a do BBC.

A v roce 1963 ho vybrali, aby uváděl pořad Top of the Pops. Premiéra byla 14. ledna 1964 a přišli tam Beatles. V televizi se Savile našel. Dalo by se říct, že vynalezl úplně jiný způsob moderování. Byl trochu za šaška, trochu za cvoka, trochu za rošťáka. Vymýšlel si nová slova, sděloval chytré věci, říkal nepříjemné pravdy natvrdo, ale taky plácal nesmysly, a když nevěděl, co dál, začal jódlovat.

Každý týden měl nový přeliv, jednou si dokonce nechal vlasy obarvit jako skotskou kostku. Celé to bylo dada. K tomu měl na sobě ty barevné tepláky (někdy byly ovšem kostkované, jindy zlaté), na očích obrovské růžové brýle, v ústech obrovský doutník, všude zlaté řetězy a prsteny. V Británii, která měla vždycky ráda výstředníky, vypadali vedle něj najednou i ti největší z nich jako puritáni.

Top of the Pops byla podle některých žebříčků nejdéle běžící show v dějinách televize. Ale ještě víc ho proslavil pořad Jim to zařídí. Od roku 1975 až do roku 1994 do ní přišly na tři miliony žádostí převážně dětí, které si chtěly pohladit lva, letět Concordem, zakopat si s fotbalisty Arsenalu, zaboxovat s Muhammadem Alim, zazpívat si se skupinou The Sweet, setkat se s premiérkou Thatcherovou a podobně. A Jim to zařídil.

Savile byl hvězdou. A byl na roztrhání. Firmy ho chtěly za konzultanta ohledně vkusu dětí a mládeže či trendů týkajících se této věkové skupiny. Měl rozsáhlé styky. Tvrdil, že pravidelně trávil silvestra s rodinou Margaret Thatcherové a že urovnával rozpory mezi Charlesem a Dianou (ani jedno asi nebyla stoprocentní pravda). Byl zván na různé akce jako celebrita.

Vymyslel dobrý trik, jak být dobře zaplacen. Na otázku, kolik chce, nikdy neřekl částku, jen prohodil: "Dejte mi tolik, na kolik si mě ceníte." V pozdějších letech odmítal nabídky, pokud byl honorář nižší než deset tisíc liber, s argumentem, že vysoká odměna bude zárukou, že akce bude dobře zorganizovaná.

Vydělával těžké peníze, ale také je dokázal získat pro potřebné. Pro charitu údajně získal na 40 milionů liber, což bylo v těch časech hodně. V jedné nemocnici dělal celé roky zdarma vrátného, byl čestným prezidentem svazu handicapovaných, sponzoroval studenty medicíny. Za svou charitativní činnost se stal důstojníkem Řádu britského impéria, byl královnou povýšen do šlechtického stavu, papež Jan Pavel II. z něj udělal rytíře Řádu svatého Řehoře (Gregora) velikého, dostal čestné doktoráty a také čestný baret královské námořní pěchoty, protože v rámci charitativní akce absolvoval pověstný zabijácký zrychlený přesun na 45 kilometrů s patnácti kilogramy zátěže v batohu a stal se jedním ze dvou civilistů, kteří ho kdy opravdu dokončili.

A teď, rok po smrti, je zřejmě všechno pryč.

Jak to asi bylo

Savile se nikdy neoženil a vysvětloval to tím, že manželství jeho sourozenců mu posloužila jako odstrašující příklad.

Žil se svou matkou až do její smrti v 70. letech. A přestože ho děti milovaly, on je moc rád neměl. Tvrdil, že právě proto jsou jeho pořady u nich tak úspěšné. "Myslím, že bych nedokázal sníst ani jedno dítě. Nemám je prostě rád," řekl se svým typickým humorem.

"Milý strýček" z televize. Jimmy Saville v roce 1981 u patnáctileté pacientky. Podle dnešních svědectví děti během svých návštěv v nemocnicích osahával.

Jedna z nemocnic, kde Savile zneužíval nemocné a postižené děti, prý o tom, že je pro ně hrozbou, věděla už před třiceti lety.

Ale ženy rád měl. Jako diskžokej měl pověst proutníka, ale současně velmi galantního muže. Čím byl úspěšnější, tím víc vše zjednodušoval, asi i proto, že si to mohl dovolit, protože byl známá tvář. "Muž má přijít, dát si hlt a zase jít," řekl o svém vztahu k ženám. Jindy zase vyprávěl, že s žádnou nezůstane přes noc: "Probůh," řekl třeba ve svém profilu pro BBC v roce 2000, "když je s ní člověk déle než dvě hodiny, má z toho mozkovou poruchu."

Ale za touhle fasádou rozverného muže, který se neoženil, protože si rád užívá a kromě toho "se oženil s celou zemí", bylo zřejmě něco divného.

Savile měl roky obavy z toho, že by ho někdo mohl obvinit z pedofilie. Když občas jeho diváci objevili jeho bydliště a chtěli autogram, strkal jim podepsané fotky poštovní schránkou, aby nemusel otevřít dveře a vystavit se podezření. Neměl nikdy počítač a zdůvodňoval to tím, že nechce, aby někdo mohl tvrdit, že si stahuje dětskou pornografii.

Rok po smrti obvinění stejně neutekl. Už nemluví jen tehdejší dívky, ale i jeho spolupracovníci. Zdá se, že leccos by mohla být pravda. Byl to docela propracovaný systém: Savile si zval na natáčení hodně děti z dětských domovů, což vypadalo moc hezky, ale na druhé straně to možná bylo proto, že nebyli žádní rodiče, jimž by se zneužitá dívka mohla svěřit a kteří by spustili poplach.

Ukazuje se také, že pár lidí z jeho okolí tušilo, co se odehrává, a že někteří se zřejmě i zúčastnili. Savile rovněž údajně osahával i dětské pacienty v nemocnicích, pro něž dělal charitu.

Vyšetřování je teprve v začátcích, ale zdá se, že pochyb je málo. Národní instituce Jimmy Savile se hroutí. K těm, kdo od něj dávají ruce pryč, nepatří jen muzeum voskových figur nebo královský majestát, ale i nemocnice, kde dělal vrátného: sundala z kafeterie neonový nápis s názvem U Jimmyho. Loďařská společnost Cunard zrušila plavbu na Savileovu počest, která se měla konat příští jaro kolem místa na pobřeží, kde je jeho hrob. Univerzita v Bedfordshiru mu odebrala čestný doktorát a organizátoři půlmaratonu Great North Run v Newcastlu, kam Savile často jezdil, ho vyrazili ze síně slávy.