Po bitvách často následovaly epidemie… Které z nich se nesmazatelně zapsaly do historie?
Jednou z těch největších se stala tyfová epidemie v Napoleonově armádě na podzim 1813 po prohrané bitvě u Lipska. Začala za ústupu ze Saska přes německé země k Francii a s plnou silou propukla blízko francouzské hranice, která tehdy ležela na Rýnu. Dosáhla neuvěřitelných rozměrů a snížila počty bojeschopných mužů na pouhou polovinu. „Hynuli po tisícovkách, nic jiného po cestě vidět nebylo. Strašlivá nemoc jménem tyfus nám šla v patách. Jedni říkali, že je to druh moru, šířený mrtvými, co nebyli pohřbeni dostatečně hluboko. Jiní, že to pramení z příliš velkého utrpení, jež přesahuje lidské síly. Nevím, jak to je, avšak alsaské a lotrinské vsi, kam jsme tyfus zavlekli, na to stále vzpomínají: na sto nemocných se jich uzdravilo deset, nanejvýš dvanáct!“ Tahle slova najdete ve svrchovaně autentickém románu Erckmann a Chatrian, přeloženým u nás jako Příhody nováčka z roku 1813. Nemoc si v závěru roku 1813 vyžádala nejméně tolik obětí jako celá bitva u Lipska. Jen v Mohuči, místě, kde se uprchlícii poražení slévali, jich od října do ledna pomřelo na 14 tisíc.
2. května 2020 12:00
