Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jít do hospody „na jedno“ obnáší dát si tři piva, zjistil průzkum

  15:00aktualizováno  15:00
Do hospody chodíme v průměru jednou týdně. Dobré pivo je základ, ale míříme do ní především za lidmi. Posedíme dvě až tři hodiny, ale když se vydáme „na jedno“, chystáme se spáchat očividný podvod. V případě pánů to totiž znamená necelá čtyři piva, u žen tři. Vyplývá to z aktuálního průzkumu.
Hospody k české společnosti pořád patří. Chodíme však do nich méně.

Hospody k české společnosti pořád patří. Chodíme však do nich méně. | foto: MF DNES

Pokud jde o výběr oblíbené hospody, klíčové je dobré pivo, dobře vychlazené a natočené, příjemný interiér a milá, rychlá, usměvavá obsluha. Jinak mají muži méně náročná kritéria než dámy. Důležité pro ně je, aby do podniku už chodili jejich známí, aby nabízel sportovní přenosy a aby v něm byla pěkná obsluha nebo krásné ženy z řad hostů.

Preference slečen a paní si všímají, zda se hospoda chlubí čistými toaletami a sklem, klimatizací, zda nabízí i dobré nepivní nápoje a chutná jídla. Důležité pro ně je i to, zda má podnik terasu či zahrádku, ocení dětský koutek i hezké okolí a posuzují, jak blízko je. Ženy nejsou do své hospody ochotny chodit tak daleko jako pánové.

Ani návštěvníky, ani návštěvnice hospod přitom prakticky nezajímá, zda v oblíbeném podniku najdou jukebox, kulečník, fotbálek nebo šipky a zda mohou platit kartou. Tahákem nebývá ani tankové pivo nebo zábavní program. A naprostým propadákem je obsluha nahoře bez, ta nenaláká prakticky nikoho ani z řad pánů.

Politiku nebrat

Na pivo chodíme především kvůli lidem a popovídat si. Po politických tématech však mezi loky piva neprahneme, probíráme známé a sousedy, užíváme si legrace. A mnohem spíše než o událostech z politického života mluvíme o sportu a kultuře.

Vesnická hospoda má přitom podstatně závažnější úlohu než městská. „Je jako zasedačka, úřad práce a kavárna,“ říká Jaroslav Cír z výzkumné agentury Perfect Crowd, která průzkum pro Budějovický Budvar mezi více než tisícovkou lidí provedla. Téměř 60 procent vesnických respondentů uvedlo, že se v hospodě dozvídá o nabídce práce, 45 procent se v případě potřeby vydává hledat pomocnou sílu právě do ní. Pro tři čtvrtiny štamgastů je hospoda stěžejním médiem. Tvrdí, že právě v ní se doví vše potřebné.

Jednou týdně, na dvě až tři hodinky

Vesnice a město dávají hospodským statistikám jiný rozměr i v dalších ohledech. V průměru chodí Češi na pivo jednou týdně, ti z měst však mají vyšší frekvenci než jejich vesničtí kolegové. Ve městech jde jednou týdně do oblíbené hospody 41 procent štamgastů, na vesnici jen 37 procent. Dvakrát týdně si pobyt v hospodě dopřeje 25 procent městských pravidelných hostů, na vesnici 22 procent. Denně, či téměř denně jsou na pivu čtyři procenta městských štamgastů, ale jen tři procenta vesnických. Plná tři procenta lidí z vesnice se v hospodě ukážou jen jednou za rok, nebo vůbec, ve městech však tato kategorie statisticky úplně schází.

V celorepublikovém průměru se do hospody chodí na dvě až tři hodiny, ve městech však bývá pobyt delší. Podle autorů průzkumu je to proto, že na vesnicích se lidé vídají častěji, proto si rychleji sdělí, co je nového.

Průzkum odhalil, že na 65 procent štamgastů by od návštěv hospůdky neodradil ani zákaz kouření, těm z vesnice by přitom překvapivě vadil ještě méně.

Geografická lokace hraje roli i v rychlosti a kvantitě pití piva. Vyrazíme-li „na jedno“, neopustíme hospodu dříve, dokud nezdoláme v průměru tři piva, muži dosáhnou na 3,92 piv, ženy na 3,02 piva. Podle krajů se však průměr onoho lživého „na jedno“ liší. Zatímco v Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji obnáší 3,76 piva, v Praze a Středočeském kraji je to 3,48 piva, v Královehradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji 3,21 piva, Jihočeském a Vysočině klesá průměr na 3,13 piva, v Moravskoslezském a Olomouckém na 2,82 piva a v Jihomoravském a Zlínském se nevyšplhá nad 2,73 piva.

Žebříček rychlosti pití piva tomu na protilehlých pólech odpovídá. I na jeho špici jsou Karlovarský, Ústecký a Plzeňský kraj se 2,15 piva za hodinu, následovány Královehradeckým, Pardubickým a Libereckým kraje s 1,85 piva, Vysočinou a Jihočeským krajem s 1,60 piva, Prahou a Středočeským krajem s 1,56 piva a Moravskoslezským a Olomouckým kraje s 1,55 piva, zatímco spodní příčku i tady okupují Zlínský a Jihomoravský kraj s 1,40 piva za hodinu.

Podle statistik jsou Češi pořád světoví premianti ve spotřebě piva. „V přepočtu na obyvatele je to 143 litrů za rok,“ připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Dodává však, že výkony českých konzumentů již roky stagnují. Produkce zdejších pivovarů sice stoupá, jenže je to kvůli exportu.

Klesá přitom zejména prodej piva v hospodách a restauracích, Češi do nich chodí stále méně často. Z deseti prodaných piv jsou tam vypita pouze čtyři.

Kolikrát týdně chodíte na pivo?

celkem hlasů: 259

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

Ani jednou 60
Jednou 60
Pětkrát a více 50
Dvakrát 38
Čtyřikrát 30
Třikrát 21
Autor:


Nejčtenější

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...



Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Hlasitá hudba svádí k nezdravým jídlům, tvrdí věda

Hamburger? Asi se v restauraci hrálo hodně nahlas.

Zvuková hudební kulisa v restauracích má velký vliv na to, co si objednáte. Ta hlasitá vám napovídá, abyste místo...

Extrémní gastronomie: brouci jumiles se vám snaží utéct z placky

Jumiles se rekrutují například z čeledi kněžicovitých.

Svěží chuť, vynikající aroma a doslova hemživá konzistence charakterizuje regionální mexickou lahůdku jumiles. Viděno...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz