Říct, že byl John Davison Rockefeller starší hodně bohatý, není úplně přesné. Byl vůbec prvním americkým multimiliardářem, dodnes je považován za nejbohatšího muže moderní historie. Na vrcholu svých podnikatelských sil měl pod palcem dvě procenta HDP Spojených států amerických.
Coby zakladatel Standard Oil Company dokázal obsáhnout 90 procent národního obchodu s ropnými produkty a benzínem. Včas a velmi chytře vytvořil trust, který kontroloval vše od těžby přes zpracování, distribuci a prodej, takže měl prakticky monopol na pohonné hmoty v zemi, která byla po palivech stále žíznivější. A když byl kvůli antimonopolnímu zákonu nucen rozštěpit svou společnost na 34 menších subjektů? Stal se ještě bohatší, protože jednotlivé segmenty narostly na ceně až třikrát.
První zaměstnání je jako den narození
Na vytvoření podnikatelského zázraku dřel J. D. Rockefeller od svých 16 let, kdy se jako pomocný účetní uchytil u Hewitt & Tuttle. „Den, kdy jsem nastoupil do zaměstnání, jsem slavil jako své narozeniny,“ bude později vzpomínat. „Byl to ten nejdůležitější okamžik mého života.“
Jeho tajnou zbraní do začátku byla schopnost porozumět „příběhu za čísly“. Pochopil detaily vnitrostátního obchodu, naučil se pracovat s proměnlivou cenou přepravy nejrůznějších komodit. A protože dokázal zboží dostat na místo dřív a levněji než konkurence, vítězil. Od dohadování se s lodními přepravci v docích, aby jím poptávaný náklad složili jako první, za které byl odměňován 16 dolary měsíčně, se brzy vyšvihl mezi špičku. Lokty si řádně naostřil při své další pracovní povinnosti, při upomínání odběratelů a dodavatelů pro nezaplacené pohledávky. Byl neodbytný, nesmlouvavý.
Na vrchol mu pomohla válka
Opravdu úspěšného podnikatele z něj učinila americká občanská válka. Tehdy se pro-republikánský Rockefeller rozhodl jít vlastní cestou a s tisícovkou vypůjčenou na desetiprocentní úrok od svého otce rozjel dodavatelský byznys. Dokázal si vyhádat spolupráci s armádou, rozprostřel obchodní síť po celém severu a s využitím kontaktů začal dosahovat úspěchů.
Za rok byl bohatší o 17 tisíc dolarů, které bleskově re-investoval do velmi slibné oblasti. Rafinérií a těžby ropy. Proč? Před válkou činila tržní cena 35 centů za jeden barel, v roce 1862 to bylo už 13,75 dolaru. Na zřízení a provoz jednoho vrtu přitom potřeboval zhruba tisícovku. Čistý zisk byl někdy mezi pěti až osmi dolary za barel. A z dobrého vrtu získal stovky tisíce barelů.
Rockefellerovi přibývaly „nuly na účtu“ každý den. Má někdo výnosnější naftové pole? Koupí ho nebo „zrockeffeleruje“. Prostě si ho pořídí po dobrém či po zlém. Potřebujete přepravit vytěženou surovinu? Má kompletní transportní servis, včetně zpracování. Topit a svítit potřebuje každý a zase je to on, kdo zajišťuje prodej.
Prodával šutry jako domácí mazlíčky. Vydělal miliony |
Části partnerů se zbaví, vykoupí jejich podíly. V roce 1870 byl milionářem, jím založená Standard Oil Company dodává více než 300 od ropy odvozených produktů, od barev po žvýkačky. Kontroluje vše od těžby po prodej, nemá konkurenci. Důlní činnost, stavba železnic, bankovní domy, elektřina a zemní plyn, lodní přeprava zboží… je všude, jeho obchodní impérium nezná hranic.
„Můj obchodní plán byl prostý: vydělat co nejvíc peněz a co nejvíc jich rozdat. Tak si to přál Bůh,“ bude později komentovat své počínání.
Jeho osobní jmění činilo kolem roku 1913 na 900 milionů dolarů. To už byl v zaslouženém důchodu, který si bude užívat hezkých 40 let. A začal rozdávat peníze. Postupně odkáže více než polovinu svých peněz nejrůznějším nadacím a prospěšným organizacím. Založil dvě vlastní univerzity, jiné prestižní instituce podpořil štědrým stipendijním programem, financoval vzdělávání a modernizaci školství, sponzoroval církev, budoval knihovny i jídelny pro chudé. Investoval do medicínského výzkumu, plošného očkování. Revolučně proměnil svět byznysu, teď tak ovlivňoval i filantropii. Jenže ne každý měl pro to slova uznání.
John Davison Rockefeller byl k stáru nepochybně štědrým mužem, mnozí v něm viděli spasitele. Spousta lidí však jednoduše nedokázala zapomenout, že „hodný strejda, rozdávající nikláky dětem na ulicích“ si ke svému bohatství pomohl často dost razantním způsobem. V jeho charitě viděli jen pokus očistit si svědomí.
Nikdy totiž neotálel, zda konkurenci v podnikání přeplatit nebo zastrašit. Vždy využíval kontaktů ve vládě, uměl rozdávat dary a nejspíš i úplatky. Tisíce lidí zruinoval a přivedl na mizinu. Jeho nesporný úspěch a monopolní postavení bylo výsledkem nesmiřitelného a velmi kontroverzního počínání.
Nebyl to dobrák od přírody, jeho minulost vlastně byla důkazem, že to nebyl vůbec žádný dobrák. I když se opravdu usilovně snažil, aby o něm všichni hovořili v superlativech. A proto si tak od začátku žárlivě střežil svou minulost.
Jen hezký obrázek
Co se o něm novináři dozví? Pokud nepátrají dost urputně, jen to, že se narodil v Richfordu „do chudých poměrů“. Že měl pět sourozenců a otec trávil mnoho času mimo domov, takže spousta práce zůstala na něj. Že šetřil brambory a mrkev z vlastní porce oběda, aby je mohl prodat se ziskem na trhu.
Jenže to už jsme zase u pohádky o tom, jak byl J. D. Rockefeller od dětství vedený zbožnými rodiči k tomu, aby pomáhal a rozdával. Kdo by pátral hlouběji, pod hutným nánosem povídání o zrození prvního selfmademana, který se vypracoval od nuly, tvrdě by narazil. Kroniky mlčely, matriční záznamy byly nedostupné, pamětníci si rázem nic nepamatovali.
Jsou za tím silně cítit peníze a moc multimiliardáře, který si nepřeje, aby se o něm, mimo oficiální a pečlivě budovaný hezký obrázek, vědělo něco bližšího. A právě na onu tajenou část příběhu se zaměřila ve své dvoudílné životopisné studii Ida Tarbellová.
Žena, která se nenechala zastrašit
Tarbellová byla americkou průkopnicí investigativní žurnalistiky a téma Standard Oil Company a jejího zakladatele úporně řešila celá léta. Původně ji zajímaly jen obchodní praktiky „nejdůležitějšího muže na světě“, tedy potlačování stávek, likvidace odborů, pracovní podmínky, způsoby devastace konkurence.
„Celý svět dnes s nataženou dlaní řeší, co jim Rockefeller může dát, a tento štědrý muž je nikdy nezklame,“ psala v McClure’s Magazine. „Mě však zajímá, odkud jeho bohatství a všechny ty peníze na dobré účely vlastně pocházejí?“ Nepopírala, že objekt jejího soustředěného zájmu je nesporně úspěšným, ne-li nejúspěšnějším podnikatelem historie. Jenže druhým dechem dodávala, že je zrovna tak slavný jako všichni dávní tyrani a diktátoři, jejichž slovo bylo jedinou spravedlností.
Táta se o sebe uměl postarat
Nakonec se dostala na stopu Velkému Billovi, miliardářově otci. John Davison Rockefeller o něm kdysi utrousil pár banálních poznámek. Zmínil například, že jej fascinovalo, jak táta doma u stolu přepočítával své peníze, když se vrátil z cest. „Vždycky měl u sebe aspoň tisíc dolarů v drobných. Nosil je normálně v kapse, bankám nevěřil. O sebe a své peníze se vždycky uměl postarat,“ vzpomínal. Jindy dodal k dobru, jak jeho a sourozence otec dost často šidil o kapesné. „Prostě chtěl, abychom byli pořád ve střehu, což byla vynikající průprava pro život,“ soudil.
Robert Durst: milionářův bizarní život je plný vražd, převleků a drog |
Tisícovka však tehdy byla pořádný balík, takže se novinářka začala ptát: Kdo vlastně byl William Avery Rockefeller? Obchodní cestující? K nemalému překvapení Tarbellové se odpověď neskrývala v archivech obchodních komor, ale v trestních záznamech hned několika amerických krajů.
Podvodník a násilník
William Rockefeller, Velký Bill nebo rovnou Bill-Ďábel byl totiž několikrát soudně trestaným podvodníkem. Nevlastnil obchod ani farmu, ale o peníze rozhodně neměl nouzi. Nacházel je všude kolem. Podnikal vlastně podobně jako jeho syn, ale bez zbytečných řečí. Levně koupit, draze prodat.
A když jste nechtěli prodávat a kupovat za jeho cenu, nebál se William sáhnout k násilí. Žhářství? Byl s ním několikrát spojován, ale bez odsouzení. Byl to ranař, známý a velmi obávaný, který si přivydělával lichvářskými půjčkami. Vaši vzmáhající se farmu založil do začátku a na úrocích vás pak očesal o poslední cent.
Vyznal se v sázkách, na koňských dostizích patřil mezi vyhlášené bookmakery. Přesněji řečeno vyhlášení nepoctivostí, kteří si uměli koupit žokeje pro celé pořadí. Skořápky, falešná hra v karty? I tady je starý Bill jako doma.
Otec budoucího nejbohatšího muže na světě nikdy neplatil za jídlo, nechal se zvát a odcházel bez srovnání účtů nebo předstíral, že je hluchý a slepý žebrák. Tak dostal jídlo v charitě zadarmo. Vyhýbal se alkoholu, ale zato neřízeně podléhal kouzlu žen. Nejen to, v roce 1850 byl odsouzený za znásilnění služky. A nedopustil se ho prý poprvé. Jenže jeho peníze mu dopomohly k beztrestnosti a pošramocenou reputaci vyřešil tím, že se s celou rodinou přestěhoval.
A Moravia, Owego a Strongsville, to byla ohijská městečka, s nepevnou rukou zákona, kde mu jeho činy vždy pár dalších let procházely. Že by snad měl být zapleten do krádeží koní a pašeráctví? „Byl moc chytrý na to, aby mu něco dokázali,“ vzpomene si nakonec místní soudce v důchodu. Velký Bill byl prostě ukázkový šejdíř, který uměl vydělávat peníze. A nebál se přitom ušpinit.
Hledáme důchodce beze jména
Když Tarbellová svá zjištění zveřejnila, ztratil multimiliardář na moment svou masku důstojného a štědrého pilíře komunity. Nazval ji „otrávenou ženou s jedovatým jazykem“ a její materiál odsoudil jako „velmi nekvalifikovanou lež“. Žalovat ji nechtěl, neměl zájem na tom, přitahovat k minulosti sebe, svého otce a původu svého nedozírného jmění zájem veřejnosti.
Tím to však nekončilo. Ještě tu byl totiž novinářský magnát Joseph Pulitzer, který nabídl osm tisíc dolarů tomu, kdo záhadného Williama „Billa“ Rockefellera vypátrá a konfrontuje jej. Novinář A. B. Macdonald to dokáže až v roce 1908. Ukáže se, že už hezkých pár let střídá hledaný podvodník jména jako ponožky. Naposledy si říkal pak Levingston.
Jaký otec, takový syn?
Žil ve Freeportu ve státě Illinois, ke stáru se živil jako „přírodní lékař“. Podvodně prodával zázračnou medicínu na všechny lidské neduhy, byť původně začínal s podobně neúčinnými léky pro koně.
„Měl prostě jednu velkou zavařovačku s podivnou medicínou, a tím léčil všechny a všechno,“ píše žurnál World. Zaobíral se magií, výkladem karet, výrobou lektvarů. Prostě dál tyl z lidské hlouposti, šidil a obíral důvěřivce až do svého skonu. Také se ukázalo, že byl bigamistou. Popíral vše, co se snažil zosobňovat jeho syn. A především selfmademanovy kořeny.
Všechna ta zjištění znamenala, že první peníze, s nimiž J. D. Rockefeller začal roztáčet svůj byznys, nebyly rozhodně čisté. Informace o tom, že kořenem jmění nejmovitějšího Američana, dokonce nejbohatšího muže světa jsou pravděpodobně finance z podvodů, lichvy a krádeží koní provozovaných jeho otcem, byla velká bulvární senzace.
John Davison Rockefeller odhalení většinou nekomentoval, většinou je obešel tvrzením, že si jich nebyl vědom a má o nich značné pochybnosti. Ani on sám prý neměl tušení, kde se jeho otec vlastně nachází. Jak se ukázalo, ani to nebyla pravda. Syn si byl prohřešků svého otce dobře vědom. To on jej prostřednictvím svých agentů vyzval ke změně jména a za dlouhá léta mu vyplatil přes 80 tisíc dolarů, aby si pojistil jeho mlčení. Nechtěl, aby mu vlastní otec pokazil image, kterou si budoval.
